Secret little rendezvous ~ Larry ✓

14.

Při tom slovním spojení jsem se téměř propadl pod zem.
"Ne... To víš, když jsem s nimi chodil do třídy, jednou jsem si nechal puštěný YouTube a právě tam hrála vaše hudba. A zrovna si se tam objevil, tak od té doby to vytahujou."

Bedlivě jsem ho poslouchal, ale moc jsem mu nevěřil. Říkal to docela koktavě a s docela dost rudými tvářemi. Ale tak mohlo to být i proto, že to vůbec ti magoři řekli.
"Nevím, zda ti to budu věřit," zasmál jsem se.

"Když už, tak by to byl Liam," zasmál jsem se a žďuchl do něj. Neříkám, že na jejich tvrzeních nebylo něco pravdivého. Kdyby si někdo prolezl můj telefon, rychle by zistil, který z kapely je můj oblíbenec.
"Oni jenom vytahujou, co jim přijde do cesty. "

"Liam?" zeptal jsem se překvapeně.
"Jako, já jsem hezčí, ale tak budiš," zasmál jsem se.
"Alespoň už vím, koho obejmeš na jevišti. Jsem ale zvědavý, jakou přezdívku Vám vymyslí," ušklíbl jsem se.

"No to opravdu nevím. Hiam? Liarry? Uvidíme, ale nebude to znít asi dvakrát skvěle," úsměv se mi roztáhl po celé tváři a musel jsem se smát. "Co kdybych vás na koncertu objal všechny, s kým by mě dali dohromady?"

"Zajímavá otázka," přikývl jsem a zamyslel se nad tím.
"Asi by vymýšleli přezdívky pro všechny, ale nakonec by ukotvili při té, s kým by ses objímal nejdéle a i na dalších koncertech."

"Tak to musím zjistit, jak by mé jméno znělo s ostatnýma a podle toho si vyberu. To víš, musí to znít dobře," vysvětlil jsem s vážnou tváří, ale pak jsem se rozesmál.
"Zjistíme to. Myslím, že i kdyby nikoho neobejmu, něco si najdou a s někým mě dají dohromady. Kdo to asi bude..."

"Už vím, co budeš po večerech až do koncertu dělat... Vymýšlet přezdívky," zasmál jsem se.
"Jako klidně, ale musíš se i vyspat, jasný? Ať z tebe nemáme zombie," mrkl jsem na něj se smíchem.
"Jo, tak to nevím."

"Myslím, že by to bylo zajímavé zjištění!" zasmál jsem se a koukl na hodinky na telefonu.
"Už je celkem pozdě, měli by jsme jít spát. A tentokrát bez nočních výletů. zítra zase bude dlouhý den," povzdechl jsem si a opatrně uhladil přikrývku. "Jěště jednou za dnešek děkuji."

"Nemusíš mi děkovat, zachráním tě i příště," řekl jsem a vyplázl mu jazyk.
"Ale asi by bylo lepší, kdyby žádný příště už nebude," mrkl jsem na něj. "Tak jo, já už taky půjdu. Tak dobrou noc, Harry."

"Dobrou," pípl jsem jěště, než zavřel dveře a já padl do peřin. Žil jsem tenhle nový život jenom pár dní, ale zamiloval jsem se do něj.
V podobném duchu to bylo až do koncertu, před krerým jsem se klepal jako ratlík. Všichni kluci na mě dávali celý týden bacha, abych se "neporval" se skřínkou. Prý by to nevypadalo dobře na fotkách. A den se se dnem sešel a já stál pod obřím stadionem, kde už teď duněla hudba a Mick mi upravoval poslední detaily košile. Před chviličkou mě poprvé v mém životě česala kadeřnice a líčila maskérka.
"Micku jestli to poseru, tak jsem rád, že budu aspoň vypadat dobře."

Bylo to tady. Konečně. Po týdnu zkoušení. Po týdnu nacvičování. Po týdnu už jsme stáli v zákulisí a Mick s holkama nás připravovali na vystoupení. Byl to náš první koncert s představením nového člena, který vypadal víc než jen nervózně.
"Ale no tak, nebuď takovej pesimista. Nic neposereš, Harry. Neboj, bude to skvělý a moc si to užiješ," usmál se na něj Mick.
"Tak jo, kluci, připravte se, za chvíli jdeme na pódium. Harry, když tě ohlásíme, přijdeš za náma. Všem je to jasný?" organizoval to tady Liam a my jenom přikývli hlavami. "Tak jo, jde se na věc!"

"Ruce k sobě!" zavelil chvíli před začátkem Liam. Už jsme stáli při scéně kousek za kulisami.
"Je to tradice před každým koncertem," vysvětlil mi hned Niall. Položil jsem svoju ruku na ty, které tam kluci už měli. Liam s nimi začal kývat nahoru a dolů.
"One Direction!" vykřikli všichni najednou, když se ruce vznesli do vzduchu a kluci začali tleskat.
"Jdeme na to! Hazzo, čekej."

