Z Harryho pohledu:
„Nialle, bude v pořádku?" zašeptal jsem roztřeseně, neschopen potlačit slzy.
„Bude. Neboj se," odpověděl Niall s nuceným klidem. Pak odešel z mého pokoje a nechal mě s ní o samotě.
Ten den, kdy se to všechno stalo, jsem Maddy vezl do nemocnice. Řídil jsem jako šílenec. Málem jsem narazil do sloupu, ale na tom mi nezáleželo. Potřeboval jsem ji dostat na operační sál co nejrychleji. Ztratila hodně krve. Lékaři ji operovali ještě týž večer. Po dvou týdnech mi ji pustili domů, ale v umělém spánku.
Podplatil jsem doktory, aby nám domů přivezli všechna potřebná zařízení. Nemohl jsem ji nechat samotnou v nemocnici. Už dva týdny spí, její tělo bojuje, ale já... jsem na dně. Nikdy jsem necítil takovou bezmoc.
Zayna jsem dal zavřít do sklepa. Plánuju mu to vrátit. Pomalou a bolestivou smrtí.
Doktoři tvrdí, že probuzení je jen na ní. Až její tělo rozhodne, že je čas... Ale co když se rozhodne nevrátit? Po všem, co jsme prožili, bych se tomu ani nedivil. Kolikrát jsem si už představil, že ji nikdy znovu neuvidím, že zůstane spát navždy.
Loui na sebe převzal vedení mafie, abych mohl být s ní. Bez něj bych to nezvládl.
Dny se táhnou. Kolikrát jsem už sáhl po lahvi whisky a vypil ji do dna. Nespím. Když zavřu oči, vidím ji. Sedím u její postele celé dny, držím ji za ruku a mluvím s ní. Doktoři říkají, že mě možná slyší, takže nepřestávám.
Kluci chodí na návštěvy, ale nemají moc času. Liamovi jsem částečně odpustil. Pořád cítím vztek, ale dělám to kvůli ní. Maddy by nechtěla, abych se utápěl v nenávisti.
„Víš, lásko, že za tři měsíce budou Vánoce?" začal jsem tichým hlasem. „Chtěli jsme, aby sis letos vybrala barvu ozdob. Asi bychom ale stejně skončili u zlaté, viď?" Usmál jsem se, i když mi slzy stékaly po tvářích.
„Liam říkal, že ho to všechno moc mrzí. Snažím se mu odpustit, kvůli tobě. Ty bys mě určitě kárala, že jsem tvrdohlavý, jako vždycky."
Hladil jsem ji po ruce. Její pokožka byla stále teplá.
„Můžeme dál?" ozval se Loui ode dveří. Za ním stáli ostatní.
„Jo, pojďte."
Loui si přitáhl židli k posteli. „Ahoj, Maddy," řekl a pohladil ji po vlasech.
„Ahoj, Růženko ve věži spící," přidal se Niall s úsměvem.
„A-ahoj, zlatíčko," zašeptal Liam a rozplakal se. Nechal jsem ho být, protože tohle nebyl čas na hádky.
„Chybíš nám, Maddy. Loui se sice snaží vařit, ale je to katastrofa. Liam má nečekaně talent, ale tvoje jídlo je stejně nejlepší," smál se Niall.
„Mohla by ses vzbudit a Stylesovi jednu vrazit. Bez tebe pořád brečí," rýpl si Loui, ale jeho oči byly plné slz.
Podíval jsem se na ni. „Miluju tě," zašeptal jsem a políbil ji na čelo. Náhle jsem ucítil lehký stisk její ruky. Podíval jsem se dolů, šokovaný ale plný naděje.
„Ona... ona mě slyší!" vykřikl jsem.
Byla to malá známka života, ale pro mě znamenala všechno.
________________________________
Tak co říkáte na nový díl?
Děkuji za všechny přečtení, hvězdičky a komentáře ❤️
Máte nějaké otázky - > pište do komentářů
Líbí se vám kapitola - > hoďte tam tu hvězdičku.⭐
Dávejte mi na sebe pozor. ❤️
ČTEŠ
Shadows Behind You // h.s.
Fan-FictionByl jako její stín. Kdekoliv ona šla, on ji tiše následoval jako její tajemný společník. Stal se její nejhorší noční můrou, která ji pronásledovala i mimo říši snů...
