Jealousy ✓ || Changki

Jealousy // Changki // 13

Kihyun

Je to už něco přes měsíc, co jsme spolu začali s Kyunniem chodit. Vlastně jsme spolu začali chodit ten den, kdy jsme se poprvé políbili v jeho kanceláři a...můj život se od té doby otočil o 360°. Nikdy jsem nebyl šťastnější, cítím se jako na tom nejkrásnějším nejměkčím obláčku. Nemyslím si, že existují slova, kterými bych mohl vyjádřit, co cítím. Jen lituji toho, že jsem nechal Kyunnieho tak dlouho čekat, měl jsem se vykašlat na svoje ideály, měl jsem se i na střední řídit svým srdcem, měl jsem být s ním, ale je to minulost, kterou už nezměním. Ale můžu změnit přítomnost, můžu se snažit být tím nejlepším přítelem na světě a to mám taky v plánu.

Nevím, co je krásnější, jestli to, že spolu můžeme trávit čas i v práci, kde pracujeme a ve volných chvílích se věnujeme sobě, nebo jestli je krásnější, když spolu jen tak ležíme na sedačce nebo v posteli a oddáváme se polibkům, které jsou chvílemi něžné, chvílemi vášnivé až hladové a chvíli nevinně sladké. Ne, ještě jsme spolu nespali. Ne, že bychom oba nechtěli, spíš...když už se k tomu začalo chýlit, když už to vypadalo, že se oba odvážíme ten krok udělat, tak mu vždy začal pípat ten blbý pager a hned na to mu zvonil telefon a já ho musel pustit do nemocnice, aby zachraňoval životy nějakých kreténů, kteří nám neustále ruší sex!

S Kyunniem jsme většinou u mě, no nebo spíš u Hyunwoo, protože tam je větší klid a máme tam větší soukromí. Kyunnie bydlí s Hyungwonem a Minhyukem, jak jsem se dozvěděl, takže tam zrovna dvakrát soukromí nemáme, hlavně proto, že kdykoliv jsme leželi u Kyunnieho v posteli a naše doteky začali být odvážnější, tak nám vždycky vpadl do pokoje Jooheon s nějakým opravdu dementním dotazem, vždycky rudý rychle zabouchl dveře, ale stejně to po chvíli udělal znovu. A já z nás začal cítit lehkou frustraci z toho, že nám to nevychází, protože čím víc přerušených chvilek jsme měli, tím jsme to oba víc chtěli. Na jednu stranu jsme ale neměli kam spěchat, myslím, že jsme si nějakým způsobem oba i užívali to, že si musíme počkat, ale na druhou stranu. Mám pocit, že jestli nás někdo vyruší, až budeme mít znovu svoji chvilku, tak budu vraždit a bude mi jedno, kdo to bude. Prostě toho dotyčného zabiju, rozčtvrtím, vykuchám a zakopu na zahradě.

„Ah, Kyunnie." Vzdychnu, když zády ležím na jeho stole v ordinaci, zatímco všude kolem po zemi se válí věci, co jsem ze stolu shodil buď já nebo Kyunnie. Stál mezi mýma nohama, kterýma jsem pevně svíral jeho pas, zavřu oči a celé mé tělo se zatřese, když jeho ruce přejedou po mém břiše. Chytím lem jeho pláště a stáhnu si ho k sobě, abych mu slastně vzdychnul do rtů. „U-Už nemůžu víc čekat, bože." Skoro až zakřičím a zaúpím, když Kyunnie začne dělat pohyby jako by přirážel a i přes ty kalhoty je ten pohyb tak intenzivní, že mám pocit, že mě příval té slasti a vzrušení snad zabije. Nikdy jsem s nikým nic podobného nezažil, tolik intenzivních pocitům tolik chtíče. Vyhrne mi tričko až k bradě a začne líbat moji bradavku, skousnu si ret, abych nezasténal moc hlasitě a rukama zajedu pod jeho tričko a začnu ho hladit po břiše. Moje ruce na jeho břiše ale nevydrží moc dlouho, protože s nimi sjedu níž, abych promnul jeho vzrušený rozkrok. Lehce moji bradavku skousne a jemu samotného uteče slastný vzdech.

„Lim Changkyun na sál č. 7, Lim Changkyun na sál č. 7." Začne se ozývat a já nesouhlasně syknu. Rukou se rozmáchnu po stole, nahmatám koně a švihnu ho vší silou do rohu místnosti, kde je u stropu rozhlas. Kůň se v rozhlasu zasekne a Kyunnie se rozesměje.

„Musím jít, lásko." Tiše zakleje Kyunnie a čelem se opře o moji hruď a obdaruje ji lehkou pusinkou. Stáhne mi tričko zase zpátky. Vtiskne mi pusu, ale nesouhlasně zavrním, donutím ho, aby polibek prohloubil a obejmu ho oběma rukama kolem krku. Zavrní a vklouzne jazykem do mých rtů, chvíli se v líbání ztratíme, ale pak ho musím pustit. Ještě než se ode mě zvedne, tak mi maličko vyhrne tričko a vtiskne mi pusu na podbřišek a já mám co dělat, abych nevyskočil z kůže.

„K-Kyunnie!" dotčeně vyjeknu, když mě zlobí ve chvíli, kdy musí odcházet, vyplázne na mě jazyk a musí se vydat na sál. Zatím zavolám Heechulovi, že potřebujeme nový rozhlas v Kyunnieho kanceláři.

