11. kapitola - Plán B

2.9K 124 3
                                    

Přivítali jsme se kromě hlavního aktéra. Chyběl tu Cameron, ale nečekalo se na něho dlouho. Stála jsem vedle Jamieho a povídala si s Mallory, když si sebevědomě nakráčel do jídelny. Sotva mě zahlédl, zbledl. Stála jsem tam hrdě s tím nenávistným výrazem a dívali jsme se jeden na druhého.

,,Co ta tady dělá?" zajímal se hned.

,,Já jsem ji přivedl." vložil se do toho Jamie.

,,Proč? Bude tu na večeři?" začal se smát a bylo znát jak se Jamie nadechl, aby se udržel.

,,Ano, Jamie měl skvělý nápad, že by se patřilo, kdyby ses Bonnie omluvil za ty levárny z práce." pousmál se Anthony a já si užívala ten jeho ksicht.

Ještě že Anthony netušil, že za tou hokejovou aférkou jsem stála také já.

,,Co prosím?" zkrabatil čelo.

,,Ano, Camerone. Prosím." pobídl ho.

,,Ale proč? Ve společnosti už nejsem, takže se spolu nebudeme vídat."

,,Omyl, bráško. Budete se vídat častěji tady u stolu." vložil se do toho Jamie a já se na něho trochu nechápavě podívala.

Podíval se na mě s pevným výrazem, kterému jsem ani za mák nerozuměla.

,,Co?" vyprskl smíchy Cameron, ale já jsem se stále ještě tázavě dívala Jamiemu do očí.

,,Bonnie a já jsme pár." vzal mě za ruku já málem dostala infarkt.

Sledovala jsem svojí roztřesenou ledovou ruku, kterou pozvedl Jamie a ukazoval jí Cameronovi. Musela jsem zhluboka dýchat. Co to, sakra, udělal?

,,Tak to moc gratuluju." přiskočila k nám Mallory a objala nás.

,,No to jsem nečekal. Myslel jsem, že jsi proti tomu." zaskočil mě Anthony.

,,Ehm...no...jo..." znervózněla jsem.

Ten stisk jeho ruky byl jako by mi jí někdo strčil do drtičky. Ne že by to bolelo, ale moje mysl proti tomu bojovala. Pomohl mi až Cameronův pohled.

,,Ty nám nepogratuluješ?" vychutnal si ho Jamie.

,,Nemám k čemu. Za týden tě to přejde. Takových už tu bylo." naklonil se s úsměvem a moje nervy pomalu, ale jistě začínaly praskat.

Nenápadně jsem vymanila svojí dlaň ze sevření a následovali ostatní ke stolu. Ještě jsem s Jamiem vyměnila pohled, kterým jsem ho chtěla na místě uškrtit. Jak to mohl udělat, aniž by se zeptal?

Nemohla jsem pořádně ani jist. S tím ksichtem přímo naproti sobě jsem kolabovala. Vysmíval se mi do obličeje, ale já jsem se snažila zůstat pevná ve svých krocích. Bohužel mi udělal Jamie parádní čáru přes rozpočet a já tušila, že mi tím chtěl překazit plány.

,,No Came, kdy si domů přivedeš ty nějakou přítelkyni?" zajímala se Mallory.

,,Nebuď zvědavá a starej se o sebe."

,,Mně je patnáct, já si domů těžko přivedu někoho. Dovedu si představit jak bys mu dal přes hubu, že se mě jen dotkl, bráško." to na mě bylo příliš.

Nervy praskly. Patnáct? Bráško? Kdyby jen věděla. Dal se do mě amok. Musela jsem okamžitě utéct.

,,Pardón." s rukou před ústy jsem vyběhla na chodbu a vyhledala koupelnu.

Než jsem za sebou zavřela dveře, Jamie vtrhl dovnitř.

,,Nech mě." pozvedla jsem ruku, ale on naopak zavřel dveře za náma oběma.

,,Promiň. Myslel jsem, že to bude dobrý nápad."

,,Dovedeš si představit, že by tvojí sestře teď někdo jako je Cameron udělal to samé?" vytryskly mi slzy.

,,Nedovedu." semkl čelist a snažil se to ustát.

,,Co jsi mi to udělal? Jak jsi mohl říct, že jsme pár? Jak jsi mě mohl vzít za ruku?"

