Hunter/Vmin

11- Rules

Jimin by ještě chvíli určitě přemýšlel, ale čas běžel a jelikož si nechtěl namočit obvaz, rozhodl se napustit si vanu. Netušil, jestli by byl černovlasý tak schovívavý, aby mu ho znovu převázal.

Pomalu se dobelhal k prostorné vaně a začal napouštět vodu. Vždy si liboval v horké vodě, proto i teď otočil kohoutek na červenou a sledoval, jak se vana plní kouřící se tekutinou.

Na skříňce si všiml několika koupelových solí a pěn, ale odolal pokušení si tam jednu přidat, za prvé nevěděl, jestli smí a za druhé stejně neměl dost času, aby si vůni plně vychutnal.

Sebral tedy jeden vanilkový sprchový gel a šampon s kondicionérem vonící po hořké čokoládě. Vana už byla dost plná na rychlou koupel, tak vypl přítok vody a začal se svlékat.

Přetáhl si přes hlavu špinavé triko a položil se do teplé vody tak, aby mu obvázaná noha vysela přes okraj.

Horko okamžitě zaplavila jeho tělo a uvolnilo mi svaly. Pomalu začal potápět zrzavé vlasy, pak uši, obličej a za chvíli se pod vodou ocitl i jeho malý nos. Na okamžik si připadal jako doma, myšlenky líně stoupaly vzhůru, stejně jako pára.

Ale ani tenhle pocit neměl dlouhého trvání. Vzduch mu začal docházet a bolest na hrudníku ho donutila se vynořit a zpřetrhat tak příjemné snění.

Rychle popadl sprchový gel, vymáčkl si ho trochu na ruku a mydlil si celé tělo, zvláště pak opatrně nanesl mydlinky na nohu vysící přes okraj vany. Nakonec si vmasíroval šampón do vlasů a znovu se na chvíli potopil, aby ze sebe smyl všechny ty bublinky.

Zraněnou nohu si jen lehce opláchl nad a pod obvazem a vylezl na protiskluzovou podložku. Na zem z něj stékaly proužky vody a dělaly na dlážděné podlaze malé loužičky.

Podle instrukcí otevřel skříňku, kde byly urovnané ve třech poličkách měkké osušky, čisté boxerky a bílá trika dost velká na to, aby zrzka zakryla do půlky stehen.

Jimin si tedy nejprve vytáhl osušku, důkladně se otřel a vydrbal své vlasy, s už dost viditelnými odrosty, do sucha. Postavil se naproti zrcadlu a málem dostal infarkt.

To nemůžu být já

S pootevřenými rty sledoval svou fialovou a nateklou tvář. Věděl, že ho černovlasý dost bolestivě zbil, na to ani nešlo zapomenout. Netušil však, že to bude mít až takový důsledek.

Lehce přejel prsty po své tváři, jako by se chtěl ujistit, že je opravdu jeho. S povzdechem zas ruku svěsil a vyndal si jedny boxerky a triko. Věci pravděpodobně patřily jeho únosci, protože mu byly dost velké, ale alespoň si nepřipadal moc odhalený.

Určitě nestíhám

Myšlenka na čas, který mu černovlasý stanovil na umytí se, ho donutila polekanně vyřešit oči. Bylo mu jasné, že už teď nestíhá.

To poslední, co ho teď trápilo bylo, kam má uklidit použitou osušku a od krve špinavé triko. Vše nechal ležet na podlaze a co nejrychleji se dobelhal ke dveřím, ze kterých doslova vypadl.

Vypadl a to přímo na nedočkavě podupávajícího černovláska. Jen co si svůj čin uvědomil, polekanně od něj odskočil. Ovšem ani to nebyl moc šťastný krok, neboť neudržel rovnováhu a skončil na zadku.

Bázlivě ke svému vězniteli zvedl pohled. Ten mu ho naštvaně a pro mladšího i děsivě oplácel. Nakonec si ale jen povzdechl a vytáhl zrzka na nohy, tedy vlastně jen na nohu, tu druhou si totiž nadlehčoval a snažil se na ní nepřinášet váhu.