Secret little rendezvous ~ Larry ✓

62.

Přiznám se, na gauči jsem si i maličko schrupl, no nemůže mě za to nikto soudit. Měli jsme před sebou dlouhý let a tak jsem potřeboval trošku energie navíc, která se mi opravdu šikla, když jsme vystrčili nos ze dveří. Samozřejmě jsem se musel držet od Louise tak daleko, jak to jen šlo až na letiště a pak i při vybírání sedadla. Byli jsme přes celou uličku a tak jsme si mohli ukradnout chvilku jenom když jsme se byli převléct do pyžama. Let na Rhodos trval 7 hodin, takže jsme si mohli i zdřímnout před cestou lodí na menší ostrov.

Celé se to seběhlo nějak rychle. Ani jsem si nestihl to volno před letem a i samotný let vychutnat. Všichni do jednoho jsme let prospali, no na druhou stranu... alespoň si pak můžeme začít užívat tu samotu a volnost naplno.
Náš let neměl žádné zpoždění a tak jsme přistáli včas. Pak už jsme jen vyzvedli naše zavazadla, přesunuli se dvěma taxíky do přístavu a malou chvíli počkali na naši loď, která nás odvezla k ostrovu, na němž jsme měli strávit naši dovolenou. Upřímně, už jsem se nemohl dočkat, až dostaneme klíče od ubytování! Ach, jak já se těšil...

Po prvé v životě jsem jel na lodi a musím se přiznat, bylo to skvělé! Doufal jsem, že zahlídnu delfíny, no asi se jim nechtělo vylézt, tak jsem si užíval pohled na obří vodní plochu, která nás obklopovala.
"Kocháš se?" zasmál se najednou Liam zpoza mých zad. Téměř jsem skočil do moře jak jsem se lekl.
"Ano, je to skvělé," přiznal jsem hned upřímně a o kousek se posunul, aby se mohl postavit ke mně.
"Taky miluju moře."

Jízda lodí opravdu neměla chybu. Byl z ní krásný výhled, byli jsme všichni spolu a už jsme konečně nemuseli nic řešit. Proto jsme si všichni navzájem jenom tak povídali. I když já si nejvíc vychutnával pohled na mého Harryho. Sice mi tam trochu překážel Liam, no překousl jsem to.
Loď nás dovezla až na ostrov, kde už se opět ozvaly Mickovy organizační dovednosti, když pro nás přišlo auto a my se zase měli přesouvat, tentokrát ke konečnému místu našeho pobytu tady.

Jak jsme nasedli do auta, poskakoval jsem jako hopík, protože všude kolem bylo moře, až mě Mick musel praštit po noze, abych se uklidnil. No i to pomohlo jenom na chvíli a v sekudně, kdy auto zastavilo jsem vyskočil a běžel k moři. Po cestě jsem ze sebe svlékl triko, skopl boty a v šortkách jsem skočil do vln jako obří dítě.

Nikdo nic neřekl ani nedělal, protože když jsme zastavili a viděli Harryho skákat do vody, zmohli jsme se jenom na smích. Ovšem, museli jsme rychle vyndat naše zavazadla z auta, no když jsme to udělali, všichni jsme se najednou rozběhli a následovali Harryho, který už si užíval příjemně teplou vodu.

Plaval jsem ve skvělé teplé vodě, která byla čistá jako zrcadlo. A písek pod nohama byl úžasný. Všude byla voda a perleťový písek.
Kluci se na mě smáli, no pak skočili ke mně a jediný, kdo se smál, byl Áron. Mick zatím vedle něj nespokojně kroutil hlavou a něco si mumlal popod nos.

Spokojeně a šťastně jsem doplaval až k Harrymu a opatrně, aby se náhodou nepolekal, jsem ho chytl za boky. Voda byla skvělá a naštěstí jsme nebyli v hloubce. Proto jsem si ho přitáhl víc k sobě a hleděl mu do těch jeho nádherných kukadel.
"Konečně," vydechl jsem a věnoval mu rychlou pusu na čelo, než na nás začali kluci cákat vodu.

Když ke mně připlaval Loui, usmíval jsem se jako blázen.
"Nechte si to na noc, vy dva!" zakřičel na nás Liam a pořádně nás pocákal vodou.
"Přesně!" přitakal Niall a hodil se mi na záda, aby mě strhl do vody, co se mu i povedlo.
"Mick nás zabije."

"Jo, to zabiju," řekl najednou někdo nedaleko nás a my se všichni koukali na Micka na břehu, který nás všechny vraždil pohledem, zatímco pořád smějící se Áron stal hned za ním.
"Nejdřív si hezky vezmete svoje věci a půjdete se zabydlet. Já to tady nebudu dělat za vás," řekl přísně.

