Secret little rendezvous ~ Larry ✓

48.

Bylo mi za mými vlasy smutno, měl jsem rád, že jsou dlouhé a teď? Teď mám zas smůlu, no když mě Loui utěšoval, cítil jsem se o trochu líp. Možná měl pravdu, trochu změny nezaškodí. A když jsem se koukl do zrcadla, musel jsem uznat, že vypadám o hodně mladší. Jako kdyby mi je zase patnáct.
"No dobře, není to až tak příšerné jak jsem si myslel."

"No tak vidíš," zasmál jsem se a ty vlásky mu pocuchat. Sice nezvyk, ale dá se to zvládnout, zvyknout si.
"Moc ti to sluší, drahoušku," usmál se Mick a hned ho objal, ať není Harrymu smutno za těmi vlásky.
"Jo, fanoušci se zblázní, až tě uvidí," zasmál se Zayn uznale.

"Když myslíš," pípnul jsem a nechal se od Micka obejmout. Dodávalo mi to dobrý pocit, že opravdu vypadám dobře. Ale zas jsem poznal novou část ze života celebrity. Nikdy předtím jsem nezažil. že by vás někdo přišel v osum večer ostříhat.
"Jdeme spát?" broukl jsem na Louise tak, aby to slyšeli jen ti co mohli.

Široce jsem se na něj usmál a objal ho kolem pasu.
"Jo, jdeme," přikývl jsem a hned jsme se otočili na odchod.
"Užíjte si to vy dva," zasmál se za námi Liam. Parchant jeden...

"Nezáviď," ušklíbl jsem se na něj přes rameno a vyšel s Louim nahoru.
"Broučku, co tak sprcha?" broukl jsem a líbl jej na rameno, když jsme zašli za roh. "Musím ze sebe smýt ty vlasy."

"Hmm, to zní dobře," usmál jsem se a hned ho zatáhl do mé koupelny. Oba jsme se rychle svlékli a zalezli pod tekoucí vodu ve sprše. Byla příjemně teplá. Harryho jsem objal a užíval si tu naši chvilku.
"Harry? Zamkli jsme dveře?" zeptal jsem se trochu se strachem, že zase někdo přijde. "Jako, při tekoucí vodě snad pochopí, že do koupelny jít nemají, ale jestli sem zase někdo vejde, neručím za sebe."

"Jestli někdo náhodou vejde, tak ho zabiju šampónem," zasmál jsem se a přitulil se do jeho objetí. Užíval jsem si jeho kůži na té mé, cítil jsem jak mě hladil po zádech.
"Dnes to bylo opravdu zajímavé, hodně se toho stalo," broukl jsem a zatahal se za ostříhané vlasy. "Na tohle si budu zvykat opravdu dlouho."

"No to ano, udělali jsme si hezký den, měli jsme romantickou večeři, pak se o nás kluci dozvěděli, ostříhali nás... No jo, opravdu pestrý den," zasmál jsem se a dál jej hladil po zádech.
"Uvidíš, že si na to zvykneš rychle," usmál jsem se a líbl ho do vlasů.

"To doufám." Tyhle chvilky jsem opravdu miloval. Byl jsem to jenom já, on a hodně horké vody.
"Umyješ mi vlasy? Prosím," broukl jsem a koukl na něj štěnecím pohledem. Měl jsem to opravdu rád. "Já ti potom umyju záda."

"Velmi rád," usmál jsem se a ukradli si od něj jeden malý polibek, než jsem do rukou vzal šampon a nanesl ho do jeho vlásků. Ty jsem pak masíroval a užíval si pohled na Harryho spokojený výraz.
"Líbí?" pousmál jsem se.

Držel jsem ho za boky. Loui mi jemně myl hlavu a já byl tak spokojený, jak to jen šlo.
"Moc spokojený," broukl jsem a políbil ho na sval na hrudi.
"Můj nejdokonalejší přítel," zašeptal jsem mu a jako štěně ho kousl do kůže. Jenom tak maličko, aby ho to nebolelo.

Když to udělal, těžce jsem vydechl. To moje nevinné zlatíčko se jaksi odvážilo a začalo se projevovat.
"Neprovokuj, jinak tě tady opřu a zeď," šeptl jsem mu s úšklebkem do ucha a naoplátku mu skousl ouško.

"Kdo řekl ,že bych se zlobil?" zasmál jsem se a věnoval mu drzý úsměv.
"Já mám jenom položenou hlavu," šeptl jsem jako andílek a koukl na něj. Vypadal nadrženě a mě bavilo ho provokovat.

Nadzvedl jsem obočí. Vážně? Chce si hrát? Tak jo, ať je po jeho. Budeme si hrát...
"Oh, opravdu?" ušklíbl jsem se a rychle jej opřel o zeď. Překvapením nahlas vydechl.
"Takhle si to chtěl?" zasmál jsem se chraptivě a skousl mu kůžičku na krku a na klíční kosti.

"Loui..." zaskučel jsem, když kachličky zastudili na hrudi a bříšku.
"Možná ano," broukl jsem a přivřel oči nad tím, jak se mi zakousl do jemné kůže, která právě teď nebyla ničím chráněna.

