Monster [Loki FF] ✓

Kapitola 8. - Telepatie

O týden později

Bylo ráno a je se vzbudila ve svém pokoji. Kde jinde když mám vězení. Byla jsem smutná, hodně smutná, Loki je můj nejlepší přítel. Mia se se mnou přestává bavit a začíná být jako Steve.

Občas mě v pokoji navštíví Tony nebo Thor. Vždycky jim vzkážu něco pro Lokiho. Stýská se mi po něm, bez něj se cítím prázdná, ne že bych ho milovala ale on mě chápe stejně jako já chápu jeho.

Teď sedím na gauči v mém bytu nebo pokoji, říkejte si tomu jak chcete. Promítám si vzpomínky z dětství a přemýšlím, jaký by můj život mohl být kdybych nejela před 2 a půl měsíci do Stuttgartu. Nepotkala bych Lokiho, Avengers by pro mě byli pohádka a nechápala bych co jsem.

Vzpomněla jsem si na jednu věc, co jsem chtěla vyzkoušet už jako malá ale nešlo mi to - telepatie.

Zavřel jsem oči a soustředila se. Modlila jsem se ať to vyjde. Pořád jsem si v hlavě promítala obraz Lokiho.

,,Loki, slyšíš mě?" už jsem tu v pokoji stála asi deset minut a stále se snažila. Řekla jsem si že ještě jeden pokus a vzdám to.

,,Loki, slyšíš mě?" poslední pokus, už to musí vyjít, prosím.

,,Chloé? Nevěděl jsem že umíš ovládat telepatii, proč jsi mi to neřekla?" ozval se mi v hlavě ten nádherný hlas. Do očí se mi nahrnuly slzy. Slzy štěstí.

,,Neřekla jsem ti to, protože jsem to nevěděla. Tohle je oprvé, co to vyšlo." zasmál jsem se a přitom brečela.

,,Co se stalo? Už jsi u mě nebyla týden." řekl smutně.

,,Dostala jsem vězení, prý, že jestli za tebou ještě přijdu, dají mě k tobě do cely. Prý jsme oba stejná monstra. Ale my monstra nejsme. Jsme jen jiní." usmála jsem se.

,,Víš co obnáší být spojen telepatií s někým jiným?" zeptal se.

,,Upřímně? Ne." přiznala jsem narovinu.

,,Můžeš cítit to co já, můžeš vidět mýma očima, můžeš mi, jak říkají Midgarďané, posílat obrázky a své vzpomínky a naopak." odpověděl mi Loki.

,,Mám otázku na kterou jsem se tě ještě neptala. Jak to vypadá na Asgardu?" byla jsem hodně zvědavá.

Najednou se mi před očima objevil obraz slavného duhového mostu z legend vedoucímu ke zámku ze zlata. Jen mezi námi, vypadal trochu jako píšťaly od varhan. Byl to mohutný hrad, který obklopovalo město. A město bylo obklopeno lesem.

,,Waw. To...to je...nádhera. Nemám slov" vážně jsem nevěděla co na to říct.

,,A jednoho dne tomu budeš moci vládnout. Po mém boku." ozval se zase v mé hlavě.

Najednou jsem musela otevřít oči, protože se mnou někdo trepal. Byl to Tony.

,,Už jsi v pohodě Chloé? Byla jsi úplně mimo. Stála jsi se zavřenýma očima a usmívala jsi se."

,,Jo, ehm jasně Tony, promiň. Jen se mi stalo něco úžasného." odpověděla jsem a culila se jako měsíček na hnoji.
,,A co potřebuješ?"

,,Jen jsem se došel podívat jestli jsi v pohodě a jestli něco nepotřebuješ"

,,Ale nic, jen pár knížek."

,,Ok a měla jsi vždycky zelený oči?"

,,Ne, proč? Já je mám modré"

,,Ne, nemáš, podívej se do zrcadla."

Otočila jsem se a odešla se podívat do koupelny. Vážně jsem měla zelené oči. Ale ne že se mi změnila jen barva. Ty oči byly Lokiho.

,,Řeknu ti, zelené oči ti sluší." ozval se hlas v mojí hlavě.

,,Loki, ty se koukáš zkrz mě? Odpověděla jsem mu.

,,Co čekáš? Že se budu nudit v čele, když můžu pozorovat co děláš?" Zasmál se. Má krásný smích.

,,Tak s tím na chvíli přestaň, řeknu ti až Tony odejde."

,,No dobře no." Řekl s nechutí v hlase.

Zelenou v tu chvíli nahradila mořsky modrá. Vydala jsem se zpátky za Tonym.

,,Nic to nebylo, jen asi další z chopností ledového obra." Řekla jsem lhostejně.

,,Aha, tak já zase jdu. Jaký žánr ráda čteš nebo nejoblíbenější spisovatel?" Zeptal se.

Poprosil Thora o pár knížek z Asgardu, prosím. Nejlépe o magii. Chtěla bych se zkusit naučit kouzla a asgardštinu. A zjistit něco o ledových obrech. A popros za mě Thora, jestli by mě nenaučil asgardštinu. Diky, jsi zlatej" řekla jsem a objala ho.

Mám ho ráda jako bratra.

Tony odešel a jelikož už byl večer, šla jsem si lehnout. Ještě chvíli jsem si povídala s Lokim a pak jsem usnula.