Rady do větru

Kolektiv postav

Zdravím. Přišla mi prosba, abych napsala kapitolu o kolektivu postav a zaujalo mě to, tak jsem tady s tím, abych ji napsala. Jak jistě víte, považuji tvorbu postav za jeden z nejdůležitějších pilířů psaní a na postavách své příběhy stavím. Bylo už tady o nich napsáno hodně, ale jednomu tématu jsem se ještě nevěnovala – jak napsat příběh, aby postava fungovala nejen samostatně, ale i jako součást kolektivu?

Zdá se to jednoduché. Vytvoříte pár postav, které se nějakým způsobem potkávají, jedna druhou posouvají dále, ale přece nemusí fungovat jako sehraná skupina. V životě to tak také není, ne snad? Můj názor je, že, a teď je to ostuda, že nevím který, ale nějaký sociolog prohlásil, že společnost musí fungovat jako dobře namazaný stroj. Použiji to tedy i pro tento koncept – společenství postav musí fungovat jako dobře namazaný stroj, všechny součástky musí do sebe dokonale zapadat a pohyb jedné musí ovlivňovat pohyb všech okolo, protože jinak postavy v příběhu jednoduše nefungují a celý příběh se rozpadne, i kdyby motor (v tomto případě zřejmě nápad, myšlenka příběhu) fungoval správně.

Uvedu trochu odvěci příklad, ale podle mě to, o čem mluvím, dokonale ilustruje. Můj strýc si dlouho hrozně přál kyvadlové hodiny. A nakonec je na narozeniny dostal, až na to, že nefungují správně. Ne, že by nefungovaly vůbec. Jedou. Ukazují čas, kývají se... ale neodbíjejí. A to jen proto, že dvě malinké součástky se sebe nedotýkají tak, jak by měly. A když kyvadlové hodiny neodbíjejí, k čemu jsou? A s postavami to funguje úplně stejně. Stačí jedna nepatrná odchylka a celý jemný mechanismus se zhroutí, a i když možná nějak funguje, nefunguje tak, jak má. A čtenář to pozná.

Teď jsem vás zřejmě vyděsila, ale nechci celou kapitolu věnovat strašení, jak spolu vaše postavy musí souviset a zapadat do sebe, jinak je všechno nanic, a demotivovat vás. Naopak, chtěla bych poskytnout praktické rady. Sice jsem se rozhodla jít tou cestou, že si vyberu nejčastější chyby, které podle mě autoři v tomto dělají, ale i pokud se v tom najdete, neznamená to, že je celý váš příběh špatně, jen že jste našli místo, které by potřebovalo vyladit, aby melodie vašeho příběhu hrála správně, jako když ladíte hudební nástroj. Už nebudu déle chodit kolem horké kaše, jdeme na to. Připravte se na hodně divných metafor a příkladů.

1. Diverzita – Pamatujte na to, že když tvoříte v jednom příběhu více postav, neměly by si být příliš podobné. A to ani dokonce když jsou součástí jedné skupiny. Přece jen, každý jsme jiný a i když se třeba někdo snaží potlačit naše individuální rozdíly, povede se to jen těžko díky obrovskému vymývání mozků. A o tom je sakra těžké psát. A většinou i tak nějaké ty názory vyvstanou. Navíc to je extrémní případ. Snažte se, pokud to není účel, vyhýbat stereotypům jako zlá čarodějnice, protože ne všechny čarodějnice jsou zlé. Takže pokud vytvoříte nějaký klan čarodějnic, ne všechny musí být stejně kruté a morbidní a všechno. Ne každý obrýlenec musí být chytrý obrýlenec, protože ne všichni lidé s brýlemi jsou chytří. Takže když vytvoříte skupinu šprtů, ve které mají všichni brýle, ne všichni šprti musí dosahovat dobrých známek stejnými prostředky. Neházejte zkrátka všechny do jednoho pytle.

2. Přílišné rozdíly – Možná vám přijde, že si to odporuje s předchozím bodem, ale není tomu tak. Zkrátka a dobře, nesnažte se vytvořit protipóly. Když spolu chodí největší bad boy a hodná tichá knihomolka, je to nejen klišé a kýč, ale také snaha vytvořit onu diverzitu až příliš nuceně. A stejně to funguje u těch skupin. Vaše postava nemusí hned být černá ovce. Občas to funguje, ale občas taky ne. Může být v podstatě navenek jako všichni ostatní členové této skupiny, ale díky velmi drobným individuálním rozdílům udělat něco, co onu postavu udělá výjimečnou. Co kdyby třeba ta čarodějnice z minulého bodu, která není až tak zlá a krutá, se do té doby chovala zle a krutě, ale poté kvůli tomu, že má sama doma deset koček a má je ráda, odmítla obětovat jako jediná právě toho zvíře při nějakém rituálu? Je a přitom není jiná než ostatní, jen se jednou věcí od ostatních čarodějnic, které kočky třeba nesnášejí, liší.