Monster [Loki FF] ✓

Kapitola 25. - Kocovinka a zjištění

Lidičky! Právě jsme dosáhli 1,62 K přečtení! Moje jediná reakce je I 💙 YOU!

Pohled Chloé

Ráno jsem se probudila strašným bolením hlavy. Cha, kocovina udělala návštěvu.

Po chvíli mi došlo, že ležím na něčem jiném než postel. Otevřela jsem oči a...

... leknutím spadla z postele.

,,Kurva!" musela jsem zanadávat, protože spadnout na ksicht není příjemný. Varuju, nezkoušejte to, bolí to, obzvláště po kocovině.

Ozvalo se mrčení. Hlavu jsem dala nad úroveň postele a uviděla Steva. Byl rozkošný. Blond vlasy mu spadaly do obličeje. Moje reakce: ŤUŤU!

Sakra, nad čím to přemýšlím? Vždyť mám Lokiho. Ale mohla bych ho už navštívit.

Rozhlédla jsem se. Pokoj byl celý od třpytek, na zemi se povalovaly lahve od chlastu, v mojí posteli ležel ťuťu Steve a měla bych si uklidit pokoj.

Malátně jsem se postavila a spatřila skleničku vody a prášek na mém nočním stolku. Prášek jsem spolkla, zapila a doufala, že to nebyl jed.

Domotala jsem se do koupelny a podívala se do zrcadla. Lekla jsem se tak, že jsem spadla.

,,Kurva už!" zařvala jsem.

,,Pozor na jazyk!" ozvalo se z pokoje. Á, Stevie se vzbudil.

Po zkulturnění jsem už vypadala jako člověk, možná. Měla jsem mastné, třpytivé vlasy, na sobě džíny a crop top s nápisem "I am Queen! Knell before me!" To by se líbilo Lokimu.

Vešla jsem do pokoje. Steve se zrovna profackovával, aby se probral.

,,Dobré ráno." pozdravil mě.
,,Neuvěříš, co jsi včera vyvedla." uchechtl se.

,,Dobré, radši asi ani vědět nechci, ... víš co? Možná že chci."

,,Chceš to říct hned nebo au po snídani?"

,,Radši pak, už mám hlad jak něco. Sejdeme se v kuchyni, najdeš mě u ledničky nebo ve spíži, jestli tu Tony něco takového má."

Dopotacela jsem se do kuchyně, kde jsem si vzala jablečný jogurt s rohlíkem (a samozřejmě i lžičku) a zamířila do obýváku.

Pustila jsem televizi a zeslábila na 7%. Dojedla jsem a uklidila po sobě.

Do kuchyně, kam jsem měla namířeno, vešel Steve.

,,Uklidím si a řekne mi to ok?" Jen přikývl. Uklidila jsem to a sedla si zpět na gauč. Steve se usadil vedle mě.

,,JARVISi, pusť záznam v kamery, Chloenin pokoj, včerejší večer."

Na obrazovce televize jsem se objevila jak pobíhám po pokoji, zpívám a rozhazuju třpytky.

Když jsme se dostali k usínání, zrudla jsem až na pr...omiň Steve, zadnici.

Ale berme to pozitivně, mohlo se stát i horší.

Otočila jsem hlavu na Steva.
,,Zůstane to jen mezi námi. Jasný?"

Jen přikývl. Hodnej Stevie.

Zvedla jsem se a šla do obýváku. Lehla jsem si na gauč a pustila telku. Byla pořád na 7% a tak jsem byla v klidu. Ostatním by se to zdálo jako šepot.

Zrovna dávali War Horse. Příběh o koni z první světové. Ten konec vždycky zbožňuju. Zrovna tam byla scéna, kdy Joe (ten kůň) byl zasekly v drátech a jeden týpek ho šel zachránit.

I love this film.

(Pozn. Aut.: Schválně,kdo tu zná War Horse?)

