Secret little rendezvous ~ Larry ✓

10.

Při tom jak se kluci zhodli na bazénu jsem mírně zrudl. Před nimi do plavek? Okay... Když tedy musím. Liam mě pustil a já ihned vyletěl do pokoje. Vytáhl jsem si plavky, které jsem si sem pro jistotu bral. Navlékl jsem si je, zabalil se do osušky a jako sněhulák jsem šel k bazénu, který mi v první den ukázal Niall. Už tam stál jak Liam, tak i Louis a koukali na mě jako na blázna.

S Liamem jsme k bazénu dorazili naraz. A pak dorazil Harry. Ovšem, zatímco my dva jsme stáli hezky v plavkách, Harrymu zřejmě byla zima, jelikož byl celý zakrytý.
"Harry, co to máš? V tom tě do bazénu nepustím," zasmál se Liam.
"Ten ručník bude muset dolů," mrkl na něj ještě. To už doběhl i Niall. Celý šťastný jako malé dítě.

Stydlivě jsem se hrál s okrajem osušky, než ji ze mně Niall strhl.
"Kámo byl si před náma i Mickem v trenkách. Nestyď se!" Niall byl Niall, nemohl jsem se za to na něj zlobit.
"Máš pravdu," přiznal jsem a koukl na kluky. Všichni měli obří spoustu tetování. "Cítím se při vás jako nepokreslený papír."

"Ehm ehm!" odkašlal si se smíchem Niall a poukázal na sebe.
"Já taky nejsem obří omalovánka, jako tamti," zasmál se a to poukázal na nás.
"Pouhopouhá závist!" vykřikl jsem se smíchem.
"Dost řečí, jde se plavat," usmál se Liam a už skočil do vody.

"Mně se tetování líbí," pípl jsem, když jsem se na ně koukal.
"Jenom, však víte, mamka mi je nedovolila," pokrčil jsem rameny.
"My si je dáváme skoro po každém turné, protože vždy je hodně věcí, co by si mohl člověk zapamatovat," přiznal Liam a já si mohl prohlédnout všechny černé obrázky na jeho kůži, ale Louis jich měl víc. Nakonec jsem i já skočil do vody. Byla skvělá!

Všichni jsme naskákali do vody a užívali si to. Voda byla příjemná. Chvíli jsme se jenom tak lehce cákali, než se ozval Liam.
"Tak jo kluci, nejdřív práce a pak zábava. Takže každý tam a zpátky. A pak znovu. A pak znovu!... Alespoň tak desetkrát," ušklíbl se a už šel svůj rozkaz plnit.

"Kapitáne, ano kapitáne!" zasalutoval Niall a začal taky plavat.
"Pan trenér Liam," zasmál jsem se a pomalu se k nim připojil. Sice jsem plaval pomaleji než oni, ale snažil jsem se. Držel jsem se při kraji, protože hloubky opravdu nejsou mé oblíbené. Moje plavecké dovednosti mají hodně děr.
"Hazzo přidej!" křikl na mě Niall a já se snažil aspoň o něco zrychlit.

Hned jak nám dal Liam své rozkazy, všichni jsme se rozhodli je splnit. Dnes se plavalo opravdu dobře, hezky klidně. Měl jsem za sebou asi šesté opakování toho jeho TAM A ZPÁTKY, když jsem zaslechl Nialla. Nešlo si taky nevšimnout Harryho, jak se snaží zrychlit. A taky se nešlo nepousmát.
Doplaval jsem až k němu a usmál se na něj. "Chceš pomoct? Nebo přidáš sám?"

Když se ke mě přiblížil Louis, mírně jsem se přitáhl k okraji.
"Já... jenom nemám rád hlubokou vodu. Nejsem dobrý plavec," přiznal jsem se a sklopil oči do vody. "Já vím, je to trapné, ale nikdy jsem plavání nějak neholdoval."

Přitáhl jsem se taky ke břehu a usmál se na něj.
"Ale no tak, každý jednou začínal. Když na tom trochu popracuješ, tak ti to půjde ještě líp, než nám," mrkl jsem na něj.
"Tak pojď, trochu si ještě poplaveme," povídky jsem ho.

"J-jo," zakoktal jsem a snažil se pokračovat v plavání. No pak jsme se dostali na tu část bazénu, kde byla hluboká voda a já nedosáhl na dno. A mé ruce i nohy sklamali v udržování mého těla nad vodou.
"Pomoc," vykvíkl jsem, než jsem se ponořil pod vodu.

V jednu chvíli jsme v klidu oba plavali a v tu druhou jsem se otočil a Harryho hlava zmizela pod hladinou vody.
"Harry!" vyrhkl jsem a chmátl rukama do vody. Jako pírko jsem ho vytáhl opět nahoru k nám.
"Blázínku, co to vyvádíš?"

