Po thajských nudlích se opět jen zaprášilo. Bruce si dvakrát přidával a Jamie očividně neměl moc chuť. Každopádně jsme se odvalili ke gauči a Bruce začal s nějakými vtipnými historkami.
Já už jsem byla vcelku smířená s tím, s čím bojoval celý večer Jamie. Chápala jsem ho a muselo to pro něho být těžké, proto jsem byla ráda za společnost Lexi a Bruce.
Když jsem pak odcházela vyprovodit Bruce, zeptal se mě na dost zvláštní dotaz.
,,Řekni mi, vy dva spolu chodíte doopravdy nebo jen jako?"
,,Co to je za otázku?" zamračila jsem se na něho.
,,Lexi říkala, že ví všechno, ale nemůžu si pomoct. Pamatuješ si na Freda?" naklonila jsem hlavu na stranu, protože jsem netušila kam tím směřoval.
,,Jasně že si ho pamatuju. Byl do mě zaláskovaný celý tři roky v tom ústavu."
,,Jo, přesně tak. A já ti říkám, že tenhle chlap se na tebe kouká dost podobně." zvážněla jsem a pak jsem se musela začít strašně smát.
Přilákala jsem tím i Lexi a Jamieho. Sledovali nás přes celou chodbu. Bruce se tvářil naprosto seriózně a důležitě, zatímco já jsem se ohýbala v pase smíchy.
,,Tuhle historku jsi jim měl taky říct. Vsadím se, že Lexi by se taky moc líbila."
,,Jaká historka?"
,,Lexi, jí zná. Freda si pamatuješ? Jak byl zaláskovanej do Bonnie a..."
,,Drž zobák." přerušila jsem ho.
,,Pamatuju a co?"
,,Nic."
,,Potkal jsem ho." dokončil svojí větu a mně se ulevilo, že neřekl žádnou blbost, když tam stál Jamie.
,,Myslím, že by sis měl dojít na oční, Bruci."
,,Počkej až přijde Lexi do práce, povím ji to. Schválně!"
,,Opovaž se." vztyčila jsem ukazováček a Bruce mě za něho uchopil a chtěl ho si ho strčit do pusy, aby mě kousnul.
Tohle zkoušel na Lexie pořád, ale zapomněl, že takováhle sranda pro mě nebyla. Naježila se mi husí kůže a zrychlil dech. Nadskočila jsem jako by mi někdo trhal nehty.
,,Dost, prosím, nesahej na mě."
,,Promiň, vůbec jsem si to neuvědomil. Omlouvám se." přikývla jsem a otevřela jsem mu dveře.
,,Jasně. Dobrou."
Zabouchla jsem za ním dveře a Lexi za mnou hned přiběhla.
,,Já myslela, že ta tvoje panická hrůza se zlepšila."
,,Ne."
,,Pojď, celá se třeseš. Jen chtěl udělat vtípek. V práci ho dělá všem."
,,Já vím, je mi to líto. Nebyla jsem na to prostě připravená."
,,Přinesu ti vodu." přikývla jsem a Jamie se posadil naproti mně.
Zatímco jsem se snažila uklidnit, Jamie na mě tak nějak zvláště civěl.
,,Co?"
,,Jen mě zarazila tvoje reakce. Taky jsem si myslel, že sis zvykla po tom, co se mnou musíš zažívat." pousmál se.
,,Abych řekla pravdu, musím se ovládat, ale nakonec už to není v takovém stadiu, že bych začala vyvádět jako dřív."
,,To mě těší."
,,Je to trochu paradox, co? Pustím k sobě bratra člověka, kvůli kterému jsem v tomhle stavu."
,,Ještě že nejsem jeho dvojče."
,,Ne, Jamie, jste oba úplně jiný."
,,Ani nevíš jak mi trhá srdce, že ti nemůžu pomoct."
,,Pomáháš mi hodně, tak nevykládej." pousmála jsem se a vešla k nám Lexi se sklenicí vody.
Chvíli na nás zírala jako by viděla ducha a já jsem úplně nechápala, co se stalo.
,,Ehm...kam Jamieho uklidíme?"
,,Chceš mít pro sebe celý obývák nebo ti ho můžu nastěhovat do pokoje?" zděšeně jsem na ní hodila svůj pohled, jestli si ze mě dělá srandu.
,,Vezmu si ten obývák, Lexie." odpověděl sám.
,,No dobrá." zaculila se a odešla okupovat koupelnu.
Jamie se na mě podíval a pak se vrhnul do své tašky s věcmi.
,,Víš, že jsem vlastně rád, že jsem tady? Nemohl bych se na toho kluka ani podívat."
,,Myslíš si, že půjde za tvým otcem s tou fotkou a vyžvaní všechno to, co povídal?"
,,Já...myslel jsem si, že znám svýho bráchu, ale teď ho vůbec nepoznávám."
,,A co ty detaily, co jsme měli dovymýšlet?"
,,Do zítra to počká. Nepřemýšlí mi to."
,,Co když mě tvůj otec vyrazí?"
,,Jak jsem řekl Camovi, zaučím tě jako svojí sekretářku. Tak že se neboj."
,,Hmm...tak to pevný nervy se mnou." začala jsem se smát.
,,Spíš rozmýšlej nad nějakým plánem, když tě ten blb odhalí."
,,Fajn. Tak dobrou noc."