Najednou mi někdo zakryl oči. Zase?

,,Nat?"

,,Ha, těsně vedle ségra." oddělala mi Kate ruce z očí.

,,Co kdybychom šly dneska do kina?" zeptala jsem se.

,,Tak jako, můžeme, proč ne?"

,,Vezmeme i ostatní?"

,, Jasný!"

,,Takže domluveno. V 15:00 tady." A vydala jsem se převléknout. Steve už v pokoji nebyl a já se nudila. Rozhodla jsem se navštívit Lokiho.

Věděla jsem kde bude, tam jako minule. Když jsme tam byli spolu.

Otevřela jsem dveře a vstoupila do místnosti. Loki seděl na židli v cele, ani se nehnul a ani mi nevěnoval pohled.

,,Ahoj." pozdravila jsem ho. Rychle zvedl hlavu a podíval se na mě. Měl obrovské kruhy pod očima, vsadila bych se, že ty kruhy taky měly kruhy.

,,Ehm...ahoj? Co tu děláš?"

,,Přišla jsem za tebou." už jsem měla namířeno k cele.

,,Radši sem nechoď, prosím." podíval se na mě skelným pohledem. Zarazila jsem se.

,,A proč bych neměla?" v tu chvíli jsem to vůbec nechápala. Vždyť byl vždycky tak rád, že jsem za ním došla, když tu byl.

,,Nerad bych ti ještě nějak ublížil." řekl a sklopil zrak.

,,Počkej, vždyť jsi mi neublížil."

,,Ale ublížil. Kvůli mě jsem ztratila něco, na čem to záleželo. Jen kvůli mému špatnému sebeovládání. Vážně ti nechci zase nějak ublížit."

,,...křídla..." nevědomky jsem vyslovila své myšlenky. Jen přikývl. Do očí se mi nahrnuly slzy.
,,Tomu nevěřím." zatřásla jsem hlavou. Myslela jsem, že je to špatný vtip.

,,Bohužel musíš." byl zlomený.

,,Lžeš!"

,,Jsem sice bůh falše a tak dál, ale nelžu. Teď ne." obdivovala jsem, jak mohl mít tak klidný hlas.

Udělala jsem pár krůčků vzad, rychle se otočila a utekla pryč.

Jak mě někdo, koho miluju a kdo miluje mě, mohl připravit o křídla? JAK?!

Měla jsem vztek a byla zlomená. Přála jsem si, aby to byl sen, hodně špatný den, noční můra. Milovala jsem ho, ale chtěla odplatu. Krutou, bolestivou a pomalou smrt.

Proběhla jsem obývákem, kde byli všichni. Za mnou se utvořila cestička černých slz.

Měla jsem namířeno k sobě do pokoje.

Pohled Kate

Chloé proběhla obývákem. Zvedla jsem se a šla za ní. Obávám se, že už to zjistila. Znám ji sice krátce, ale vím, že zahrávat si s jejími city není dobré.

Zjistila jsem to tak, že jsem řekla Wandě, že chci Chloé nějak překvapit, tak koukala do Lokiho mysli. Prý se bránil, ale když zjistil, že jde o Chloé, povolil. Loki ji přece zná nejlíp z nás.

Dosla jsem k ní do pokoje. Seděla vedle postele, kolena u hlavy. Brečela ve velkém.

,,Chloé?"

,,A - Ano?" Ani se nehnula.

,,Vím jak ti je. Jestli plánuješ jeho vraždu, pomůžu ti. Na mojí sestřičku si nikdo dovolovat nebude! Ani zahrávat si s jejími city.

,,D - Děku - ju" zavzlykala a podívala se na mě. Objala jsem jí a ona mi objetí oplatila.

Omlouvám se, že dlouho nevyšla kapitola, ale dělám další knížku jménem Dračí Dívka.
Najdete ji na mém profilu.
A jak se vám líbila kapča? Myslíte, že jo holky vážně zabijou?