Vzbudil mě zvuk vody tekoucí ze sprchy. Snažila jsem se dokořán otevřít oči a uvědomit si, jestli to, co se stalo nebyl jen sen, ale byla to pravda. Moje nahé tělo hovořilo za vše.
Sprchu jsem také potřebovala a tak jsem se už nestyděla využít Jamieho přítomnost a vetřít se k němu. Naopak měl radost a já se nemohla nabažit toho pocitu, že jsem ho k sobě dokázala pustit.
Najednou jsem si připadala tak jinak. Jako by se náš vztah otočil o sto osmdesát stupňů. On si vážil toho, že jsem mu dovolila tolik a já jsem si vážila toho, jak se mnou zacházel.
Byla jsem pro něho pořád jako nějaká křehká princezna z cukru.
V práci jsme po sobě neustále házely laškovné pohledy a úsměvy, kterých si všimla i přicházející Lexie.
,,Čau lidi, jak je?" posadila se k nám do kanceláře.
,,Skvěle." Nahodila jsem megawattový úsměv, který si vyložila správně.
Střídala pohledy na nás oba a culila se.
,,A má to nějaký speciální důvod?"
,,Dali jste to dohromady konečně?" změnila jsem hned téma, protože jsem tohle nechtěla zrovna rozebírat před Jamiem.
,,No možná něco bylo, ale jestli to bere Bruce vážně to nemám ponětí. Ty víš něco?" podívala se na Jamieho.
,,Co bych měl vědět?"
,,No neříkal ti o mně něco?" visela mu na rtech.
,,Nemluvil jsem s ním ještě."
,,Ale já myslela, jestli někdy před tím něco neříkal."
,,Upřímně ne. Mluvil o tobě hezky, ale nikdy se nezmínil o tom, na co narážel včera."
,,Jako, že mě dostal do postele a už ho nebudu zajímat? Tak to máme po kamarádství." Utrousila zamračeně.
,,Tak ho hned neodsuzuj. Uvidíš..." pousmála jsem se na ní.
,,A co vy dva? Něco bylo po tom, co jsem vás přerušila, hmm?"
Jamie se tvářil profesionálně na rozdíl ode mě. Nedal na sobě nic znát. Já zrudla jako rajče a nevěděla jsem kam s očima. Samozřejmě, že Lexie ve vteřině měla jasno.
,,Měli jsme hezký večer." Odbyl jí Jamie tajemně.
,,Vy jste nudní. Nemusíte mi vyprávět detaily, ale podle těch tvých rudých tvářiček asi něco proběhlo, co?" culila se dál.
,,Lexie!"
,,No dobře už mlčím. Beru to jako ,,ano", vy moje hrdličky." Zamávala nám jako malým dětem a vesele odešla.
Nesmála jsem se však dlouho. Dveře kanceláře se otevřely a stál v nich Anthony.
,,Omlouvám se, ale chtěl jsi se mnou mluvit?" podíval se na Jamieho.
,,Jo. Co děláte večer? Pozval jsem na večeři rodiče Bonnie."
,,Vážně? To je paráda. Takže se spolu opět bavíte?" usmál se na mě.
,,Díky Jamiemu. Je to vážně poklad." Stiskla jsem mu ruku a odešla z kanceláře, aby si mohli v klidu popovídat.
Večer jsem byla trochu nervózní. Měla přijít i moje sestra a to bude poněkud šok pro Anthonyho, že je to moje sestra. Došlo dokonce na to nejhorší a objevil se i Cameron.
Sotva se objevil ve dveřích Cameron, Anthony mě vzal za ruku a odtáhl do kuchyně, aby s námi prohodil pár slov.
Cameron netušil o co šlo a stejně tak i já.
,,Came, musím uznat, že Bonnie mě velice šokovala tím, že mi řekla, abych se tě jako syna nevzdával. Přesně to udělali její rodiče a ona se postavila na tvojí stranu. Proto jsem tě dnes večer zavolal."
Naše pohledy se střetly a já nahodila ten nejsmutnější, co jsem dokázala. Když to nepůjde po zlém, půjde to snad po dobrém.
