Cameron netušil, že Jamie věděl pravdu a ten jeho pohled byl nepříjemný. Ačkoliv já jsem v Jaimieho očích viděla tu hřejivou jiskru a věděla jsem, jak dobrý člověk je.
,,No já....už je to dlouho."
,,Došlo mi to, když jsi přitáhl tu fotku s Bonnie. O co se snažíš? Nechal jsi jí vyrazit a teď co? Chceš jí zpátky nebo mi chceš něco říct? Jestli mi teď chceš něco říct, přísahám, že to zůstane jen mezi námi." vyhodil mávnutím ruky Hope z kanceláře.
Cameron polkl a podíval se na mě.
,,Ne. Nemám ti k tomu co říct. Bonnie byla jen takový dobrodružství na jednu noc. Nic víc." postavil se opět sebevědomě a mně se roztřásly nohy.
Jamie odstoupil od dveří a zíral do podlahy.
,,Pokud mi nemáš co říct, tak mi zmiz z očí."
Cam se ještě jednou ohlédl a vrtěl hlavou s prosebným výrazem.
,,Ty mi máš k tomu co říct?" podíval se na mě Jamie, když ho míjel Cameron.
Dveře práskly a Jamie rozdýchával opřený o stůl všechno to napětí. Obešla jsem stůl, položila mu ruku okolo ramen a opřela si svoje čelo o jeho. Beze slova jsme tam stáli a trpěli.
Nikdy jsem neviděla jeho slzy a ačkoliv se je snažil zakrýt, já jsem ho chtěla od toho všeho ušetřit a chtěla mu dodat sílu, kterou já neměla. Byla jsem na tuhle bolest sama a nesla jsem to břemeno tolik let aniž bych se někomu svěřila.
,,Jamie..." vzala jsem do dlaní jeho obličej a podívala se mu do očí. ,,...jsem a budu tady pro tebe stejně tak jako ty pro mě." opřela jsem si jeho hlavu o rameno a snažila se ho uklidnit.
,,Kéž bych to samé mohl říct vlastnímu bráchovi." pohladila jsem ho po vlasech a až v ten moment jsem si uvědomila, co dělám a jak jsem mohla konečně dýchat.
,,Tak šéfe, máte pro mě práci?" usmála jsem se na něho a vypadal mnohem líp.
,,Zabydli se zatím. Moje stávající sekretářka ti řekne co a jak."
,,Ty jí vyhodíš?"
,,Ne. Dám jí na personální. McPeace si stěžoval, že to tam nezvládá sám."
Na tu podělanou večeři jsem se vůbec netěšila už jen kvůli Jaimiemu. Muselo to pro něho být dost těžký, vrátit se domů a koukat na ksicht toho bastarda. Ještě ke všemu, když si celá rodina myslí, že jsem s Camem měla něco dobrovolně a Jamie se to dozvěděl až dnes díky Hope. Bylo to šílený.
Dorazili jsme jako by se nic nestalo a Tamara samozřejmě těma svýma rentgenovýma očima propalovala nás oba. Nejspíš nechápala, jak to že jsme dál spolu nebo že se Jamie tvářil jako by mu to vůbec nevadilo.
Cameron k večeři vůbec nedorazil a Anthony byl nezvykle tichý a zamyšlený. Pár pohledů mi věnoval, ale byl prostě mimo sebe.
Než jsme se pustili do jídla nečekaně se projevil a to mě dost překvapilo.
,,Nechci jakoukoliv poznámku k tomu, co se stalo dneska. S Camem si to chci v klidu pořešit sám a co bylo bylo."
,,S Cameronem jsem si to vyřešil sám, takže není třeba něco řešit. Mrzí mě, že mi vlastní bratr lže, ale jak jsi řekl, nebudeme si kazit večeři." dodal Jamie.
,,Cameron ti lhal a ona snad ne?" kývla Tamara mým směrem.
,,Tamaro, děkuju, že do toho nestrkáš nos a řešíš svoje věci. Nic o tom nevíš, ale jednou to vyjde na povrch, neboj se." začal být Jamie nervní.
,,Copak tohle není všechno?" zamračil se Anthony a sledoval nás.
Jak já jsem se těšila až odtud vypadnu. Hlavně, že se řeklo, že se to nebude řešit a už se do toho všichni motali. Štěstí bylo, že do dveří vešla Mallory s Cameronem.
,,Čau rodino, koukám, že jsem přišel včas na baštu." dosedl naproti mně na židli a byl očividně v parádním alkoholovém opojení.
,,Promluvíme si později, mohl bys laskavě v tomhle stavu opustit náš stůl?" rozčílil se Anthony.
,,Já jen jestli jsem o něco nepřišel. Třeba nějaký zásnuby nebo tak něco."
,,Máš fakt talent na to, všechno zkazit a zničit." utrousil Jamie.
,,Jamie, mohl bys mi vysvětlit, kde jsi k ní přišel a co se ti na ní líbí, protože už tě fakt nějaký ten rok znám a vím, že ty ses nikdy nezajímal o holky jako je Bonnie. Takže ze mě nedělej idiota."
Podívala jsem se na Jamieho a ten s nádechem odhodil vidličku.
,,My dva si už nemáme co říct."
,,Jak to myslíš? Kvůli tomu, že ti neřekl, že s Bonnie chodil?" nechápal Anthony a ve mně to začalo bouchat.
,,Nechodili jsme spolu. To bych radši na místě chcípla."
,,Nechtěj mě rozesmát. Udělala jsi mi to schválně. Nevím, jak si ho dostala, ale jestli stejný způsobem jak ses dostala do firmy, tak se jako za starých časů za mnou pak můžeš přijít podívat na jachtu." začal se smát a já bouchla.
,,Zavři hubu, ty bastarde, nebo začnu mluvit a nebude se ti to líbit."
,,Jen ať ví, že jsi byla holka na zavolání." popadla jsem skleničku a už letěla jeho směrem.
Bohužel jsem minula a tak jsem popadla další, ale to už mě chytil za ruku Jamie.
,,Kašli na něho. Bonnie!"
,,To si vypiješ!"
,,Co mi uděláš tentokrát? Vyštípala jsi mě z firmy i z hokejového klubu, co to bude tentokrát?"
,,Co to plácáš?" postavil se i Anthony a mračil se na Cama.
,,Varuju tě!" vztyčila jsem ukazováček a Cam se jen unaveně nadechl.
,,Půjdeme. To stačilo. Nemusím tady nikomu dokazovat proč jsem s Bonnie a jak je pro mě důležitá, takže si užijte večeři." vyskočil Jamie na nohy a objal mě okolo ramen.
Ještě jsme si s Cameronem vyměnili pár nenávistných pohledů a pak jsem za sebou zasunula židli. Ani jsem si neuvědomila pod tíhou stresu, že jsem byla až moc blízko Jamiemu, když jsem ve vlasech ucítila jeho rty.
,,Už se nerozčiluj. Jdeme." snažil se mě uklidnit.
Popadla jsem kabát a už pospíchala k autu.
