Označená

17. část

Dojeli jsme až na hotel, ve kterém byl Elliot ubytovaný. V pokoji bylo jen pár kusů nábytku včetně velké manželské postele. Ve vedlejší místnosti se pak nacházela malá koupelna se sprchovým koutem.

„Musím si ještě něco zařídit, takže si dej klidně sprchu, pusť si televizi, vyspi se nebo si objednej něco k jídlu na můj účet," pronesl Elliot mým směrem, než znovu zmizel ze dveří.

Sprcha zněla jako dobrý nápad, obzvlášť, když jsem viděla svůj odraz v zrcadle. Po celém těle jsem měla zaschlou krev. Cizí. Oblečení, obličej i ruce, jsem od ní měla celé špinavé a lepkavé. Vlasy se mi potem lepily k obličeji a taky potřebovaly trochu péče. Jenže když jsem stanula před sprchou a sledovala, jak voda stéká ze sprchové hlavice dolů k zemi, znovu se mě zmocnila panika. Vraceli se mi vzpomínky na můj pobyt ve sklepení kláštera. Vodu jsem zase vypnula a sedla si na opačnou stranu, na zem. Hlavu jsem si opřela o zeď a zírala na sprchu, jako bych ji viděla poprvé. Kolena jsem si přitáhla k sobě a zamračila se. Bylo to stupidní.

„Děje se něco Zoe?" ozvalo se ode dveří a já leknutím lehce nadskočila.

„Já jen... ta sprcha... a ta voda...," koktala jsem. Nešlo to vysvětlit. Připadala jsem si směšně.

„To je v pořádku," dřepl si ke mně a jemně mě uchopil za rameno. „Nemusíš do té sprchy chodit, jestli ti to není příjemné," dodal ještě, než se znovu zvedl a odešel do vedlejšího pokoje.

Já tam ještě chvíli seděla. Říkala jsem si, že přece nemůžu být takový zbabělec, ale nakonec jsem to stejně vzdala. Zamkla jsem se v koupelně, shodila ze sebe zakrvácené šaty a místo sprchy jsem se jen omyla žínkou u umyvadla. Nebylo to ono, ale stačilo to. Sledovala jsem svůj odraz v zrcadle mezitím, co jsem si z obličeje drhla zaschlou krev. Osoba, která se na mě v odraze dívala, byla troska. Já byla troska. Byl to smutný pohled. Několik dní už jsem pořádně nejedla a začínalo to na mě být znát. Proto ze mě Elliot toho démona tak snadno dostal. Když jsem nebyla při síle já, nebyl pak ani démon. Oblečení, ve kterém jsem na hotel přijela bylo zralé, tak akorát do smetí. Rozhlédla jsem se po koupelně po něčem, co bych si na sebe místo toho mohla vzít. Našla jsem ale jen jeden bavlněný župan. Oblékla jsem si ho na své nahé tělo a pevně si ho uvázala kolem pasu. Musela jsem se uchechtnout, když jsem znovu zahlédla svůj odraz v zrcadle. Doslova jsem se v tom županu ztrácela. Zavrtěla jsem hlavou a vyšla z koupelny ven. Elliot seděl na posteli a přepínal kanály na malé televizi, naproti ní. Nejspíš se snažil najít nějaký v angličtině, ale pochybovala jsem, že bude mít štěstí.

„Echm...," upozornila jsem ho lehkým zakašláním na svou přítomnost. „Mohl bys mi půjčit něco na sebe?" pozvedla jsem jedno obočí a rukama si objala paže.

Elliot si mě nejdřív rychle prohlédl, pak ale zavrtěl hlavou a zvedl se z postele. Přešel k jedné ze skříní a vytáhl z ní jedno tričko a tepláky. Oboje mi podal a já se hned otočila a zamířila zpátky do koupelny, kde jsem se rychle převlékla.