Polední pauza byla dostatečně dlouhá na to, abych se taxíkem dostala do nedalekého nákupního centra a pořídila si takové spodní prádlo, které jsem neměla v životě ani v ruce. Podvazky a rajcovní černou košilku, ve které jsem měla hned dost slušnou výbavu. Já ti osladím tu tvojí večerní pracovní schůzku, milý Jamie.
Večer se totiž měla v jedné luxusní restauraci podepisovat smlouva a proto, že jsem tu restauraci rezervovala, nacpala jsem se tam taky.
Skončila jsem pak v práci dřív a vydala se ke kadeřnici, aby mi pomohla s nějakou parádou na mojí hlavě. Lexi mě pak doma nalíčila a než jsem vklouzla do těch šatů, vyfotila jsem se v tom rajcovním prádélku s podvazky, které jsem si nakonec k těm krátkým šatům nechala. Přesně jak po mně chtěl Jamie z legrace, já jsem natruc provedla. Ještě rajcovnější fotka byla připravená na odeslání v mém telefonu.
,,Páni, ty jsi kočka, že ty chceš navnadit Jamieho, aby se víc snažil?" zamrkal na mě Bruce u vchodu, když jsem odcházela.
,,Za jak dlouho budeš v té restauraci?" zvedla jsem mobil a zavolala Jamiemu.
,,Proč? Jdeš mi snad dělat doprovod?"
,,Uhodl jsi, můj drahý, přece tě nenechám samotného." spustila jsem ironickou řeč.
Počkala jsem na něho před restaurací. Byl ve večerním obleku a fakt mu to seklo. Stála jsem před vchodem, když se zastavil na otcovo zavolání. Cameron s Tamarou vedle něho a já se k nim rozhodně připojovat takhle nehodlala.
Necítila jsem se v těch šatech úplně svá, nalíčená jsem takhle taky nechodila a navlněné vlasy jsem měla asi dvakrát v životě.
Počkala jsem až se posadí a pak teprve vešla. Jako první si mě všiml Anthony. Zíral na mě jako by si nebyl jistý, kdo se k nim právě cpe ke stolu.
,,Omlouvám se, přišla jsem trochu pozdě."
,,Bonnie, vůbec bych tě nepoznal. Moc ti to sluší."
,,Díky Anthony." posadila jsem se s úsměvem vedle Jamieho, který jen tiše pozoroval dění vedle sebe.
,,Bonnie?" udiveně mě sjel.
,,Ano, můj drahý." usmála jsem se a pocítila i pohled samotného Camerona.
Stačilo se posadit a sukně vyjela tak vysoko, že se ukázal malý kousek podvazku, ale Jamie jen udiveně zíral.
,,Děje se něco?" naklonila jsem se k němu a jako první jsem poznala jeho dokonalý parfém.
Nestačil mi ani odpovědět a zbytek osazenstva dorazil. Postavili jsme se a podali si ruce.
,,Vás odněkud znám..." mhouřil oči jeden z obchodníků.
,,Jo z prezentace."
,,Ona tam byla?"
,,Jo na jeden ze snímků se omylem dostala."
,,No jo, vlastně!" plácl se do čela a začal mít přesně ten slizký pohled, který jsem zakončovala třesem rukou a amokem.
Ještě ke všemu se posadil vedle mě a to jsem začínala být nervózní. Posunula jsem si židli blíž k Jamiemu a ten se jen pobaveně ušklíbl a nechápal.
,,Přísahám, že jestli se mě po těch slizkých pohledech ten úchyl vedle mě dotkne, tak začnu křičet."
,,Dám mu jasně najevo, že patříš ke mně." nadzvedl obočí Jamie a usmál se.
To bylo poprvé, kdy jsem u někoho poznala takový pohled. Ty jiskřičky v očích a celkově se jeho oči usmívaly i když se na mě jen podíval.
Tentokrát mluvil jen Anthony a ten frajer vedle toho úchyla, co seděl vedle mě. Rozčiloval mě parádně a tak jsem už zoufale čapla Jamieho ruku a položila jsem si jí do klína.
,,Mám z něho strach, Jamie." pošeptala jsem mu.
,,Je neškodný."
,,Ale ty víš, že mám strach ze všech takových mužů."
K řeči se dostal také Cameron a všichni zírali na druhou stranu než jsme seděli. Jamie mě objal okolo ramen a druhou ruku položil do klína. Přestal věnovat pozornost Camerona a obrátil se čelem ke mně.
,,Slibuju, že se tě nedotkne. Vlastně se mu nedivím, vyrazila jsi mi dech. Slovo nádherná je slabý."
Začalo jídlo a ten vedle mě přestal s těmi nechutnými pohledy a věnoval se svému talíři. Moje panika tím pádem ustala.
,,Jamie, omlouvám se, že se k tomu vracím, ale slečna je asi vaše přítelkyně." podíval se na nás jeden z chlápků u stolu.
,,Ano. Proč?" odvětil a vlepil mi pusu na tvář.
,,Jen tak se ptám. Jinak pošlu vám hned teď na meil ten návrh na změnu ve smlouvě. Přečtěte si to a zítra bych se u vás zastavil, abychom tenhle dodatek podepsali."
Jamie popadl telefon a to už byla moje chvíle, jak mu vrátit to všechno. Z kabelky jsem nenápadně vytáhla mobil a poslala moje nové selfíčko Jamiemu, který seděl vedle mě a důležitě zíral do smlouvy.
,,Tady máš tu tvojí fotku, co jsi chtěl, brouku." poslala jsem a vzápětí mu zavibroval telefon, který měl v ruce.
Stačilo napočítat do pěti a totálně zrudnul. Polkl na sucho a nevěděl kam s očima.
,,V pořádku?"
,,Asi ano. Ještě se na ní podívám v klidu před spaním." podíval se na mě a vykulil oči.
V další SMSce jsem se mu vysmála: ,,Kdyby ses viděl."
Vztekle popadl mobil a něco napsal, vzápětí mi od něho přišla odpověď.
,,Něco odvážnějšího tam nemáš?"
,,Hmm...prasečinky? To by ti šlo, co?"
,,Já mám dobrou představivost, ale zas takhle hodně ne."
,,Tvoje blondýna dneska nemůže?"
,,Dneska spíš u mě, kotě. Se mnou v pokoji! Podívej se na Camerona. Nemůže z tebe spustit oči."
,,Bojíš se o mě?"
,,Boj se i o sebe. Po včerejšku víš, že nejsem svatý."