Mé plíce ihned začali lapat po vzduchu. Ani jsem si neuvědomil, kdo mě drží, než se mi Louis nepřimluvil. Držel mě, jako kdyby jsem nic nevážil.
"Spanikařil jsem..." pípl jsem s omluvou v očích a hodil se na kraj bazénu, kterého jsem se držel jako klíště.

"Tak jo, klid, hlavně dýchej," přimlouval jsem se mu. To už se k nám přidali i Liam a Niall.
"Harry, jsi v pořádku?" "Co se stalo?" vyzvídali.
"Kluci klid, Harry se jen trochu napil vody. Už je v pořádku, možná trochu v šoku," špitl jsem a pořád sledoval Harryho.

Snažil jsem se pravidelně dýchat, abych se v šoku nepřidusil. Na mých zádech se objevila ruka, která mě hladila, než jsem se úplně ukludnil.
"No tak zpěváčku, už klid, všechno je dobré," broukl potichu Liam. Já jenom přikývl a začal roučkovat na místo bazénu, kde jsem dosáhl.
"Tady se mi libí víc."

"Tak jo, hezky v klidu," přimlouval se mu Niall a povzbudivě se na něj díval.
"No nic, myslím, že na dnes to můžeme i zabalit," uchechtl jsem se.
"Jo, dnes končíme," přikývl Liam. "Tak se jdeme jen tak cachtat, nebo to dnes balíš úplně Harry?"

"Když budu někde, kde dosáhnu, bude to v pohodě," promluvil jsem klidně a přesunul se na začátek bazénu, kde mi voda sahala jenom po břicho.
"Tady to je fajn, tu se nebojím," přiznal jsem se.
"Nialle skoč nám pro míč, zaházíme si."

"Už běžím!" vypískl se smíchem ten irský skřet a už se hrabal ven z vody. Nešlo se nesmát. Ovšem, nešlo se nedívat i na Harryho sladké rudé tvářičky. Byl roztomilý.
Moment! Co to tady blábolím?!
"Tommo, postřeh!" zaslechl jsem a to už na mě letěl míč. Naštěstí jsem se rychle vzpamatoval a chytil ho těsně před obličejem.
"Jen počkej!" zasmal jsem se a hodil ho po něm zpátky.

S kluky jsme si začali hrát s míčem. Nakonec jsme skončili v přibližném stavu, jako když se hraje volejbal a hráli jsme vodní volejbal, teda... minimálně jsme se o to snažili. Já byl v tímu s Liamem a Niall byl s Louim. Několikrát jsem se po tom míči hodil, až mi zrudlo břicho a celkem to štípalo.
"To jsem teda dopadl!"

Byla to fakt sranda. Smáli jsme se, škádlili se, dali si pořádně do těla. Vodní volejbal ještě nebyla taková sranda jako teď.
"To nic Harry, to je prostě riziko této hry," zasmal se Niall a mrkl na něj.
"No nic. Kluci, nevím jak vy, ale mě z toho skákání za loptou vyhládlo. Takže vás opouštím," zasmál se Liam a už lezl ven z bazénu.

"Já jsem taky hladový!" křikl jsem, ale hned v tu chvíli mě Niall ponořil do vody.
"Já taky!" vykřikl ve chvíli, kdy mě strčil pod vodu.
"Niallere, utopíš ho!" zaslechl jsem od Liama a Niall mě pustil.
"Pojďme taky jíst!" broukl Niall a začal mě tahat z vody. Všichni jsme byli hladoví, ale když jsem se převlékl a přišel do kuchyně, krom kluků tam seděl i Zayn.

Ti dva špunti byli jako malé děti. Oba hladový a jeden málem utopený. Niall by se měl trochu krotit, jinak přijdeme o nového člena a tady je to jenom krátce.
Všichni jsme se převlékli a doplahočili do kuchyně. Ovšem, čekalo tam na nás překvapení.
"Dobré ráno!" křikl Niall na toho idiota.
"Kde jsi byl celou noc?" vyptával jsem se. Ovšem, on raději mlčel, než aby mi odpověděl...
A to si říká nejlepší kámoš?!

Raději jsem se na něj ani nekoukl a šel všem ohřát oběd. Všem jsem naložil obří porce, no na mou až tak nazůstalo. I tak bych toho tolik nesnědl, takže jsem si raději  doložil salát, který jsem našel v lednici.
"Dobrou chuť kluci," broukl jsem s úsměvem a položil před každého z nich talíř. Zayn jenom něco flochl, no raději jsem to nechal tak. Sedl jsem si mezi Nialla a Louiho. Na tom místě jsem se cítil nejlíp.