Monster [Loki FF] ✓

Kapitola 2. - Co to?

Cesta nám trvala 7 hodin a 26 minut. Tak jako jeli jsme 540 kilometrů tak co. (Pozn. autorky: ještě jsem si to vyhledávala na Google Mapách XD, já vím jsem divná, říkat mi to nemusíte :D )

Dojeli jsme na místo a ubytovali se. Já měla štěstí a byla jsem na pokoji s Miou. Dostaly jsme obří pokoj. No, spíš byt bych řekla. Každá měla vlastní ložnici. Já ji měla obrovskou. Byla do fialovo bílo černé

Mia ji měla do zeleno bílé

Pak koupelna. Jedním slovem WAW

A ta Miina

A pak obývák, ten jsem si nemohla vynachválit

Ubytovaly jsme se a učitelky nám daly rozchod. Prý si máme omrknout okolí. S Miou jsme vylezly před hotel a po asi 5 minutách chůze se dostaly na nějaké náměstí. Lidé tu pobíhali a z jedné honosnější budevy vyšel elegantní muž.

Ale .... co to? Ten chlap na sobě měl sako když ho najednou obklopila zelená záře a najednou na sobě měl něco jako brnění se sametově vypadajícím, zeleným pláštěm a helmou s rohy jako má kamzík. U toho jsem se musela usmát. Já vím že jsem asi divná, říkat mi to nemusíte.

,, Poklekněte!" zařval ten Kamzík vypadající jako...jako..... kamzík. Žádný jiný přirovnání k němu nemůžu najít.

Lidé okolo se zastavili a se strachem v očích po sobě koukali.

,,Řekl. Jsem. KLEKNOUT! Neumíme snad klečet před svým Bohem?!" zařval ještě víc nahlas. Musela jsem s sebou cuknout. Mia se na mě se strachem v očích podívala a natiskla se ke mě.

Lidé kolem se na sebe podívali a pomalu si začli klekat. I Mia. Jen já stála, neschopná jakéhokoliv pohybu. V tu chvíli mi to došlo. T-to není m-možné. Jsou to jen báje a legendy! On nemůže být skutečný!

,,Chloe, klekni si!" zakřičela na mě šeptem. Chytla mě za rukáv a stáhla dolů než si mě všiml.

,,Mio, to není jen tak ledajaký šílenec! To je Loki. Bůh lži a falše!" řvala jsem na ni šeptem ale ona se koukala nahoru. Já to ale ignorovala a mluvila dál. Zastavila mě až její ruka na mojí puse.

Asi bych se mohla podívat kam pořád kouká co? Zvedla jsem hlavu a málem utrpěla infarkt! Přede mnou stál on! A koukal na mě! Podezřívavě ale i nadřazeně a egoisticky.

,,Kdo jsi, kolik toho o mě víš a jak to víš?" Řekl podezřívavě.

,,Jmenuji se Chloe Johnson. Tyhle věci vím z filmů a severské mythologie, vím toho hodně. Například o Fenrirovi." řekla jsem roztřeseným hlasem a otočila pohled na zem. Bála jsem se. O sebe ale víc o Miu. Sakra hodně jsem se bála.

,,Chytrá, pěkná mladá Midgarďanka. Takovou osobu jsem doteď nepotkal. Jak zajímavé."zkoumavě si mě prohlížel.

Mia mě nenápadně chytla za ruku ale hned jí však stáhla.

,,Chloe, ruce." Zašeptal téměř neslyšitelná slova. Podívala jsem se na Lokiho. Díval se jinam. Rychle jsem se podívala na své ruce.

,,A do Hellu" zašeptala jsem, ale bylo to moc nahlas. Sakra. Co já jsem to za krávu. Rychle jsem si nandala kapucí moji milované černé mikiny.

Loki se na mě podíval. Cítila jsem jeho pohled. Já se stále koukala na své ruce jak se pomalu měnily na ledově modré. O asi 5 sekund později jsem se vzpamatovala a snažila se své ruce schovat. Mia se mi chytla rukávu.

Loki mě chytil za kapucí a strhl ji dolů.

Co říkáte na první pořádnou kapču?

Přesně 563 slov 😁