Secret little rendezvous ~ Larry ✓

23.

Když už jsem všechno nádobí konečně umyl, mohl jsem se také převléknout do něčeho slušného, ať nedělám zbytku skupiny ostudu. Za necelých pět minut jsme už všichni stáli při dveřích a čekali na Nialla, kterému to překvapivě trvalo nejdéle. Pak jsme se mohli vydat na cestu do zkušebny.

"Niallere, tvoje ofina to přežije, i když ji dáš nahoru za pět minut, nemusíš jí upravovat půl hodiny," zavrčel Liam, když se náš ofináč konečně ukázal.
"Ale pššt, musíme jít," umlčel ho se smíchem. Všichni jsme opatrně vylezli ven a nasáčkovali se do auta. Seděl jsem při Louisovi a taky jsem si to patřičně užíval.

Liam se pak taky pobaveně usmál a všichni jsme vlezli do auta. Cesta netrvala dlouho, což je škoda, protože jsem si Harryho společnost oblíbil. Při něm se nešlo neusmívat.
V zkušebně jsme si sedli do kruhu i s texty v rukou a po rozezpívání se jsme se vrhli na zpívání našich songů.

Tohle místo mi celkem chybělo. Ihned jsem si skočil pro pytel na sezení a sebral si své texty, v kterých jsem měl barevně vyznačené svoje pasáže.
"Kluci, jinak, něco nového? Někdo nějaká písnička?" zeptal se Liam a projel nás všechny pohledem. Opatrně jsem zvedl ruku.
"Něco málo bych měl..."

S úsměvem a očekáváním jsme se všichni podívali na Harryho, který nám každému podal noty i s textem písně. Prefect? Hm, zajímavý a hezky název.
Pomalu jsem si četl text a u toho si pobrukoval melodii podle not. Bylo to skvělé.
"Harry, kde se to v tobě vzalo?" zeptal se s širokým úsměvem Niall.

"Tuhle jsem měl na poličce už dlouho... Víte, takovej skrytej sen. Něco takového zažít a někoho takového najít..." broukl jsem. Zahleděl jsem se do písničky a začal si broukat melodii, aby se kluci nahodili na mou vlnu. Postupně jsem jim ukazoval a předzpíval, jak by asi měla znít. Každý z nich měl jinou představu a tak nakonci zněla úplně jinak, jak na začátku.
"A Hazzo? Co znamená rendezvous?" zeptal se Niall, když jsme to zkusili poprvé všichni.
"Rande francouzsky," odvětil mu ihned Zayn a já jenom přikývl. "Francouzštinu jsem měl na škole, tak vím."

Hezky jsme si rozdělili, co kdo bude zpívat, ale nakonec se upravovalo i to. Upravovali jsme hodně detailů, abychom mohli tuhle krásku na tour ukázat světu. A na konci to znělo opravdu skvěle. Moc se mi líbila.
"Je to skvělý," usmál jsem se, když jsme si to zazpívali asi popáté.

"Mně se to taky líbí," přitakal mu Niall a Liam mi jenom pocuchal vlasy.
"Z našeho Hazzu bude skladatel," broukl a začal svou část.
"Tak tedy znovu," odfrkl Niall a zapojil se, stejně tak i my.
Takhle jsme nad tím sedeli až dokud kluci neuviděli na hodinkách čtyři hodiny a v břichu už každému zněla ozvěna.
"Tak pojďme. Zítra asi nepromluvím," zasmál jsem se, když Liam hledal klíče od auta.

"Ale prosím tě," zasmál se Niall a pocuchal mu vlasy.
"Myslím, že všichni si zasloužíme teplý čaj," zasmál se i Zayn a když Liam odemkl auto, nasedli jsme si něj se stejným zasedacím pořádkem jako předtím.

"A něco na krk. Máte doma nějaké pastilky?" optal jsem se na půl cestě domů. Cítil jsem, jak můj hlas začína pomalu odcházet.
"Jo, máme, neboj Hazzo, něco ti najdu," uklidnil mě ihned Liam. A opravdu. Hned jak jsme přišli domů se mi v ruce ocitla krabička s léky.
"Děkuju Lili."

"Ty náš chudáčku," uculil jsem se na něj a objal ho rukou kolem ramen. Pak jsme jen vystoupili z auta a všichni se nasáčkovali do kuchyně.
"Udělám nám ten čaj," řekl jsem a nachystal hrníčky.
"Já zatím udělám pozdní oběd. Nebo si radši objednáme pizzu?" navrhl Niall.

"Jako, večer jdeme cvičit, bude nám špatně," broukl jsem s malým úšklebkem na tváři.
"No, to je taky pravda... takže na oběd salát. A pak se večer dorazíme pizzou?" navrhl se šibalským úsměvem Liam.
"To je slovo chlapa!" zasmál se Niall.
"Okay, jdu udělat nějaký salát," podujal jsem se k tvorbě obědu. Každému jsem udělal topinku a k tomu salát s rajčaty a fetou.
"Tak tedy něco lehkého, když večer chcete pizzu," pronesl jsem. Položil jsem mísu se salátem na stůl a každému dal talíř s topinkou.

"Jo, ten nápad se mi líbí," přikývl jsem uznale. Na oběd jsme ani nemuseli dlouho čekat a už před námi byli talíře. Niall se na misu se salátem vrhnul jako první a naložil si velkou porci. Naštěstí toho bylo dost pro všechny.
"Dobře, najíme se, dopijeme čaj a půjdeme dolů," usmál se Liam, který už svůj salát snědl.

