S Jamiem jsme do práce přišli mezi prvními a nervózně vyčkávali na příchod Anthonyho. Když nás recepční informovala o jeho příchodu, oba jsme polkli na prázdno.
Netrvalo dlouho a rozrazily se dveře.
,,Zrovna tebe hledám." podíval se na mě a já měla jasno.
,,Můžu to vysvětlit."
,,Cameron a Hope mi řekli, že na funkci vedoucí oddělení nemáš kvalifikaci. Co nesnáším je lež. Nezlob se na mě, ale nechci tě vyhodit, když jsi Jamieho přítelkyně. Musíme přijít na jinou funkci."
,,Anthony, moc se omlouvám..."
,,Tati, byl to můj nápad. Bonnie s tím nemá nic společného. Chtěl jsem, aby tady dělala a jediné volné místo bylo tohle." nadzvedla jsem překvapeně jedno obočí a stejně tak zíral i Anthony.
,,To myslíš vážně?"
,,Ano. Věděl jsem, že to zvládne i bez školy, ale pokud je to nutnost, přesuň mi jí na místo sekretářky." vstal a opřel se o stůl.
,,Co je pravdy na tom, že vás Tamara načapala s Cameronem na chodbě?" podíval se Anthony na mě.
,,Je to blbost. Dělal si ze mě jen legrácky a Tamara viděla zrovna nejblbější chvíli." podíval se na Jamieho.
,,Znáš přece Cama, zkouší to na každou a dost mě tím naštval. Udělal z Bonnie nějakou děvku. Jsem unavený z toho dokazovat někomu, že je Bonnie moje přítelkyně a tak to i bude nadále. I kdyby Cameron rozhlašoval cokoliv, Bonnie bude mít poslední slovo."
,,Ano samozřejmě. Nepletu se do vašeho vztahu. No a kdy přijdou tvoje rodiče na seznamovací večeři?"
Ztěžka jsem rozmrkávala slzy.
,,Já...já...nemluvili jsme spolu přes šest let."
,,Šest let? Počkej, vždyť je ti něco přes dvacet. To jako, že jsi zdrhla v patnácti z baráku?"
,,Ne. Až bude čas, tak vám to povyprávím."
,,Dobře, takže žádná večeře?"
,,Večeře ano, ale bez rodičů." dodal Jamie.
,,Dnes?" podíval se na nás.
,,Dobře." přikývla jsem a sledovala Jamieho, který jen pokrčil rameny.
,,Takže si přenes věci z kanceláře ke stolu ať v tom nemáme chaos, ano?"
,,Ano."
Vyšla jsem od Jamieho a Anthony šel za mnou až do kanceláře pro věci.
,,Bonnie, nechci, aby se bráchové hádali kvůli holce. Nikdy to tak nebylo a nechci, aby to tak dopadlo s tebou. Pověz mi, Hope mi tvrdila, že jsi mluvila o tom, že mezi vámi s Camem něco bylo. Chci slyšet pravdu." rozbušilo se mi srdce.
Musel to poznat už jen z mé reakce.
,,Můžeš se zeptat přímo mě." vešel k nám Cameron a já popošla ke své kabelce, abych do sebe naládovala prášky na uklidnění.
,,Nechci, aby to změnilo váš vztah s bratrem. Vím, že jste si nikdy nestřídaly holky a jestli mi odpovíš, že tu něco bylo, nechci, aby to Jamie věděl. Spali jste spolu?" začala jsem jít do mdlob.
Cameron si to užíval a já opět trpěla, ale tentokrát jsem to chtěla zavařit i Camovi.
,,Jo s Bonnie jsem spal." podíval se na mě a já si přála umřít.
Jak mohl říct, že se mnou spal? Ten odpornej bastard.
,,Myslel jsem si to." utrousil zpruzele Anthony a chystal se odejít.
,,Ale nevíte všechno." Cam se zarazil.
,,Co bych měl vědět?"
,,Bylo mi patnáct a musela jsem podstoupit interrupci." oba na mě šokovaně zůstali hledět.
,,Cože?" dodali dvojhlasně.
,,To už je na mě dost." zdál se být Anthony úplně v háji.
Rozčíleně práskl dveřmi a Cameron se na mě vrhnul.
,,Co to plácáš? Jaká interrupce?"
,,Ta osudná noc mě přivedla do jiného stavu. Jen abys věděl. Otec mě přinutil podstoupit interrupci a pak se mě zřekli. Na tři roky jsem musela do ústavu pro mladistvé delikventy."
,,Co? Myslel jsem, že ses někam odstěhovala."
,,O tom, jak mě zbil vlastní otec do bezvědomí, protože jsem mu udělala ostudu nemusím hovořit, že ne?" zbledl.
Nečekala jsem zdaleka takovou reakci.
,,Ne...ne. Ty jsi se mnou byla v jiným stavu? Tomu nevěřím."
,,Doufám, že jsi dobře spal, protože já na těch zlomených žebrech nemohla spát hodně dlouho. Nemluvě o tom, jak mě to poznamenalo psychicky."
,,Proč jsi mi to neřekla?"
,,Co by to změnilo?"
,,Bonnie, netušil jsem, že to takhle dopadlo."
,,Ještě hodně nevíš."
,,Proč jsi neřekla tátovi, že to bylo jinak? Vychutnáš si mě?" semkl pevně čelist.
,,Lidi, co to ví je hodně málo. A slibuju, že až přijde čas, tak se to všichni dozví."
,,Jamie...Jamie to neví, že ne? Jinak by mě zabil."
,,To nech na mně."
Dal se ke dveřím a jakmile pootevřel dveře ještě se na mě otočil.
,,Jak jsi dostala mýho bráchu, Bonnie? Znám ho víc než kohokoliv na světě a vím, že nikdy nevyhledával takové holky jako jsi ty."
,,Tvůj bratr si taky myslí, že tě znal a dal by za tebe ruku do ohně a vida...uhořel by i s prsty u nohou."
,,Bonnie, nech minulost minulostí a koukej se dopředu. Přeci jen budeme rodina."
,,O to jsem se snažila šest let."
,,Bonnie, nevím jestli jsi s Jamiem jen kvůli té tvojí mstě vůči mně nebo jestli ti o něj opravdu jde, ale on je dobrý člověk a nezaslouží si to."
,,Nezaslouží si bratra jako jsi ty. A stejně tak i Anthony si nezaslouží mít takového syna."
,,Měla jsi za mnou tenkrát přijít a hlavně jsi mi měla říct, že jsi byla těhotná."
,,Nic by to nezměnilo a tobě to není líto ani dneska, když se díváš vlastnímu bratrovi do očí."
,,Jen je to zvláštní pocit."
,,O pocitech pomlč, Came." popadla jsem krabici a když Cam otevřel dveře dokořán, stála za nimi Hope.
Cameron se na mě vyděšeně podíval a upaloval za ní. Mířila rovnou do Jaimiho kanceláře. Já jsem byla v klidu.
,,Věděla jsem to! Věděla! Cam a Bonnie spolu chodili. Dokonce tu děvku přivedl do jiného stavu."
Cam se chytal za hlavu až si rval vlasy. Ta blbka to ze sebe sypala a já ji s klidem obešla. Jamie se podíval na Camerona a zvážněl.
,,Co mi k tomu povíš ty?"