Všude kolem se začala ozývat hudba první písničky tohoto koncertu. S úsměvy na tvářích jsme vylezl na pódium a začali zpívat. Bylo to jako vždy úžasné. Všichni zpívali s námi až do konce.
"Všechny vás tady vítáme!" křikl Niall do mikrofónu, kdzy jsme dozpívali One thing.
"Ale dnešek nebude jen tak ledajaký. Máme pro vás překvapení," usmál jsem se na ně, načež se ozval jekot.
"A tím je náš nový člen. Harry, pojď k nám!" zavolal ho Liam.

Cítil jsem se přesně jako hříbě, které se poprvé staví na nohy. Byl jsem nervózní, když se ozval Liam. Téměř jsem se skácel k zemi. No pak jsem se několikrát nadechl a vyběhl za nima. Bez rozmýšlení jsem sebral mikrofon a dal si ho před pusu.
"Jsem šťastný, že tady s váma můžu být! Snad ani jedného z vás nesklamu!" vykřikl jsem s úsměvem od ucha k uchu. A pak se spustila obří vlna ječení. Nervózně jsem se koukl na Liama a ten mi jenom ukázal palec nahoru. To bylo dobré znamení. Chvilku poté se rozezněla hudba a my začali zpívat What Makes You Beautiful. A to byl teprve zážitek!

Harry za náma doběhl plný energie a nadšení, jakoby s námi koncertoval už od začátku. Promluvil do mikrofonu bez zaváhání a odhodlaně se díval do hlediště. A myslím, že faninky si jej oblíbily hned, jak se kolem ozval jeho hlas. Při každé písničce byli vždy chvíli ticho, když Harry zpíval, chtěli slyšet, jak to zní. No vždy se k němu připojili. Harry vypadal opravdu šťastně.

Přesně v té chvíli, když se mnou zpíval celý dav, jsem si uvědomil jak úžasný pocit to je! A hlavně jsem děkoval Niallovi za všechno to cvičení. Nezdá se to, ale to pobíhání po parketu a zpívaní u toho dá zabrat. Nikdy jsem si nic neužíval tak, jako právě tohle. No pak to skončilo, ani jsem si neuvědomil, že už má být konec.
"Děkujeme ti Londýne!" vykřikl Liam. Pohybem ruky nás zavolal k sobě a ruku v ruce jsme se uklonili.
"Milujeme vás!" vykřikl Niall a mával všem v publiku. Měl jsem pocit, že musím něco říct taky. A tak jsem to udělal... "Byli jste úžasní!"

Bylo to úžasné, jako vždy. Moc jsme si to užívali, a zdá se, že fanoušci také...
S úsměvem jsem se podíval na Harryho, který se také přidal a rozloučil se přes mikrofon.
Nakonec už jsme jen slezli z jeviště a bylo po všem.
"Harry, byl si skvělý!" vypískl Niall a hneď ho objal. Nešlo se nezasmát.
"Souhlasím. Kam se poděla tvá nervozita?" ušklíbl jsem se.

"Když jsem je tam viděl, jinak to nešlo! Musel jsem jim udělat nádherný večer," vysvětlil jsem, než dovnitř vletěl i Mick.
"Broučku, jsi hvězda! Už teď o tobě píšou!" vykřikl a strčil mi pod nos jeho iPad. A opravdu to byla pravda. V článcích, které byli na síti jenom chviličku, už lítali moje fotky a videa z koncertu.

Všichni jsme se nahrnuli k Mickovi, abychom se podívali.
"Je to skvělé. Píšou o tobě jenom samé chvály... Kde se tenhle talentovaný mladík schovával?" přečetl jsem kousek a usmál se na něj.
"Jo, tak až teď jsi oficiálně s námi. Vítej ve světě šoubiznisu," zasmál se Liam.

"Oficiálně přijat," usmál se Zayn a natáhl ke mně pěst, do které jsem ťukl tou svou.
"Koukni na to, Hazzo!" zasmál se Niall a ťukl do mého telefonu, který začal bzučet jako šílený!
"Asi bych si měl udělat soukromé profily, jinak to bude problém," poznamenal jsem se smíchem a taky to rychle udělal.
"Zvládl si to na jedničku!"

Nešlo se nesmát, Harry byl úplně v jiném světe, v novém světě. Teprve teď to začne.
"Teď už bude zajímavější jít do obchodu," mrkl jsem na něj se smíchem.
"Tak jo, lidi. Konec řečí, převléknout a jde se domů. Zasloužíme si odpočinek," zavelel Liam s úsměvem a my ho poslechli.

Až když jsem se překvlíkal do kalhot a volné mikiny jsem se koukl kolik je hodin. A světe div se, byli tři hodiny ráno. Ani jsem si to neuvědomil při tom všem, co se dělo.
"Loueh, to mi budeš muset půjčit nějaký brýle," broukl jsem, když už jsme se všichni nasáčkovali do auta. Všude kolem byli lidé a všichni něco říkali.

"Neboj, mám jich hned několik," zasmál jsem se. Úsměv mi neslezl z tváře ani když jsme nasedli do auta a jeli domů. Chvíli nás ještě vyprovázel dav fanoušků, než jsme konečně vyrazili na ničím nerušenou cestu domů.
"Mmm, příšerný hlad," mlaskl trochu nespokojeně Niall, když už jsme dorazili do cíle.
"Kdy ho nemáš?" zasmál se Zayn.