STUPID SHEEP

74.

On.

,,Vítej mezi živými Revengere!" Vykřikne nahlas Alquement a přehraně rozpřáhne rukama.

,,Trochu ironie vzhledem k tomu, že jsem v podstatě mrtvý." Odseknu mu a přejdu blíže k němu.

,,Nebuď nerudný hned co přijdeš kamaráde." Mrkne na mě a pozvedne sklenici s alkoholem.

,,Řekni mi na co jste přišli aby jsem se Ti nemusel hrabat v tvém mozku o což vůbec nestojím."

,,Jako vždy jdeš k věci." Opět na mě mrkne a sedne si k počítači. ,,To se mi na Tobě líbí. Každopádně Tvého milého tatíčka jsme našli v Loukres." Podívá se na mě. ,,Víš kde to je?"

,,Vždyť to je pouze tři hodiny cesty pokud se nepletu." Nakrčím nechápavě obočí. ,,Proč by byl tak blízko? Jeho styl je vždy odcestovat velmi daleko, když se něco posere."

,,To je právě to." Zasměje se Alquement a otočí na mě obrazovku počítače. ,,Nemohl odjet, protože pracuje se společností, která vyrábí legálně zbraně ale nelegálně dělá speciální zakázky." Klikne na odkaz a předemnou se zjeví logo oné společnosti.

,,Takže mi chceš říct, že můj milovaný tatíček kuje pykle." Našpulím rty. ,,Jak dlouho trvalo než jste ho našli?"

,,Musím říct, že to byla makačka a pár spřerážených prstů neposlušných lidí bylo." Zvedne však ukazováček. ,,To ale není vše. Jak jsme zjistili od jednoho jeho poskoka, najal si okolo stovky speciálně vycvičených bojovníků z Korei a snaží se dál přesvědčit další jedince na svou stranu."

,,Ten pekelný bastard." Zavrčím. ,,To si vážně myslí, že nějaké vycvičené, šikmooké opičky mě můžou přemoct?" Uchechtnu se. ,,To je absurdní!"

,,No." Řekne váhavě Alquement. ,,O ně bych si starost nedělal."

Nechápavě se na něj podívám.

,,Cvičí do boje i Tvou dceru Revengere a podle toho co jsem slyšel, má tvou šikovnost po Tobě. Prej během pěti minut zmrzačila čtyřicet chlapů." Ušklíbne se.

Pootevřu rty a ruce svěsím podél boků. Úplně jsem na tu malou pijavici zapomněl. Kdo ví jak teď vypadá.

,,Tak aspoň, že je furt pomalejší." Protočím oči.

,,Aspoň jsi mi mohl říct, že máš dceru." Dodá uraženě.

,,Věř mi, že by to tvůj lidský mozeček těžko pobral. Ale jestli se to dozví Agony..." Nedořeknu větu a jako na zavolanou se objeví ve dveřích. Ladně ke mně dojde a dotkne se mé hrudi, což dělá velmi často. Podívá se na mě jejíma už upírskýma očima, na což si stále nedokážu pořádně zvyknout. Samozřejmě její přítomnost nenechala Alquementovu ochranku v klidu a slídí očima po její postavě. Ach ta upírská krása...

,,Něco se děje?" Zamrká nevinně.

,,Ne." Vyhrkne Alquement příliš zbrkle, což ji velmi zaujme.

,,Ty jsi fakt debil Alqu." Vyprsknu na něj. ,,Posaď se Agony." Ukážu na křeslo ale ona si pouze založí ruce na hrudi a zamračí se.

,, Proč?" Zasyčí naštvaně. Začíná mi chybět ta bojácná a tichá Agony.

,,Sedni si!" Chytnu ji pod krkem. ,,Pořád jsem tady já ten silnější, tak si na nic nehraj a nevyskakuj si." Zavrčím ji naštvaně u tváře.

Všichni v místnosti nás jen nehnutě pozorují a neví přesně co mají dělat. Zasahovat ale nechtějí, protože moc dobře ví, že by to nemuselo pro ně dopadnout dobře když už tu jsou dva upíři.

,,Fajn!" Vyprskne a já ji pustím. Čekám až si laskavě sedne.

Otočím na Alquementa. ,,Řekneš to ty nebo já?" Zvednu pobaveně obočí když ho uvidím jak stojí mezi svými bodyguardy.

,,Přenechám to Tobě." Usměje se nervózně při pohledu na nervní Agony.

,,Takže, můj tatíček na nás nebo spíše hlavně na mě plánuje jakousi lumpárnu." Našpulím rty a vezmu si do ruky těžítko z Alquementova stolu. ,,A jak tady Alq se svým týmem zjistil, trénuje naší dceru proti nám." Podívám se na ní.

,,Cože dělá?!" Vyjekne rozzuřeně. ,,Jak jako, že trénuje naší dceru? Nemůže ji proti nám poštvat! Jsme její rodiče!" Vykřikne a vstane. Ochranka hned vytáhne zbraně a namíří je na ni.

,,Hoši tady by to nebylo platné." Řekne jim Alquement a donutí je stáhnout zbraně. On sám už mě poznal v akci proti brokovnicím a samopalům.

,,Proto potřebujeme plán." Usměju se ďábelsky a v dlani rozdrtím skleněné těžítko jako malou pistácii.

,,To bylo moje oblíbené!" Vyjekne Alquement.

A moje oblíbené je zabíjení.