Rukama jsem mu klouzal po jeho bocích, které byli tak hříšně svůdné. Ruce se mu jemně chvěly, když se dotýkal kachliček. Byl k sežrání.
Rukou jsem sklouzl i na jeho božský zadeček a dál mu láskal krk svými rty, než jsem sklouzl i na jeho záda.
No což, vždyť si chtěl hrát, no ne?

Spokojeně jsem zaklonik hlavu a nechal se láskat a líbat. Byl to skvělý pocit, no pak se rozrazili dveře.
"Kluci, promiňte, jenom jsem si tady zapomněl kartáček," vlezl dovnitř Zayn a já myslel, že vyskočím ze sprchy a sežeru ho.

Rychle jsem otevřel oči a ztuhl na místě. Ruku jsem raději sundal z Harryho těla a zatnul ji v pěst ve vzduchu. Nerad bych mu ublížil příliš pevným stiskem.
"Zayne, okamžitě zmiz, nebo za sebe neručím," zavrčel jsem na něj přes rameno. Naštěstí mě poslechl.
"No, tak se zdá, že nám přece jen do koupelny může někdo vtrhnout, i když slyší tekoucí vodu... Já se z toho snad zblázním!" křikl jsem frustrovaně.

Naštvaně jsem zafňukal a otočil se zpět do jeho objetí.
"Jako tohle muselo být schválně," ušklíbl jsem se, když jsem zaslechl smích za dveřmi.
"Jim ukážu! Takhle rušit sprchu," brblal jsem a zatím si Louiho otočil, abych mu mohl umýt záda. Přešla mě chuť na cokoli...

Raději jsem mlčel. Věděl jsem, že kdybych otevřel ústa, vypadlo by ze mě jenom vrčení nebo nadávky. A tak jsem se raději nechal hladit a umývat mým zlatíčkem. Pomalu ze mě ten vztek opadal a vděčil jsem za to jenom jemu.

Když už ani jeden z nás na sobě neměl bublinky, vypli jsme vodu a oba vyšli ven. Loui si kolem pasu dal ručník a já si ze svého udělal šaty. Byl jsem stydlivý, no a co. Jdu si pro věci a nepotřebuju se ukazovat před klukama.
"Jdu si pro pyžamo, za chvíli jsem tady," pípnul jsem, líbl ho na čelo a běžel do pokoje, kde jsem si na sebe oblékl pyžamo a s ručníkem na ramenou jsem šel zpět k Louimu. No na chodbě jsem uviděl stát Liama, který se opíral o futra a mluvil s Louim. Raději jsem zašel za roh a nechal jim soukromí.

Oba jsme pak vylezli ze sprchy, oba už čistí a šli se převléknout, každý k sobě. No bohužel mě překvapil Liam a oddálil tak ležení v posteli s Harrym a i spánek.
"Poslyš, Loui, je mi jasné, že teď je to asi trošku těžší, když už to vědí všichni v domě. Ale je to i lepší, jistým způsobem," usmál se na mě.
"V čem? Sám si nechtěl, aby to věděli. Prý když to ví co nejméně lidí, je to tak lepší," řekl jsem zaraženě.
"To sice ano, ale takhle vás může kryt víc lidí, nejste na to sami. Všichni vám dvěma rádi pomůžeme. Jenom si musíte dávat pozor i vy dva," usmál se na mě.
"Jste fakt hodní, díky," usmál jsem se na něj. "Ale do sprchy už nám nikdo z vás lézt nemusí."
Na to se jen začal smát. "A kazit romantiku by taky nemuselo být."
"Jo, chápu... Neboj, promluvím s nimi. Ale raději se zamykejte, když už něco chcete," mrkl na mě a každý jsme se odebrali svou cestou.
"Jo a nezapomeň, že zítra máme už nějaký program, tak to v noci nepřežeňte!" křikl na mě ještě ze schodů a už byl pryč.

Když Lili odešel, koukal jsem se za ním než zmizel pod schodama. Potichounku jsem v bílém dlouhém triku, které mi sloužilo jako noční košilka, doběhl k Louim a nakoukl dovnitř. Loui ležel na posteli a koukal do stropu. Jako myška jsem vešel a zamknul, pro jistotu. A pak jsem se konečně přitulil k jeho tělu, které mě zahřálo.
"Ahoj lásko," pípl jsem a políbil ho na čelist.

V pokoji jsem se hodil do postele a jen zíral do stropu. V duchu jsem si říkal všechna pro a proti toho, že to už všichni ví. No vyrušilo mě malé tělíčko, které se ke mně přitulilo.
"Ahoj," usmál jsem se na něj a pusinku mu opětoval. "Promiň, nevšiml jsem si tě."

"To je v pořádku. Vidím, že jsi myšlienkami jinde," broukl jsem mu do hrudi a pomaloučku ho hladil, abych se připomněl, no pak jsem několikrát zívl, políbil ho na dobrou noc a usnul na jeho rameni při tom, jak mě hladil po zádech.