,,Omlouvám se. Chci, abys věděla, že budu hrát podle tvých pravidel."

,,Mých pravidel? Tak dobře. Už nikdy se mě nedotýkej a už vůbec mě neber za ruku."

,,A jak chceš aby nám to uvěřili?"

,,Je mi to jedno, ale nepokoušej se o jakýkoliv fyzický kontakt."

,,To je kvůli němu?"

,,To, že k sobě nepustím jedinýho chlapa? Jo, může za to on. Ani nevíš, jaký jsem měla strach, když jsem si k tobě sedala do auta." nadechla jsem se zhluboka.

,,Bonnie, mě se vážně nemusíš bát. Jsem na tvojí straně a slibuju, že tohle si Cameron vypije." popošel ke mně, ale já jsem se dala na útěk krok vzad.

,,No s tebou to bude docela oříšek."

,,Jsi zvyklý na holky, co ti samy lezou do postele?"

,,Tohle jsem nemyslel. Tohle je jiná situace."

,,Hmm...jestli sis myslel, že se to zvrtne tak na to zapomeň. Nikdy na sebe nenechám sáhnout a už vůbec ne někoho, kdo je Slight. To jméno mě děsí."

,,Mám taky pár pravidel."

,,Co prosím?" vysmála jsem se mu.

,,Cameron nebude vědět, že o tom vím. Otec se to zatím taky nedozví a chci, abys tu bydlela. Je to bezpečnější. V domě je pořád někdo."

,,Zbláznil ses? Nemůžu být pod jednou střechou s tím grázlem."

,,Právě, že tebe musím mít na očích."

Návrat ke stolu byl pro mě naprosto příšerný.

,,Jsi v pořádku?" zajímala se Mallory.

,,Ano." opatrně jsem si položila ruku na bok tak, že jsem opřela celou ruku o břicho.

,,Jen abys za chvíli nepřišla s tím, že je na cestě malý Slight." culila se Mallory.

Všechny pohledy u stolu skončily na mně a já jsem si hned vzpomněla, když jsem seděla na nemocničním lehátku a vešla doktorka s výsledky testů, aby informovala mého otce o tom, že jsem v jiném stavu.

,,Já jsem se spíš lekl, že ti nechutná." přerušil to napětí Jamie a já jsem to stěží rozdýchávala.

Nejvíc jsem se těšila až odtud vypadnu. Jamieho plán B možná nebyl úplně špatný, ale chtělo ho to promyslet. Ovšem pro mě to byla zkouška ohně a nervů.

,,A jak jste se dali vůbec dohromady. Nějak jsem si nevšiml." zavrtal Anthony ve žhavém popelu.

S Jamiem jsme se na sebe podívali a já jen kývla, aby si tu pohádku dovyprávěl sám. Byl to jeho plán B.

Jamie se zhluboka nadechl a opřel se ležérně o židli. I já jsem totiž byla zvědavá co vymyslí. Podložila jsem si bradu o dlaň a otočila na něho hlavu. Naše pohledy se střetly, ale nezdál se být nijak zoufalý nebo nervózní.

,,Známe se už dýl. Přes kámoše. Takže jsem se jen párkrát sešli a dali se dohromady."

,,Ty vážně nemáš talent na vyprávění." zamračila se Mallory.

,,A co jsi chtěla slyšet? Erotický příběh o tom, jak si to rozdávají na jachtě?" zarazil Cameron další ránu a užíval si to.

,,Hmm, tohle mi spíš sedí na tebe. Přesně si tě představuju, jak sis nějakou naivní chudinku přivedl na jachtu a tam..."

,,Nedáte si dezert?" skočil mi do řeči Jamie než se to zvrtlo a já byla možná ráda.

Kdyby naše pohledy s Cameronem propalovali, už by to tu bylo celé v plamenech.

,,Ale musím uznat, že vám to spolu strašně sluší. Že jo?" podívala se Mallory na Anthonyho a Cama.

Cameron se usmál a přikývl. Anthony vypadal nadšeně.

,,Musím říct, že jsem nadšený. Tak inteligentní a krásnou dívku v rodině rád přivítám."

Tak krásně o mně nikdy nikdo nemluvil. Kdyby jen věděl.

Osudná nocKde žijí příběhy. Začni objevovat