V jeho tmavých očích se odráželo jen světlo z protějšího okna. Naklonila jsem hlavu na stranu a usmála se na něho.
,,Chceš zabalit?"
,,Jak se po tom všem můžeš usmívat."
,,Usmívám se kvůli tobě, jinak mi věř, že mi není do smíchu ani jedinou vteřinu mýho podělanýho života."
Následoval hezký stydlivý úsměv.
,,Dobře. Tam dáme dohromady tu tvojí oříškovou loupež."
,,Myslela jsem, že jí máš vymyšlenou." ušklíbla jsem se.
,,Ne úplně do detailů."
,,To doladíme."
,,Tak já se jdu sbalit."
Radostí jsem skočila na jeho postel až jsem za úpěla bolestí, jak jsem si škubla s rukou.
,,Jakto, že máš tak pohodlnou postel a já jí mám tak tvrdou? To není fér." rozhodila jsem si vlasy na jeho polštář, zatímco si šel vzít nějaké věci do koupelny.
,,Jíš nudle na thajský způsob?" zavolala jsem na něho.
,,Jo, proč?"
,,Udělám je večer. Schválně jestli ti budou chutnat. Lexi totiž tvrdí, že jsou nejlepší na světě."
,,Byla jsi někdy v Thajsku?"
,,Ne, ale naučila jsem se je od sousedky. Její máma byla z Thajska."
Zatímco jsme spolu mluvili o nudlích přitulila jsem se k měkkému polštáři, který dokonale voněl nějakou vodou po holení a Jamieho parfémem. Připadala jsem si jako blbec, ale položila jsem si hlavu na ten polštář, abych nasála pro mě neznámou vůni pánského parfému.
Táta sice používal celý život stejnou vodu po holení a vždycky, když mi dával pusu na dobrou noc, tak jsem si jí zapamatovala. Co asi dělal? A jak musela vyrůst moje malá sestřička?
,,Ptám se, kde budu spát?" vykoukl ze dveří.
,,Co obývák?"
,,Takže ty se mi můžeš válet v posteli a já tobě ne?" začali jsme se smát a až po chvíli jsem si všimla otevřených dveří.
Úsměv mi zamrzl na rtech, když tam stál opřený Cameron.
,,Někam jedete?" podíval se na tašku vedle mě na posteli.
,,Co je ti po tom?"
,,Je mi to fuk, ale asi se mi bude stýskat." udělal jako že brečí.
,,Jdi se vycpat." zamračila jsem se na něho.
Z koupelny vyšel Jamie a s nádechem hodil do tašky malou kosmetickou taštičku.
,,Co je?"
,,To se ptám já..."
,,Jen si vyrazíme na pár dnů, abychom byli sami. Co je na tom?" začala jsem se usmívat, protože mu to řekl dobře.
,,Žárlíš?" poklekla jsem si na posteli.
,,Hmm...podívej se, co jsem našel..." vytáhl jakousi fotku a hodil ji po mně.
Bylo zářijové teplé odpoledne a ve škole se konala slavnost osmdesátého výročí založení naší školy. Všichni pomáhali se zdobením a tehdejší ředitel školy Griffith obcházel žáky a fotil je při práci. To bylo poprvé, kdy jsem narazila na ty nádherné tmavě modré oči Camerona Slighta.
Nervozitou jsem nemohla ani mluvit a celá jsem zrudla jako rajče, když mě měl Cameron vyzvednout, abych připevnila nápis na provázkách. Zkřivil ústa do úžasného úsměvu a popadl mě na fotku do náruče.
Chvíli jsem na tu fotku zírala a snažila se vzpamatovat.
,,Kde jsi to vzal?"
,,Je to volně ke stažení na školních stránkách." zamrkal na mě.
,,Co to je?" naklonil se ke mně Jamie, aby si prohlédl fotku.
Střetli jsme se pohledy a Jamie tušil, že se do mě dala úzkost.
,,Proč jsi jí vytiskl?" nechápal Jamie.
,,Tamara s Hope chtěly vidět fotky ze školy." ušklíbl se.
,,Proč se o Bonnie tak zajímají?"
,,Nejspíš pro to, že neodpovídá rok jejího narození s rokem, který uvedla do životopisu."
,,Hmm...a co ony s tím mají společného?"
,,Možná bude tátu zajímat, že slečna Laneová nemá vysokou školu a dokonce má i jiné příjmení. Pro funkci ředitelky finančního oddělení to není odpovídající vzdělání přeci."
,,Nevadí, vezmu si jí jako svojí asistentku, jestli ti jde o tohle." překvapil Camerona.
,,Vypadáš jako bys o tom věděl."
,,Je mi to úplně fuk. Lidi dělají různé hlouposti. Ty jsi nikdy žádnou hloupost neudělal?" zadíval se mu do očí a ty Cameronovy utekly ke mně.
,,Tak jí sepiš novou pracovní smlouvu, bráško."
,,Tohle neuděláš..." vzal Camerona za nadloktí.
,,Ty sám víš, že mě znemožnila v hokejovým klubu a vyštípala mě z firmy. Tohle je jen odplata."
,,Nech ho, Jamie. Ať si jde." postavila jsem se na nohy a vydala se ke dveřím. ,,Jdu si zabalit."
Počkala jsem si na něho na chodbě. Založila jsem si ruce na hrudi a opřela se o zeď.
,,Vždycky jsi byla pěkná holka." zubil se na mě a já měla chuť ho praštit.
,,A ty jsi byl vždycky pěknej bastard."
,,Ty jsi Jamieho úplně zblbla. Nehnul ani brvou, když jsem mu řekl tyhle informace. Ví snad něco?"
,,Co přesně by měl vědět? To, že se známe, že sis užil proti mojí vůli nebo že jsi mi celkově zničil život?"
Nekontrolovatelně mě přišpendlil ke zdi až nebezpečně blízko. Zíral mi do očí a vysmíval se mi.
,,Mám jednu otázku? Myslíš na mě, když s ním pícháš?"
Nestačila jsem vůbec zareagovat, protože nás v téhle trapné pozici načapala Tamara.
,,Co to má znamenat?"
,,Nic. Jen jsme se líbali." zazdil to ten kretén.
,,Co to meleš, ty blbečku?" odstrčila jsem ho a ze dveří v pravou chvíli vyšel Jamie.
,,Tak snad nebudete dělat z Jamieho idiota, když už ti to, holčičko, prasklo." měla z toho očividně radost.
,,Věřil bych všemu, ale tomu, že se Bonnie líbala s Cameronem, to rozhodně ne." zůstal Jamie v klidu a zároveň se tvářil dost naštvaně na svého bratra.
Proklouzla jsem do svého pokoje a rychle naházela věci do kufru než to tady se mnou praští.
