Monster [Loki FF] ✓

Kapitola 26. - Sleipnir

Už to byly dva dny. Dva dny od toho zjištění, které mi zlomilo srdce. S Lokim jsem přerušila kontakt. Když se snaží mi dostat do mysli udělám mu před nosem vibraniovou zeď. Ani nevnímám, když na mě mluví zkrz kameru.

,,Ehm...Chloé? Před pár minutami jsem se vrátil z Asgardu, kde mi matka řekla, že by ráda poznala budoucí královnu Blat." vyrušil mě z přemýšlení Thor.

,,Ehm...Jo jistě, kdy?" řekla jsem mírně překvapená, protože jsme se s Friggou potkaly jen dvakrát, jednou u Lokiho soudu a podruhé když mě pozvala k ní do pokoje, kde jsme si povídaly, ale pak přišel Thor a Loki.

Loki....grrrrr. Já na něj mám takovou zlost. Nevím co mám dělat.

,,Šlo by to zítra?"

,,Jasně, jak dlouho tam budeme?"

,,Myslím, že nějakých pár dnů ano." řekl Thor.

,,Okej, jdu si zabalit na týden." řekla jsem a odešla do pokoje si zabalit.

Time skip

Stáli jsme s Thorem na ploše a já se loučila s ostatními Avengers.

,,Tak ahoj, a hlavně tam nevyveď žádnou kravinu."

,,Neboj ségra, budu taková jako vždycky."

,,A jeje." zasmála se Kate a já se k ní přidala.
,,Bude se mi stýskat." řekla a objala mě. Já jí objetí opětovala.

,,To víš že mě taky."

,,Lady Chloé, je čas vyrazit." zkazil Thor naší dojemnou chvilku. Tak fakt díky, no.

,,Tak zdar všichni, a zkuste se tu nezabít!" zavolala jsem na ně mezitím, co jsem se chystala Thora.

,,Heimdale! Bifrost!" zvolal Thor k nebi a nás pohltil Bifrost.

Letěli jsme napříč galaxiemi. Tenhle pohled mě prostě neomrzí.

Najednou jsme se ocitli v, mě již známé, zlaté kopuli s černochem uprostřed.

,,Brý den Heimdale!" zavolala jsem na něj zvesela. Kdo mi dal co do kafe? Ano, správně. Začala jsem pít i kafe.

,,Dobrý den slečno, dobrý den i vám princi Thore." opětoval pozdrav Heimdal.

Time skip

Stáli jsme před palácem. Stráže nám otevřeli obří dveře a my vešli. Následovala jsem Thora dloooooooooooooooooooooooouhým bludištěm chodeb.

Zastavili jsme se před honosnými dveřmi Frizina pokoje. Thor jemně zaklepal.

,,Pojďte dál!" ozval se z pokoje klidný, veselý Frizin hlas.

Vešli jsme. Frigga seděla v křesle. Hned se otočila a došla k nám.

,,Dobrý den královno."

,,Prosím, jen Friggo." řekla s širokým úsměvem.
,,Ale ty taky budeš brzo královna, nechme těch formalit. Co ty na to?"

Povídali jsme si až do noci. Když byl čas jít spát, zeptala jsem se jí.
,,Mohly bychom si zítra vyjet na koních? Dlouho už jsem neseděla v sedle a chybí mi to." poprosila jsem.

,,Ale jistě má drahá, v kolik?" otázala se s úsměvem Frigga. Jak jen to dělá?

,,Záleží na vás Friggo."

,,Okolo deváté by to šlo?"

,,Jistě, mohu si vypůjčit nějakého koně?"

,,Ale jasně že můžeš, ráno si ve stájích vybereš." usmála se.
,,Ale teď už bez spát, zítra tě čeká nový den."

,,Dobrou noc Friggo." řekla jsem a otevřela dveře vedoucí z Frizina pokoje.

,,Dobrou Chloé." Nato jsem zavřela dveře a vydala se směr pokoj. Thor mi ho naštěstí ukázal, takže jsem věděla kudy.

V noci jsem usínala se vzpomínkami a myšlenkami točících se okolo Lokiho. Mohla bych mi odpustit, přece jen to nechtěl udělat. Ale dají se ty křídla nějak vrátit? Asi ne.

