Holka v Labyrintu

Jeremy tady máš

Druhý den mě probudil nějaký pták co kloval do jakého si alobalu.Probudila jsem ostatní.Paty děje se něco zeptal se mě starostlivě Newt? Ne jen že už je den.A kde jsou ty stvůry zeptal se Winston?To nevím asi se vrátili pod zem.Jasně!Takže se vydáme na cestu a dejte pozor kdyby náhodou řekl Thomas.Všichni jsme vstaly a když jsem pohlédla na Jeremyho vypadal strašně.Jeremy jsi v pohodě?Jo jsem pousmál se ale bylo na něm vidět že s ním něco je.Šlapali jsme polorozpadlým městem když nás najednou zastavil Thomas.Co je vidíš zombíka zeptal se Chuck starostlivě?Ne ale slyším letadla rychle se skryjte do těch sutin řekl Thomas a všichni jsme se v mačkali do sutin. Už je to dobrý řekla jsem s úsměvem.Vylezli jsme ze svých skrýší a pokračovali dál.Vyšli jsme kopec a před námi se vyskytl celkem pěkný výhled na širokou pláň.Po mé pravici byl most a vzadu před námi byli vidět hory.Je to ještě daleko řekl Newt a my přikývli.Tak budeme pokračovat aby jsme tam byli co nejdřív.Super souhlasím!Udělali jsme pár kroků když najednou se z mírného kopce Jeremy svalil a nemohl jít dál.Z našich věcí co jsme měli sebou a blízkých trosek jsme udělali něco jako nosítka a Jeremyho na nich táhli až k mostu.Po chvíli se Jeremy vrhl na Newta a sebral mu zbraň a chtěl se s ní zastřelit.Kdyby mu vtom kluci nezabránili.Co se děje zeptal se nás Thomas který o kousek dál mluvil s Terezou.Jeremy my sebral zbraň a chtěl se zastřelit.Prosím podíval se na Thomase.Šíří se to řekl Jeremy a vytáhl si tričko a my viděli virus který se mu šířil tělem.Já se nechci změnit v jednu z těch zrůd?Nakonec jsem sebrala Newtovy zbraň a podala jí Jeremymu. Paty co to děláš zeptal se mě Newt. Chci aby jste věděli že ať se stane cokoliv a mě třeba jedna z těch mrch kousla doufám že uděláte to že my buď dáte zbraň nebo mě rovnou zastřelíte řekla jsem a vzala jsem si věci a vyšla jsem na cestu.Kluci se v rychlosti rozloučili s jeremym a šli za mnou.I Tereza šla za klukama. Thomas stál nad Jeremym a  ten mu řekl?Thomasi moc mě to mrzí ale nesmíš myslet na mě musíš myslet hlavně na to aby jsi je zachránil.Uděláš to pro mě!Jasně řekl se smutným výrazem Thomas.Prosím odveď je k pravé ruce.Dobře to udělám.To už Thomasovy stekla slza po tváři.Prosím nebreč já taky nebrečím ale je to tak lepší věř my!Thomas se na něj ještě jednou podíval a pak vzal své věci a šel za ostatními.Ušli asi sto metrů od místa kde nechali Jeremyho když v tom se ozval výstřel.Všichni se zastavili a ohlédli.Ale pak pokračovali v cestě.Šli celý den a když už byla tma tak jsme si lehly na sluncem vyhřátou suchou pláň a usnuly jsem.

Pokračování příště!