"Okay," broukl jsem a jenom tak uždiboval kousky salátu a topinky.
"Hazzo, okamžitě to do sebe natlač, jinak uvidíš," pohrozil mi Liam. Já se v tom ale jenom hrabal vidličkou.
"Nejsem moc hladový," doplnil jsem a posunul nedojezenou porci k Niallovi, který ji spokojeně slupnul na posezení.

"Jen abys pak vládal, protože já tě nosit na rukou nebudu," podotkl Zayn s mírným úšklebkem na tváři.
"Divím se, že tě nemusíme nosit už teď," zasmál se Liam. Všichni jsme dojedli, dopili naše čaje, uklidili nádobí a šli do posilovny.

"Já jenom nejsem jedlík," obráňoval jsem se a šel se převléct do věcí na cvičení. Už teď se mi nechtělo.
"Notak Hazzo, pojď," broukl na mě Niall a zatáhl mě dovnitř, kde mi začal nařizovat různé cviky.
"Ty mě chceš zabít!" křikl jsem na něj, když už ze mě lil pot a téměř jsem se nepostavil na nohy jak mně boleli.

Já se Zaynem jsme se zašili k posilovacím strojům na ruce a nohy a začali cvičit. V posilce hrála hudba, Liam si běžel na pásu a Niall týral Harryho. Nad tím jsem se musel uchechtnout a zavrtět hlavou. Když jsem se po 25 minutách přesunul blíž k nim k boxovacímu pytli, nešlo se naozvat.
"Vždyť ho tolik nemuč. Na tour ho budeme potřebovat."

"No budete mě muset odnést!" zakňučel jsem a svezl se na zem pokrytou gumou.
"Já nevstanu," zafučel jsem a převrátil se na záda. Zakňučel jsem jako raněné zvíře.
"Za tohle utrpení chci večer sýrovou pizzu," doplnil jsem a zůstal ležet. Na dnes mi opravdu stačilo. Niall je vrah!

Párkrát jsem si udřel do pytle, ale nešlo se do toho pořádně opřít, když jsem sledoval toho našeho chudáčka Harryho. Trošku se nám tam zhroutil. Dívalo se na to dobře. Jen mi ho bylo malinko líto.
"Celou?" podivil se Niall.
"Pane jo! Nialle, měl bys ho trápit častěji, pak víc jí," zasmál se Liam.

"Ne celou, nejvíc tak půlku!" doplnil jsem ze země.
"Nialle, jěště mu přidej!" křikl po něm Zayn. Niall si jenom odfrkl a pomohl mi se vyškrábat na nohy, abych mohl pokračovat s cvičením. Po další hodině jsem si necítil ani jediný kousek těla.
"Co jsem vám udělal?!"

Po hodine cvičení jsme do sebe všichni hodili půl litru vody, ale do Harryho jsme to museli po troškách nalít mi. Už vůbec nevládal a nakonec jsme ho museli při chůzi podepírat, aby vŮbec přešel do kuchyně.
"Myslím, že tu pizzu si zasloužíš," zasmál se Niall a už vytahoval mobil.

Zničeně jsem se svalil na gauč a schoulil se do klubíčka. Bolelo mě úplně všechno, tak jsem jen ležel a naslouchal, jak Niall v kuchyni objednával pizzu.
"Niallere! Sýrovou!" zakřičel jsem a natáhl na sebe huňatou deku.
"Jo, neboj!" Krom té mé objednal ještě asi dvanáct jiných.

"Chudáčku náš," pousmál jsem se na něj.
"Chceš ještě vodu?" zeptal se starostlivě Liam a já ho víc přikryl dekou. Harry vypadal úplně vyřízeně. Toho už asi zítra na nohy jen tak nedostaneme.

Opatrně jsem se odsunul do rohu gauče a skroutil se pod deku. Loui ke mně položil pohár vody, na který jsem se vděčně podíval a vypil ho téměř na jeden doušek.
"Díky kluci," broukl jsem.
"Nejsem na tohle vaše cvičení. Zítra opravdu nevstanu!" zafňukal jsem a naštvaně se zamračil na Nialla, který mě dnes týral.

Chudák Niall, ten se z té kuchyne radši neměl vracet. Jakmile se vrátil, Harry ho začal vraždit pohledem.
"Tak zítra si dáme asi s cvičením pauzu," zasmál se Liam a mrkl na Harryho, kterému zakručelo v břiše.
"Neboj, pizza tu bude každou chvíli," zasmál se Niall.

"Pche! Prý zítra vynecháme!" křikl jsem po nich.
"Mě už tam nedostanete!" vykřikl jsem a v tu setinu se zapřísahal, že tam už nikdy nevkročím.
"No dobře, takže Hazza má od dnes jenom jógu nebo něco lehkého. Souhlasíš Hazzo?" broukl s úsměvem Liam a pocuchal mi vlasy.
"Myslím, že to zní fajn."

"Píšu si," zasmál se Liam a bral to úplně vážně. Nemohli jsme nového člena takhle rychle odrovnat. Ani v posilce. Ještě by se to rozneslo a co pak, no ne?
Malou chvíli jsme Harryho ještě sledovali. Dlouho netrvalo a usnul by. Stejně ho ale vyrušil zvonek, který ohlásil příchod naší večeře.
"To tě snad postaví na nohy," ušklíbl se Niall a šel pro ty krabice.