Shownu
vím že všichni o mě říkají, že jsem kretén a možná jsem ale umím se chovat jenom takhle. doma mě vždy vychovávali s tím, že jsem nejlepší. ve všem, mám vždy pravdu, a i kdybych neměl tak se ostatní děti mýlí. nikdy jsem o tom že jsem nejlepší nepochyboval. jsem si jistý že moje chování je vzhledem k mé chytrosti, kráse, zdatnosti a celkově mě, na místě. Vždy jsem rozlišoval lidi jen na dva druhy. Na ty se kterými má se cenu bavit a ti co jsou póvl. Lidi, kteří stojí za moji pozornost a lidi kteří si zaslouží všechnu špínu co vypustím z úst. Nejhorší na tom je že ale přitahuji přesně ten špatný druh lidí. Chtějí se kolem mě motat. Chtějí asi být jako já. Jenže od toho mají daleko, jsou to jen lůzy společnosti, nemají nárok na to, aby byli se mnou v jedné místnosti, ještě aby vnikali do mého osobního prostoru.
Když za mnou přišel ten kluk...ani nevím, jak se jmenuje, a to se mi představil, ale jak říkám, lůza, byl to těžký den. Prohráli jsme náš dost důležitý zápas, měl jsem hodně špatnou náladu, ale nelituji toho, co jsem mu řekl. Zasloužil jsi každé slovo i když mě nevídaně píchlo u srdce, když jsem viděl jeho výraz. Nepřikládal jsem tomu váhu. Bude si myslet že jsem kretén, když jeho malinká, roztomilá hlavička nedokáže pochopit, že jsem něco víc. Potřeboval jsem si na někom vylít vztek, potřeboval jsem obětního beránka, kterého budu moct seřvat. To že mě bude nenávidět mi ani moc nevadí, vlastně vůbec, jsem rád že jsem se ho zbavil.
„hele Hyunwoo jdeš s námi dneska do La Pumby? Zapít tu prohru" dloubne do mě se smíchem Siwon.
„jdi do prdele" odstrčím ho. Ale i tak se zvednu, vezmu si bundu a rozejdu se pryč. Kdy přijdu domů tak se u vchodu zuji.
„dobrý den pane Hyunwoo" doběhne ke mně služebná. S ignorujícím pohledem projdu k sobě do pokoje a prásknu sebou na postel. Poslední dobou se mi nic nedaří, jak ve škole, tak ve vztahu. Moje poslední přítelkyně byla v posteli výborná ale na chození nebyla stavěná, nebo možná já. Pořád chtěla vědět kam jdu, kdy se vrátím, s kým jdu a když to byla holka, tak hned spustila scénu, jak jí jdu někam podvádět. Byl to vztah asi na dva týdny, pak jsem jí poslal do háje, protože se to nedalo vydržet. Ještě dva měsíce potom mi psala že mě miluje. Ve škole problémy nemám ale spíš s fotbalem. Jako kapitán mám jistou zodpovědnost za naše zápasy, jenže většina studentů to bere jako volnočasovou záležitost. Nikdo to nebere vážně jako já, když jím říkám že je to důležité tak někteří kroutí očima a já mám sto chutí je poslat do háje. Kdybych mohl tak jsem v tom týmu sám. Pořád prohráváme, a to hlavně protože většina nechodí pořádně na tréninky, nevěnuje se tomu svědomitě a já přestávám mít trpělivost s těmi pozéry.
Když je něco kolem půl desáté tak se přece jen začnu oblékat. Možná bych přece jenom mohl do La Pumba zavítat. Jen tak si sednout na drink přece neuškodí. Potřebuju ze sebe dostat ten den. Potřebuju se uklidnit a nebýt ve společnosti žádného losera. Obléknu se do bílého trika, černých džínů a kožené bundy. Sčísnu si vlasy dozadu a trochu je rozčepýřím a pak se pomalými kroky vydám do klubu. Služebné se mě ptají, kam jdu, aby mi když tak zařídily odvoz nebo tak ale ignoruji je a projdu kolem nich ven. Naštěstí je La Pumba ode mě dvě ulice, takže se projdu pěšky a protáhnu se. U vchodu je už spousta lidí. Kouří a nahlas se baví jako by nás všechny ostatní bavilo poslouchat jejich rozhovory.
