Chtěla jsem mu do očí konečně říct, že to s ním myslím vážně a že tolik chci, abychom byli zase pár, ale štěstí prostě nebylo a nikdy nebude na mojí straně. Hned vedle nás se objevila rozesmátá Hope. Co tady zatraceně dělala? Kdo ji pozval?
,,Hledala jsem tě a Tamara mi řekla, že jsi šel s Camem na nějakou oslavu sem."
,,Nikdo tě nepozval, co tady děláš?" ozvala jsem se dost nepříjemně.
,,Jsem Jamieho doprovod." zatvářila se jako bych měla na čele psí hovno.
,,Ty jsi spíš jako štěnice." utrousila jsem potichu.
V tu chvíli jsem měla po svěřování a dobré náladě. Jamie se tvářil tak nějak neutrálně, takže jsem ani nepoznala jestli z ní byl otrávený jako já nebo měl radost, že přišla. Na podpatku jsem se otočila a raději následovala Bruce a Lexi.
,,Ty jsi jí zvala?" kývla jsem směrem k Hope.
,,Ne, ale asi přišla s Jamiem. Nemůžu jí přece vyhodit kvůli němu, i když bych chtěla."
Naivně jsem si myslela, že jí nějakým způsobem přejdu a nebudu si jí všímat, ale ona dělala všechno pro to, abych si jí všímala ještě víc. Jamiemu jsem sice dala volnost a radu, že nejsem pro něho a měl by být s tou, která si ho zaslouží, ale trhalo mi to vnitřnosti, když se o něho jen otřela nebo se tvářila jako by byli pár.
Ani ve snu by mě nenapadlo, že se budu z povzdálí dívat na svého životního nepřítele, jak se objímá s mojí vlastní sestrou a k veškerému tomu vzteku mě neuklidní ani jeho bratr, který se na mě občas podívá tak roztomile a zároveň nechá tu nánu, aby se po něm pnula jako lijána. Prášky na uklidnění pozbývaly účinnosti a mně začínalo být mdlo z toho všeho.
Poslední pohled a do očí se mi draly slzy. Musela jsem se probojovat ven, aniž bych musela někomu cokoliv vysvětlovat. Nikdy jsem neměla choutky k sebevraždám, ale každým dnem jsem se cítila víc a víc na dně. Nikdy jsem si nemyslela, že by mohlo být ještě hůř, ale bylo.
Potřebovala jsem se dostat někam, kde to na mě ještě víc padne, abych se tomu postavila čelem. S knedlíkem v krku jsem nakráčela do přístavu a s rychlým tlukotem srdce nalezla tu osudnou malou jachtu se jménem Mallory.
Celé tělo se mi chvělo a já se s tím pocitem potřebovala zžít. Tady na tom místě se mi změnil život a já proti tomu bojovala jak jsem mohla. Ty vzpomínky mě pohlcovaly víc a víc dokud jsem si neutírala slzy z brady.
Neměla jsem tušení, jak dlouho jsem tu byla a civěla na ty podělaný hvězdy, které byly tenkrát jediným svědkem. Nikdy by mě nenapadlo, že ty kroky, které jsem zaslechla budou patřit Cameronovi.
Posadila jsem se, opřela se o lokty a nenávistně se mu podívala do očí.
,,Jak jsi mě tu našel?"
,,Všichni tě hledají a já jsem měl takové tušení." Popošel ke mně.
,,Proč?"
,,Co proč?"
,,Proč já? Uvědomuješ si, že mě máš na svědomí? Mohla jsem klidně skočit pod první vlak."
,,Bonnie, uvědomil jsem si to až později."
,,Tak proč?"
,,Vážně chceš slyšet proč?"
Vstala jsem a popošla až těsně k němu, aby mi mohl říct odpověď přímo do očí.
,,Měl jsem tě plnou hlavu. Byl jsem do tebe až po uši." Musela jsem se tomu zasmát.
,,A to je ten zkurvený důvod, proč jsi mi zničil život?"
,,Tobě se zdá málo, že tě miluju?"
,,Ty nedokážeš milovat. Kdo miluje, neublíží."
,,Mám svůj vlastní sobecký způsob. Tak teď víš důvod a řekni si co po mně chceš? Chceš, abych si prostřelil kulku hlavou nebo chceš, abych mlčel a trápil se dál, že jsem ti zničil život a sobě tím pádem taky? Chtěl jsem být s tebou a posral jsem to, protože jsem si vzal nějaký tabletky a zapil to tvrdým alkoholem." Rozpažil a vzdával se.
,,Chci, abys nechal mojí sestru."
,,To neudělám. Když nemůžu být s tebou tak budu aspoň s ní."
,,Jsem ponížená už dost. Neubližuj mojí sestře. Jestli chceš, vezmi si ode mě co chceš, ale jí vynech."
,,Co chci, mi nikdy nedáš."
,,Tak si mě vezmi. No tak!" postavila jsem se tělem až k jeho a ztěžka dýchala.
,,Já už ti nechci ubližovat, Bonnie." Pozvedl ruku a pohladil mě ve vlasech.
Připadala jsem si jako by mě za ně tahal.
,,Tak co, kurva, chceš?"
,,Už nechci, aby ses trápila. Jamie tě zbožňuje a já nechci, aby se někdy v životě dozvěděl, že nebyl den, abych na tebe nemyslel. Chci, abyste byli spolu. Tedy pokud i ty chceš." Podíval se mi do očí.
,,Výměnou za to, že budeš s mojí sestrou?"
,,Přísahám, že jí neublížím. Už nejsem ten hajzl jako dřív, Bonnie. Ona jediná dokáže zaplnit to prázdné místo po tobě. Takže ano, výměnou za tvojí sestru a mlčení před tvými rodiči. Jamie sice už hodně ví, ale slib mi, že mu nepovíš, že na tebe budu myslet do konce svých dnů a představovat si tě pokaždý, když zavřu oči. Ani nevíš, jak mu závidím, že je s tebou a jak mi drásá nervy, že se tě může dotýkat."
Pevně jsem zavřela oči a zhluboka dýchala.
,,Parchante!" praštila jsem ho pěstmi do hrudníku.
,,Řekni mi, Bonnie, kdybych to tenkrát nepodělal, dala bys mi šanci?"
Pokud byla pravda, že je do mě pořád blázen, tak už jsem mu mohla ublížit jen po téhle stránce.
,,Chceš slyšet, jak jsem si představovala, že mě pozveš do kina jako ostatní holky a jak jsem naivně snila o pikniku na louce, kde si budeme šeptat do ucha? Ano, Came, kdyby šlo všechno tohle vrátit, byla bych tvoje i dobrovolně, ale vrátit to nemůžeš." Utírala jsem si slzy a i on pevně svíral čelist.
Zíral mlčky za mě až zavřel oči úplně a nechal proudit slzy po svých tvářích.
,,Bonnie?" ozval se Jamieho hlas.