,,Co mi to děláš?" sklopil zrak a pak zavřel oči úplně.
Anthony byl velice ustaraný a obdržela jsem od něho jedno rychlé obejmutí.
,,Každý si zaslouží druhou šanci na život, i když si jí třeba nezaslouží." Znovu přišpendlil své oči do mých.
,,Je to člověk s diamantovým srdcem, tak by sis toho měl vážit, nevděčný parchante. Od pondělí se můžeš vrátit na svoje pracovní místo, ale jen proto, že to po mně chtěla ona. Jinak bych tě hnal."
,,Děkuju." Dostal ze sebe roztřeseným hlasem.
,,Poděkuj Bonnie. Já na tebe názor už nezměním." Nasupeně odešel z kuchyně a nechal nás tam samotné.
Nastalo ticho a já jen čekala až něco poví. Muselo mu být trapně, ale já jsem si to svým způsobem užívala.
,,Dej mi chvíli, abych to vstřebal. Slovo ,,díky" v tomhle případě vážně nestačí."
,,Ty víš, jak bys mi mohl nejvíc poděkovat, Came."
Ačkoliv se mi to hnusilo, vzala jsem jeho ruku a stiskla jí v dlaních. Pak jsem ho nechala svým myšlenkám napospas.
Vrátila jsem se k rodině a přivítala rodiče, abych je představila Tamaře a Anthonymu.
,,Počkat, ty chodíš s Cameronem, ne?" zaskočeně zíral na vysmátou Brooke a následně se musel podržet židle.
,,Jo, to jsem já a Bonnie je moje sestra."
Anthony polkl na prázdno a pak mě opět vzal stranou.
,,Tohle udělal naschvál, že jo? Dal se dohromady s tvojí sestrou, aby ti ublížil?"
,,Buď v klidu, Anthony. Cameron dostane za vyučenou." Dodala jsem s ledovým klidem.
Zasedli jsme ke stolu a Cameron se stále neukazoval. Jamie se ušklíbl a já věděla, co udělat. Vstala jsem s tím, že pro něho dojdu. Sice chtěla Brooke, ale nakonec tu nebyla doma.
,,Jídlo je na stole, Came." Vešla jsem do místnosti, kde seděl u stolu a bylo mu úplně jedno, že okolo chodili hospodyně, aby nanosily veškeré jídlo.
,,Nemám hlad." Odsekl.
,,Nezvládneš to snad? Protože já jsem to musela zvládnout tolikrát, že jsem si pořídila léky na nervy."
,,Ty vůbec nevíš jaký to je."
,,To nevím, Came, nikdy jsem nikomu život nezničila. Nevím, jak se cítíš, ale za to vím, jak pro tebe musí být těžký podívat se mým rodičům do očí a užívat si jejich náklonnost, protože kdyby věděli všechno..."
,,Zmlkni!"
,,Jaké to je se dívat do očí mému otci a přitom vědět, že kvůli tobě přišel o dceru? Proč chceš zničit i Brooke?"
,,Ty víš proč." Podíval se na mě se slzami na krajíčku.
,,Vždycky je čas, abys odčinil co jsi provedl. Pokud mě miluješ, uděláš všechno pro to, abych byla šťastná a ne proto, abys byl šťastný ty."
,,Proč jsi, kurva, řekla fotrovi, aby mě vzal zpátky? Proč jsem na téhle podělané večeři? Proč se musím dívat na vás dva, jak se spolu držíte za ruku?"
,,Protože jsi měl svojí šanci a promarnil jí. Ty víš, že jsem tě chtěla, ale nevážil sis toho. Nezáleží na okolnostech, prostě jsi nás dva zabil. A já tě moc prosím..." poklekla jsem k němu a vzala jeho ruku do dlaní. ,,...tentokrát se rozhodni správně a dodrž svůj slib, že mi už neublížíš."
,,Dobře, Bonnie. Ať je po tvém." Vstal s mojí rukou a pevně jí držel.
,,Děkuju, Came." Vehnal mi slzy do očí.
,,Dlužím ti to." Táhl mě za sebou do jídelny a pořád držel mojí ruku.