Dojdu dovnitř a hned si u baru objednám pivo. Posadím se na barovou židličku a rozhlédnu se po baru. Zrovna hrají Fantastic baby od BigBang a všichni se nadšeně kroutí a poskakují na parketu. Já na tanec nikdy moc nebyl. Radši jsem, když jsem sám v klidu na baru a nikdo mě naruší ale jedna postava na parketu mě zaujala. Blonďatá hlavička poskakovala nadšeněji víš než všichni ostatní. Házel sebou nadšeněji a možná vít trhaněji než ostatní, a přesto že tohle chování nesnáším nejvíc tak se nedokážu očima od něj odtrhnout. Pořád na ně musím koukat. Na to, jak moc hezky vypadá jeho úsměv, jak moc je krásný, když je na něm vidět, jak se baví, jak moc je hyperaktivní. Nevím, nad čím to přemýšlím, ale když se přistihnu, že na něj koukám celou dobu, co hraje píseň, tak se musím trhnutím hlavou odtrhnout pohledem a zjistím že jsem se začal nevědomky usmívat. Napiju se rychle piva abych zahnal myšlenky a prohrábnu si vlasy. Když se na něj už nepodívám, tak se mi ztratí v baru. Už ho neuvidím, a to bude lepší, bude lepší, když se mi ztratí v tomhle velikém baru a já už na něj nebudu myslet. Možná, jen možná, kdybych se opil, mohl bych se mu zkusit omluvit, nebo bych mohl zkusit ho i svést. Ale nesmím, už jen po tom, co jsem řekl tak bych se akorát předvedl jako kretén. Začnu si hledět svého, pohladím láhev piva a povzdechnu si, když začnou hrát romantické písně. Ale překvapím se, když se vedle mě ozve vysoký hlásek a objedná si pití. Jen lehce natočím hlavu abych dal za pravdu svému podezření a povzdechnu. Sedí vedle mě, ani si pořádně nepamatuji jeho jméno, ale stejně na něm můžu oči nechat. Prohlížím si každou část jeho těla a postupně přicházím na to, že není až tak špatný. Ale co mě zaráží za fakt je ten, že se na mě podíval, ale on oči hned odtrhnul, nevěnoval mi ani dvě sekundy. Hned se otočil a začal se vesele bavit s barmanem. Uhodí mě to do ega, a ještě víc mě uhodí to, že začne s tím barmanem flirtovat, přede mnou. Mělo by mi to být jedno, nechodíme spolu a já chtěl, aby se kolem mě nemotal, ale proč mi je to teď tak nepříjemné? Proč to ve mně tak moc vře, když se rameny opře o bar, začne si svoje krátké vlásky namotávat na prstík, dává si je za ouško a věnuje mu nejeden nesmělý pohled, smělý úsměv a malý dotek rukou. Naštvaně si upiju piva. Už mám dopito, ale barman si mě nevšímá, ne protože se baví s Minhyukem a balí ho zpátky. Počkat, jak to že si pamatuji jeho jméno? Pamatoval jsem si ho celou dobu nebo jsem si teď vzpomněl? Nevím, proč je mi to, co vidím tak proti srsti, a ještě víc mě to naštve, když se z repráků ozve Jealousy od Salátů X. já nežárlím...jen...jen mám žízeň!
„možná by bylo fajn kdyby tady obsluha obsluhovala a neflirtovala tady" řeknu naštvaně a celý se napnu, když se na mě oba podívají. Barman se zase narovná a dojde ke mně a procedí co si dám. Vyštěknu na něj jedno pivo a pozvednu na Minhyuka obočí. Zatváří se na mě dost naštvaně a já se musím usmát, když jsem jim flirtování překazil, protože pak už měl barman moc práce tak mu dal jen pití a pak se musel věnovat ostatním lidem co přišli mezitím na bar. Nalhávám si, že jsem to nedělal, protože by mi vadilo, že spolu flirtují, ale protože jsem opravdu chtěl to pivo. Minhyuk pořád pohledem hledá barmana a nevšimne si toho co já. Toho že se vedle něj přišoupne nějaký otrava a šoupne mu něco do pití. Možná bych měl něco udělat, možná něco říct, ale napiju se piva a uhnu pohledem. Není to můj problém. Měl si pití hlídat, neměl tady balit barmana ale hlídat si svoje rozpité pití.
Když se napije tak se trochu napnu, ale na chvíli si ho přestanu všímat, když uvidím Siwona jak se naproti mně osahává s mojí bývalou „přítelkyní" možná by mi to mělo vadit, možná bych měl jít k nim a říct co si to dovoluje. Ale zajímavé je že teď žádný blbý pocit necítím. Necítím nic na rozdíl od toho, co jsem cítil, když Minhyuk sváděl obsluhu. Když je o něm řeč tak se na něj podívám a vytřeštím oči, když vidím, jak skoro leží na baru. Zhluboka oddychuje a občas něco zaskuhrá. Vidím, jak se ten chlap k němu rozejde a nevím kde se to ve mně vzalo, že jsem vstal a došel k němu první. Když mě uviděl tak se zastavil, uhnul pohledem a rozešel se jinam. Povzdechl jsem si a dloubnul jsem do toho blonďatého ztřeštidla.
