Monster [Loki FF] ✓

Kapitola 37. - Zemřel tak, že se za to nemusí stydět

,,Mojí sestře ubližovat nebudeš!" zakřičela jsem a pustila se s ním do boje. Kate žila, ale cítila se jako po Hulk Smash. No jo, miluju telepatické spojení.

Vrazila jsem mu ránu. On mě taky. Bojovali jsme hlava nehlava, mumií neubývalo.

,,Nechceš pomoct?" uslyšela jsem známý hlas a následně postřehla pavučinu letící vzduchem. Přistála Anubovi přesně na hlavě.

,,Super trefa Spidey! Díky!" zakřičela jsem na svého pavoučího kolegu. Bodla jsem Anuba do boku. Bolestně zakňučel, ale hned jsem se opět stala terčem jeho útoku.

Mumií už značně ubylo a tak mi všichni šli na pomoc. Hulk provedl Hulk Smash. Ale Anub se překvapivě lehce zvednul.

,,Heh, to mě mělo zranit?" zeptal se Anub.

,,Jo." odpověděl rázně Hulk.

,,Moc se ti to nepovedlo, obludo." řekl šakal, načež dostal Dubble shot od Thorova kladiva a Stevova štítu.
,,To je zábava!" zasmál se.

Tentokrát jsme se do něj pustili všichni. Lokimu se povedlo zmrazit mu ruku, kterou mu Hulk následně krásně rozdrtil.

Zrovna na něj útočil Peter, když se Anubovi v ruce objevilo něco mezi dýkou a katanou a narostla mu z písku i druhá ruka.

Rychlostí blesku přeřízl pavučinu, za kterou se Spidey držel a jelikož se nestihl chudák dostatečně rychle vzpamatovat a zareagovat, spadl Anubovi přímo k nohám.

V tu chvíli jsme všichni zatajili dech a některým jako mě a Kate se nahrnuly slzy do očí.

Spideymu projela čepel břichem. Chvíli se zmítal a vykašlával krev, ale po asi dvou sekundách se přestal hýbat.

Peter Parker, dobrý soused Spiderman, kamarád, člověk, který stál za každým dobrem a přítel mé sestry padl. Zemřel tak, že se za to nebude muset ve Valhalle stydět.

Pohled Kate

V ten moment mě přepadl strašný vztek. Slzy mi tekly proudem po tvářích, kolena se mi podlamovala.

Začala jsem cítit tu pravou sílu kolující mými žilami. Dlaně a prsty, nohy od kotníků dál, křídla a rohy mi vzplály, kůže zrudla, žíly světélkovaly všemožnými barvami a oči začaly zářit jasnou zlatou barvou.

Za tohle zaplatí. Právě mi totiž zabil člověka, na kterém mi záleželo. Pomstím se. Zemře pomalou, krutou a bolestivou smrtí. Ani Hela ho nebude chtít vidět u sebe v Hellheimu, a tak bude jako nějaká malá, slabá a bezvýznamná entita, kterou všichni nenávidí bloudit po všech planetách a hledat spásu.

Rozběhla jsem se k němu. Sázela jsem mu jeden útok za druhým, byla jsem už dělá od jeho krve. Chloé, která mi přišla na pomoc na tom nebyla o nic moc lépe.

Zbytek týmu neměl čas nějak reagovat, a tak utvořili kruh, mezitím, co bojovali se zbylými mumiemi.

Clint a Tasha do Anuba sem tam střelili, stejně tak i Tony. Střelami ho Nat párkrát zparalizovala a tím nám dala ještě chvilku čas, i když to myly 2 sekundy.

Wanda, Pietro, Mia a Thal si našly místo u mé mrtvé lásky.

Za boje jsem zjistila, že moc čerpal z kamene na koruně. Šutřík skončil rozbitý na malé kousíčky u mých nohou. Tím se stal bezmocným.

Chloé mu stočila ruce do bolestivé polohy. Klečel. Krvácel že všech možných i nemožných míst na celém těle.

,,Chceš mít tu čest, sestřičko, a zkoncuješ s ním?" zeptala se mě Chloé.

,,Ale jistě, bude mi potěšením, sestři." řekla jsem a v ruce se mi objevila dýka. Jedna z těch, co mi dala Chloé na Blatech. Byly čtyři. Dvě má sestra a dvě já.

Elegantním krokem jsem přišla k polomrtvému Anubisovi. Za chůze jsem se kouzlem očistila.

,,Tak, kdo se směje teď? Haha." zasmála jsem se mu do ksichtu.
,,Víš, jak jsem se cítila, když jsi probodl Petera? Ne, ale teď to ucítíš. Ucítíš jeho i mou bolest." řekla jsem a dýku přiložila na místo, kde měl srdce. Pomalu jsem mu zajížděla dýkou do hrudi, zatímco řval bolestí.

Nakonec dořval a Chloé jeho bezvládné tělo hodila na zem.

Tělo se začalo rozpadat na písek, který následně zmizel. Po nějaké katastrofě tu nezůstaly žádné památky.

Už zbývá jen Epilog. Sbohem krutý světě, vím že mě mi čtenáři zabijou

655 slov