"No? Já čekám" zrzek ještě chvíli statečně tiskl zbraň k místu, kde měl mít starší srdce.
Bůh ví, jestli vůbec nějaké má
Nakonec ale s přidušeným vzlykem spustil ruce i se zbraní podél těla a hlavu svěsil se zavřenýma očima k zemi.
Tohle nedokážu
V pobaveně sledoval tu hromádku neštěstí před sebou. Zase jen pokojně stál a čekal, co s ním udělá.
Jak beránek
Stále s úšklebkem pod rouškou se na Jimina natiskl a položil mu ruce na ramena. Oči měl ve výši jeho čela, svou výškou působil na zrzka ještě dominantněji.
Začal ho jemně masírovat a hladit po pažích a sjížděl svýma rukama stále níže, dokud se nedostal k mladšího dlaním, ze kterých si bez odporu převzal zbraň.
Jednu ruku nechal na Jiminově rameni a druhou obratně zajistil pistoli a zastrčil si ji zezadu za pas.
Dnes už toho bylo dost
Aniž by si to přiznal, sám si oddechl, že už nikdo na nikoho nemíří.
Už předtím si všiml, že je zrzek citlivý na dotek, proto se ho snažil různými krouživými pohyby na jeho pažích uklidnit.
Nakonec jednou rukou zabloudil přes hladkou tvář na jeho bradu, za kterou ho lehce chytl a zvedl mu jeho uslzený pohled.
Tak krásné oči
"Budeš teď hodný chlapec a zapomeneme na to, ano?" snažil se znít mile a jemně mu palcem předjížděl po hraně dolní čelisti.
Zrzek jen zakýval hlavou, což se ale V-mu nelíbilo "Slova Jimine, slova" stále se snažil si udržet příjemný tón, ale potřeboval, aby mladší dodržoval pravidla. A zároveň chtěl slyšet jeho hlas.
"Ano, budu hodný" zašeptal skoro neslyšitelně, jak se bál. Ale černovlasý se soustředil na každé slůvko přecházející přes roztřesené rty.
"Dobře" vydechl spokojeně "Dám ti něco k jídlu" pohladil ho po tváři. Lehce ho vzal za ruku a šel s ním do kuchyně.
V to nechtěl přiznávat, ale v kuchyni nikdy moc obratný nebyl, ale naučil se vařit několik jednoduchých, dobrých jídel.
Teď na to však neměl čas, a tak dal do rychlovarné konvice trochu vody a udělal zrzkovi instantní ramen.
Jimin se trochu zamračil, když před sebe dostal misku s hůlkami. Neměl rád nezdravé jídlo, ale měl hlad, tak grimasu rychle stáhl.
"Děkuju" špitl a začal jíst, jeho žaludek zaplesal štěstím, když se do něj opět dostalo teplé jídlo.
Starší si tiše sedl naproti němu a fascinovaně sledoval, jak mladší vděčně nabírá polévku.
Opravdu bych ho měl více krmit
Když si všiml, že zrzek dojídá, zvedl se od stolu a došel do kuchyně ještě pro sklenici vody, aby Jimin nebyl dehydratovaný.
Jen co chlapec nabízenou nádobu spatřil, žíznivě se pro ni natáhl a se zamumlaným poděkováním, když už měl okraj sklenice v puse, na dva hlty vodu vypil.
V na něj jen nevěřícně zíral, nedokázal si ani představit, jak velkou žízeň musel mít. Vlastně si ani nevzpomínám, kdy naposled mu jídlo a vodu dal.
Musím se o něj opravdu lépe starat
Zanesl špinavé nádobí do dřezu s tím, že zítra ho umyje a vrátil se k Jiminovi.
ČTEŠ
Hunter/Vmin
FanficJednou se Jimin probudí sám v lese s jedinou zprávou . . . UTÍKEJ Z mladého Jimina se stává kořist, ale kdo je lovec? #1 Vmin #28 Bts