27. kapitola - Esemeska

2.5K 111 1
                                    

Kolegové odešli a u stolu zůstala jen rodina. Cameron nás sledoval a Jamie mi dal znamení. Hned mě objal a zíral na mě jako na obrázek. Tohle ale nebylo nahrané a já jsem tušila, že tohle nedopadne dobře.

Položil si ruku na moje stehno a já sebou trochu cukla, když ho stiskl. Dobře jsem věděla, že Cameron nemohl vidět, co pod stolem dělá a rozhodně to bylo jen protože tohle chtěl.

Postavila jsem se, abych naznačila, že chci odejít. Tohle Jamieho osahávání už bylo na můj vkus přehnané.

,,Tak my se už vypaříme." začal se Jamie culit a vzal mě okolo pasu.

,,Už jsem si myslel, že si to rozdáte tady pod stolem." utrousil Cam a Anthony ho okřikl.

,,V pohodě. Má pravdu..." naklonil se ke Camovi. ,,...nemůžu se dočkat až jí svlíknu do podvazků." nahodil rýpavý úsměv a při odchodu mě vzal za zadek.

Sotva jsme opustili restauraci, už jsem se do něho pustila.

,,Teda ty ses rozjel. Nejsem svatý...hmm...to vidím. Takhle se chováš ke každý?" zamručela jsem.

,,Zase žárlíš?" pošeptal mi do ucha, když jsme mířili k parkovišti.

,,Hej, svezu se s vámi. Už chci domů a oni tu prý ještě zůstávají na dezert a kafe, to já už ne." doběhl nás Cam a já jsem začínala být nervózní.

Cam se posadil dozadu a tím pádem jsem měla spočítané, že mi Jamie nedá pokoj. Kroutila jsem prsty u nohou, jak jsem se držela. Prsty mapoval celý podvazek a mířil výš pod sukní. Pár mých pohledů ho nezastavilo.

,,Až mi příště budeš dělat miss mokré tričko jako včera, tak u toho nepolejvej i mě."

,,Neřeš to tady před ním." pošeptala jsem to tak, aby to slyšeli oba.

,,Nemůžu se tě dneska dočkat, tak proč bych to před ním neměl řešit?"

Věděla jsem, že to povídá před Cameronem a jeho pohled kdyby zabíjel, tak už to máme s Jamiem za sebou.

,,Nedáte si ještě panáka?" zeptal se Cam, když jsme otevřeli dveře domu.

,,Rozhodně ti nedám přednost před Bonnie, brácho." zazubil se Jamie a já jsem jen zavrtěla s úsměvem hlavou.

,,Nevadí, dám si sám."

S Jamiem jsme si vyměnili úšklebky a než jsem se vzpamatovala, Jamie mě popadl, přehodil přes rameno a odnesl ke dveřím jeho pokoje.

,,Co blbneš?" smála jsem se a pak mě postavil na nohy.

,,Viděla jsi jak se tvářil?" vysmál se Camovi Jamie.

,,Jo. Máš něco v plánu?"

,,Uvidíš." nakročil chodbou, aby viděl do obývacího pokoje na Camerona.

,,Nechápu, proč jsme museli sem a nešli jsme do bytu. Ani jsem nevolala Lexie, že dneska nepřijdu."

,,Tak jí napíšeš v pokoji." otevřel dveře.

Cameron si jistě myslel, že se za dveřmi tohoto pokoje budou momentálně odehrávat orgie, ale já jsem jen znuděně odhodila kabát na židli a posadila se na postel. Jamie odhodil mobil vedle mě na postel a vydal se do koupelny. Nikdy by mě nenapadlo někomu lézt do telefonu nebo si číst cizí textovky, ale sotva jsem se natáhla přes postel, Jamieho mobil se rozsvítil a objevila se textovka. Nic mi do toho samozřejmě nebylo, ale zvědavost mě přemohla. Zvedla jsem se a zašilhala na displej. Byla k přečtení jen část SMSky.

,,Ahoj fešáku, čekám, kdy se ozveš. Chtěla bych tě..."

Určitě to byla nějaká nána. Vůbec bych se nedivila, kdyby mu psala ta blondýna z baru.

Popadla jsem Jamieho polštář a položila si na něho hlavu. Než se Jamie vysprchoval, už jsem spala. Ucítila jsem jen, jak mi sundal lodičky a přikryl dekou. Neměla jsem sílu ani otevřít oči natož promluvit. Zajímalo mě, jak se zatvářil na tu blbou textovku nebo co jí vůbec odepsal.

Vlastně jsem ani netušila jestli mě hladil po vlasech nebo se mi to jen zdálo. Vzbudila jsem se až k ránu s nohou přehozenou přes Jamieho a rukou na jeho holém břiše. Zatímco jsem rudla a opatrně se vymotala z postele, abych mohla zmizet v koupelně, vzpomněla jsem si na tu včerejší textovku.

Rozmazaná řasenka sice nebyla tak otřesná jako moje zvědavost, ale já prostě musela vidět, co jí odepsal. Třeba si domluvili rande a já z toho měla tak divný pocit. Chtěla jsem po něm sama, aby si našel nějakou zásuvku k zábavě, ale jistým způsobem jsem z toho byla trochu smutná.

Možná měl pravdu a trochu jsem žárlila. Nechtěla jsem si to ani sama připustit. Jamie byl jen kamarád a nedokázala jsem si ho představit jak se objímá po nocích s nějakou ženou a pak přijde za mnou a předstírá, že má oči jen pro mě. Dělalo se mi z toho na zvracení a bylo mi tak nějak úzko.

Otřela jsem si rozmazanou řasenku a aspoň prsty si vyčistila zuby pomocí pasty. Pořád se to ve mně pralo, jestli se mám nebo nemám jít podívat na ten jeho telefon.

Nakonec jsem vyšla z koupelny a Jamie ještě spal. Tiše jsem popošla k nočnímu stolku a vzala jeho mobil do ruky. Příchozí textovka od neznámé ,,fešandy" byla zobrazená a než jsem se dostala do textovek, Jamie začal otevírat oči až jsem sebou škubla.

,,Stalo se něco?" rozespale se na mě podíval s jeho mobilem v ruce.

,,No nemůžu najít svůj telefon, tak jsem se jen chtěla podívat kolik je hodin a třeba se prozvonit." vypadlo ze mě.

,,Nemáš ho v kabelce?" posadil se na posteli a zvedl ukazováček ke křeslu, kde ležela na kabátu moje kabelka.

,,Ahh...jo díky." zrudla jsem.

Tohle se mohlo stát jen mně. Jestli si všimne, že jsem mu lezla to zpráv, tak se propadnu hanbou.

Osudná nocKde žijí příběhy. Začni objevovat