„hej, vstávej" lehce jsem do něj dloubnul. Hned zaskuhral a zvednul ke mně oči.
„Hyunwoo" zarazím se, když jeho odpověď zněla jako sten. Nestihl jsem zareagovat, když se ke mně otočil a objal mě kolem krku. „je to nepohodlné" zavzdychal, doopravdy zavzdychal. Nevěděl jsem co dělat až jsem přišel na to, že to, co Minhyuk pozřel byl nějaký druh afrodisiaka, něco, co ho oblbne a udělá ho povolného po sex. Hlasitě si povzdechnu a přecedím vzduch skrz zuby, takže jsem spíš zasyčel. Jen jeden pohled na jeho kalhoty a bylo mi jasné co je pro něj nepříjemné, když jsem viděl, jak je jeho rozkrok vzrušený a jak moc jsou jeho kalhoty těsné. Vím, že ho to nemůžu nechat. Nevím proč, mělo by mi to být jedno ale jen pomyšlení na to co by se mu mohlo stát mě děsí.
„odvedu tě domů" povzdechnu se a pomůžu mu na nohy. Musím ho držet, protože ho neposlouchají nohy. Nakonec to vzdám a vezmu ho do náruče. Obejme mě rukama kolem krku a hned se nahne ke mně a než se stačím rozejít tak ucítím jeho rty na svém krku. Skousnu si ret, nemá cenu ho okřikovat, a tak ho nechám, aby si dělal, co chce. Vyjdu ven a usoudím že bude lepší, když ho odnesu k sobě. dám ho do nějakého pokoje pro hosty a zamknu a nechám ho, aby se o svůj problém postaral sám. Celou cestu mě líbá na krku a já ani nevím kdy to začalo být příjemné natolik že jsem do toho občas zavrněl. Naštěstí služebné už spaly tak jsem nemusel nic vysvětlovat, ne že by jim po tom něco bylo. Nějakým způsobem jsem si otevřel dveře a položil ho na postel, což byla asi chyba, protože mě chytil a strhl mě na sebe.
„Hej" povzdechl jsem si trochu otráveně ale když se na mě podíval tak se mi z nějakého důvodu zasekl dech v krku. Vypadal tak nádherně že se až divým, proč jsem ho odmítl, ale pak jsem zakroutil hlavou. To jsou jenom ty feromony, co vypouští. Je to všechno jen momentální stav.
„chci tě Hyunwoo, moc tě chci, prosím" zavzdychal, moje ruce pohladili jeho boky a jen tenhle pohyb způsobil že hlasitě zavzdychala prohnul se v zádech a já věděl že se nedokážu držet. Měl jsem v plánu vstát, měl jsem opravdu ale pak jsem si řekl proč ne, můj rozkrok už taky není v klidu, proč si navzájem neudělat nějakou službu. Musím říct, že jsem dlouho neměl tak dobrý sex, ani nevím kolikrát se každý z nás udělal, ale jen vím, že to byl dlouhý sex, pořád neměl dost a já taky ne, konečně někdo, kdo vydrží stejně jako já. Jeho steny byli slyšet nejspíš po celém domě ale mě to nevadilo. Po asi třech hodinách jsme unaveně vstal, když po kolikátém kolečku a několikátém orgasmu usnul. Původně jsem chtěl odejít, ale nakonec jsem ho jen utřel, oblékl a přenesl do jiného pokoje, použitý pokoj jsem nechal, jak je, protože tu nejsem od toho abych uklízel. Zavřel jsem za ním dveře a pak jsem došel k sobě. můžu to svést na to, že jsem byl opilý, ale proč...se mi to na jednu stranu tak moc líbilo? Asi jsem vážně mimo, měl bych jít spát a přestat o tom přemýšlet. Ale i tak se zmatenými myšlenkami jsem ulehl a nemohl spát dobré další dvě hodiny...co se to se mou děje?
ČTEŠ
Jealousy ✓ || Changki
FanfictionKaždý to známe, mluvíme o tom, je to kolikrát častá otázka, někdo v tom má jasno a někdo to moc neřeší. Typ. Kihyun moc dobře ví co má rád. Vysoké a svalnaté postavy. Mužné rysy a sebevědomí. Někdo, kdo ve vás vzbuzuje pocit, že jste ochraňován. Pře...