Hunter/Vmin

30- Hunt

Miloval to... Taehyung miloval stopování kiřisti. V posledních letech to byla jeho jediná zábava.

Dokud nepřišel Jimin

S povzdechem se na chvíli zastavil, opřel se o strom a popadl dech. Vlastně si ani neuvědomoval, jak je život se zrzkem zábavnější.

Potěšení z lovu už nebylo takové. Stále to srovnával s chytáním jeho malého zrzka.

Vzpomínal, jak našel rozhrabanou hromadu jehličí, zakryté koleje od aut a nepravidelné stopy.

Byl chytrý, ale vyčerpaný...

Jeho dnešní oběť taková nebyla. Už po dvou hodinách slyšel vyděšený křik z podobné části lesa, kde vyložily Jimina.

Už teď věděl, že zítra ráno už bude doma a zásoby v batohu pravděpodobně ani nevyužije.

Les znal dobře a tak mu nedělalo problém se i bez kompasu zorientovat. Pokaždé se uměl přímou čarou vrátit domů.

Za Jiminem

Potřásl hlavou, aby z ní alespoň na chvíli dostal myšlenky na drobného chlapce.

Je zamčený, jídlo i vodu má, bude v pořádku

Tak nějak už se smířil s tím, že chce aby byl Jimin v bezpečí. Venku mu hrozilo nejen roztrhání vlky, ale i vyhladovění či smrtelná dehydratace.

Jenom já mám právo mu ublížit...

Je můj!

Nakonec se mu skutečně podařilo vyhnat z hlavy ryšavé prameny a soustředit se jen na stopování.

Zajímalo ho, jak bude jeho kořist vypadat tentokrát, jestli bude prosit o život.

Měl rád, když prosili. Dodávalo mu to pocit moci. Bylo jen na něm jestli budou žít, nebo zemřou.

Les pomalu přecházel do hustějšího porostu a V cítil, že se blíží, pomalu už se stmívalo a ztěžovalo mu to vidění, jemu však výzvy nevadili.

Normálně by si toho nikdo nevšiml, ale Taehyung dokázal vidět i takové drobnosti, jako rozhrnuté jehličí od podrážek.

Má náskok tak hodinu, maximálně hodinu a půl

Přidal do kroku, ale stále zůstával tichý jako myš. Byla to jedna z vlastností, které se musel naučit.

V prvních měsících byly jeho lovy neúspěšné. Vetšinou našel jeho kořist po několika dnech mrtvou pravděpodobně z dehydratace, nebo roztrhanou od vlků.

Ale naučil se stopovat, chodit tiše, schovávat se ve stínech a házet nože. Každým lovem se zdokonaloval.

"Tak se mu zdá bráško, že se z tebe nakonec psychopat stal" kdyby V mohl, spálil by ty červené vlasy na uhel.

"Vypadni" zasyčel směrem k postavě, co se provokativně opírala o strom.

"Co takhle vychování Taehyungu?" posmíval se mu. Jungkook se odlepil od stromu a srovnal s Taehyungem krok.

"Já už nejsem TAEHYUNG!" zakřičel a vztekle se na šklebícího se kluka otočil. Doufal, že to nebylo příliš nahlas a jeho kořist ho neslyšela.

"Ne? Když ti tak říkal Jimin, nevadilo ti to" zmínka o drobném zrzkovi s V-m ostražitě cukla.

"On je vlastně Jimin výjimka" poškleboval se dál a černovlasý už s ním ztrácel nervy.