Ráno

Probudila jsem se s afrem takovým, že to přestupovalo všechny meze a zákony všech devíti světů a celého vesmíru. Rohy se mi v tom dokonale ztratily. Rozčesat to taky nebyla žádná sranda. Bolelo to jako čert.

Ale nakonec se mi po dloooooooooooooouhém snažení povedlo udělat ze sebe vílo - obra vypadajícího jako člověk s rohy.

Z tašky jsem vytáhla spodní prádlo, černé tílko, jeany, a modrou kostkovanou košili, kterou jsem si nechala rozeplou. Zjistila jsem, že jsem si zapomněla nachystat boty a tak jsem si vykouzlila černé Nike boty. Miluju moje čáry máry.

V tomhle to má zase blbé Loki. Sakra, mozku! Pořád jen Loki! Mysli doháje na něco jiného! Třeba jak se má Kate.

Určitě dobře, Peter se o ní určitě dobře stará. Je to hodnej týpek a lepší holku si najít nemohl.

Vyšla jsem na chodbu a zamířila ven. Hlad jsem totiž neměla.

Vyšla jsem před hrad, zámek nebo co to sakra bylo a zamířila ke stájím. Za nimi se rozkládaly obrovské pastviny s krásnými koňmi. Zdálo se mi, že jsem zahlédla i jednorožce. Hrálo si tam taky spousty hříbat poblíž svých matek. Hopsala a běhala všude okolo.

Vylezla a sedla si na dřevěný plot a koukala na malá, krásná a roztomilá čtyřnohá stvořeníčka.

Na ruce jsem ucítila dotek. Podívala jsem se tím směrem. Stál tam statný, majestátní a krásný vraný hřebec. Neobvykle měl osm nohou. V tu chvíli mi to docvaklo. Osobně se setkávám se Sleipnirem, synem Lokiho a nějakého koně.

Koukala jsem se na něj jak na zjevení. No a co? Vydělí jste někdy naživo Sleipnira? Ne! Tak se nedivte.

Opatrně jsem ho pohladila po čumáku. Ucítila jsem z něj štěstí.

Slezla jsem z ohrady a stoupla si vytváří vtvář koni. Proč sakra, proč musím být tak malá?! Ten kůň má tak dva metry! Sahala jsem mu sotva po kohoutek. Hej kámo, jestli se na tobě někdy svezu, tak chci vědět, jak a kdo mě na tvůj hřbet dostane.

Řekl si o další pohlazení. Á velikán je mazel? Hladila jsem ho a pak mi došlo, že bych si ho mohla prohlédnout.

Hlavu měl dlouhou a elegantní. Krk dlouhý a samý sval. Hřívu měl dlouhou, na dotek hebkou a hustou. Tělo samý sval. Ocas měl vysoko nasazený. Nádherné a elegantní zvíře. Ten by se Thal líbil.

Kůň, jako by mi četl myšlenky, mi ještě zapózoval. Štěstí, že jsem u sebe měla mobil. Vyhotila jsem si ho rovnou několikrát.

Hřebec mi přez rameno kouknul do mobilu. Že by se v tom vyznal? Ale houby.

Ukázal zuby, smál se. No jo, pan je krasavec. I ty zuby měl bílé jak perličky. Kam ten kůň chodí k zubaři sakra?!

Tááááááááákže čus!

Ano ano, dámy a pánové, spuntika vydala další díl Monster!

Rozhodla jsem se vydávat kapitoly jednou za týden, protože teď se věnuji Dračí Dívce a nemám moc čas. A taky mi pomalu, ale jistě dochází nápady.

A jinak!

Díky vám jsme s touhle knížkou dosáhli již 2,02k přečtení! Aplaus lidičky, aplaus!

Vy jste moje zlatíčka! A ty ohlasy co to má! Neskutečný!

Já........já nevím co říct. Brečím štěstím. Jste prostě dokonalí.

Děkuju za úžasnou podporu a nápady! Všem!

Dobře, už fakt nevím co říct. Snad jen

U další kapitoly se bude těšit
spuntika

1063 slov