„Jak přesně se tohle stalo?" podrbe se Heechul na bradě, zatímco koukáme na kancelářského koně zaraženého v rozhlasu.

„Náhoda." Pokrčím rameny a dělám jako by to bylo normální. „Kdyby mohl mít alespoň hodinu klidu, možná by tam ten kůň neskončil." Přecedím skrz zuby a Heechul se zasměje, myslím, že mu došlo, co mám na mysli. Celý zbytek dne už nebyl čas, abychom se vrátili k tomu, kde jsme skončili. A navíc tenhle večer nemůžeme být spolu, protože Jooheon slaví narozeniny a chtěl jenom malou soukromou oslavu, takže Kyunnie půjde na oslavu a já domů. K něčemu to ale dobré je, protože se domluvím s Minhyukem, aby mi druhý den večer vyklidili dům, abychom měli s Kyunniem soukromí, Minnie ani neprotestuje, spíš nadšeně kývá hlavou a hned vymyslí, co s Hyunwoo budou dělat, kam půjdou a samozřejmě, že mi hned jeho plán přetlumočí, jako bych teď dokázal myslet na něco jiného, než na Kyunnieho.

Každý jeho dotek rozpaluje moje tělo, všechno na něm mě dokáže dostat do nepopsatelného varu, jeho hluboký hlas, který je tak sexy, tak vzrušující. Pokaždé, když mi svým hlubokým hlasem šeptá neslušná slova do ucha, tak mám pocit, že vyletím z kůže a mám pocit, že jestli se brzy nebudu moct zbavit své nadrženosti, tak z té kůže vyskočím tak, jak tak.

Následující den mám volno, takže za celý den uklidím celý dům, uvařím nám večeři, na které si dám hodně záležet a pak jen nedočkavě čekám, než Kyunnie zazvoní u mých dveří. Jakmile se to stane, tak mu nedám možnost protestovat, chytím ho za lem mikiny a táhnu ho k sobě do ložnice, nedokážu už dýl čekat, už ne. Ne, když mě na něm všechno vzrušuje, úplně všechno, jeho oči, úsměv, jeho tělo, ruce, to, jakým způsobem mluví, jak se mě dotýká. Nohou za sebou zabouchne dveře od mého pokoje, zatímco já couvám k posteli, chytí mě kolem pasu, abych do postele zády nespadl, ale on mě do ní něžně položí. Hned rozkročím co nejvíc nohy a on si mezi ně vleze, vpije se do mých rtů, vrním pod každým jeho dotekem, nad tím, že z něj cítím stejné vzrušení, přejíždíme rukama po svých tělech možná až moc rychle, možná až moc dychtivě, ale jde vidět, že oba myslíme na to, že nevíme, kolik máme času, kdykoliv mu může někdo zavolat, kdykoliv se může něco stát. Přetáhnu mu tričko přes hlavu, abych se ho zbavil a zahodím ho někam do prostoru, on udělá to samé s mým tričkem, přejíždí po každém kousku jeho dokonalého těla, jakmile ucítím jeho jazyk na svém krku, tak sebou prudce trhnu a zakloním hlavu. Jeho ruce přejedou po mých bocích a já ucítím, jak lehce vezme moji kůži na krku mezi své zuby. Prohnu se v zádech a otřu se svým tělem o ten jeho, vzdychnu už jen nad tím, jak je jeho rozkrok vzrušený, jak to znovu cítím i přes ty kalhoty, dlaní přes jeho rozkrok přejedu a odpovědí mi je mnohem slastnější vzdychnutí, než bylo posledně a já se musím usmát nad tím, že nejsem jediný, kdo už nemůže víc čekat a kdo má problém se svojí nadržeností. Oba si začneme vzájemně sundávat kalhoty, takže skončíme jen ve spodním prádle a já se nemohu ubránit vzdechům a stenům, když jsou ty doteky našich těl, přes tu teňoučkou látku našich trenek, tak intenzivní, mnohem víc, než předtím.

„Ne, už ne." Vyjeknu, když začne Kyunniemu zase pípat pager, naštvaně se uštkne a já ho povalím pod sebe a obkročmo si na něj sednu. „Tentokrát tě nikam nepustím." Zakroutím vážně hlavou a zadečkem se otřu o jeho vzrušený rozkrok, moje ústa opustí hodně hlasitý sten a neubráním se tomu a zakloním hlavou. Kyunnie se rozhodne pípání pageru taky ignorovat, sám vzdychne nad intenzitou našich pohybů, pevně sevře moje boky a zatlačí na mě, abych na jeho vzrušený rozkrok dosedl a já vzrušeně zařvu.

Ještě chvíli se nám daří ignorovat pípání pageru a zběsilé zvonění Kyunnieho telefonu, ale oba víme, že ho musí zvednout.

„Nemůže nikdo jiný?" snaží se Kyunnie do telefonu nevzdychnout, jeho ruka mě hladí na břiše a já se na jeho klíně vrtím a vzdychám. Slyším, jak mu říkají, že službu měl mít Heechul, ale že má vypnutý telefon a že nikoho jiného, než Kyunnieho nemají a já se se zakňučením svalím do postele, protože ho musím pustit, aby se oblékal. Oblékne se a ještě si vleze nade mně na postel, když trucuju a začne mě líbat, čímž moje trucování ukončí a než ho vůbec pustím, tak si vyměníme ještě nespočet pusinek a nesčetněkrát se ztratíme v líbání. Ale slíbil mi, že se mi vrátí co nejdřív bude moct a já si sednu k televizi a čekám, dokud se mi moje láska nevrátí.