Všichni jsme se trhli a se skloněnýma hlavama postupně vyšli z vody jako neposlušní školáci. No i tak jsme se pošťuchovali.
Posbírali jsme si věci a šli dělat hanbu na recepci. Mick se musel stydět. No určitě míň než my. Všem nám z kalhot a vlasů kapala voda.

Mick před námi kráčel a už se na nás ani nepodíval. Tedy do té doby, než nám každému nepředal svůj klíček od drobné chatky kousek od pláže. Byl jsem opravdu rád, že budeme mít až takové soukromí a že tady nikdo krom nás ani nebude.
"Tak už se běžte zabydlet a pak si dělejte, co chcete," řekl nám Mick a u toho kroutil hlavou. Asi mu začalo docházet, že s námi už toho moc nezmůže. Vzal si svoje věci a i s Áronem odešel na jejich chatku.

Hned jak jsem do rukou dostal klíčky, sebral jsem si ty Louiho. Stejně budeme u něj, moje nepotřebuju. S klukama jsme si to mířili k chatkám na moři, které byli nádherné. Když jsem uviděl obří postel, ihned jsem se na ní hodil, než jsem nezjistil, že máme i houpací síť.

Pohled na Harryho, byl opravdu k nezaplacení. Byl tak rozkošný, jak si to tady všechno prohlížel a nevěděl, co dřív.
"Rád bych ti řekl, že můžeš v té postelí ještě chvíli zůstat a rád bych si i lehl k tobě, no pořád jsme oba mokří," zasmál jsem se.

Chtěl jsem mu něco říct, no pak mě napadlo něco jiného. Postavil jsem se, vysvlékl se ze všeho, co jsem na sobě měl a nahý jako děťátko jsem se hodil zpět do peřin.

S úsměvem jsem ho sledoval, jak si nejdříve prohlíží sebe a pak mě. No pak se začal svlékat a můj úsměv zmizel.
"Co to děláš?" zeptal jsem se, ale to už se zase hodil na postel. Polkl jsem a snažil se stát na místě. No moje oči jsem nezastavil a nechal je plout po jeho tělíčku.

"Řekl si, že jsem mokrý, tak ať nezamočím postel," zasmál jsem se, schoulil se do klubíčka a pak se položil na záda a koukal na něj. Z postele jsem viděl ven na moře a kousek ostrova, bylo to kouzelé... i když tam Louis stál jako solný sloup.

On vypadal tak... Neuvěřitelně krásně. A neodolatelně. Opravdu dlouho mi trvalo, než jsem se probral z toho transu a pomalu jsem došel až k němu, přičemž jsem napodobil Harryho předchozí čin a také se vysvlékl. Peřiny byli tak příjemně jemné a já si lehl k Harrymu.
Přesně takhle bych chtěl zůstat už donekonečna.

Když se konečně osmělil a natáhl se ke mně, byl jsem tak spokojený, jak jen jeden může být. Natáhl jsem ruku, opatrně ho pohladil po hrudi a přitáhl si ho do polibku. Rty měl pořád trošku slané, no ani to mě nezastavilo v tom ho líbat víc a víc, až jsem se ocitl sedíc na jeho bocích.

Jeho rtů jsem se nemohl nabažit. Byli tak dokonalé i přes slanou chuť moře. Rukou jsem pořád hladil jeho jemnou a hřejivou pokožku, než se najednou ocitl na mě obrkočmo. Oběma rukama jsem začal hladit a drtit jeho dokonalé boky a místy si ho prohlížel. Vypadal tak dokonale!

Najednou jsem byl nahoře a koukal se do jeho krásné tváře, kterou jsem pohladil.
"Jsme příšerní. Nejsme tu ani hodinu a koukej jak to dopadlo," zachichotal jsem se a vrátil se k jeho rtům. "Ale vůbec mi to nevadí."

"No ještě, aby ti to vadilo," zasmál jsem se a hravě jej kousl do rtíku.
"Mimochodem, máš opravdu velké štěstí, že jsem po příchodu stihl zamknout," zasmál jsem se ještě a pořádně se vpil do polibku.

"Kdyby sem teď přijde i sama královna, je mi to úplně jedno," broukl jsem, kousl do jeho rtíku a mírně za něj zatahal. "Protože na tohle jsem si těšil tak dlouho, že si to nenechám nikým a ničím zničit!"

S úsměvem jsem se mu díval do očí. Svítili a zářili štěstím, což dělalo štastným i mě.
"Oh, opravdu?" pousmál jsem se a moje ruce samy sklouzly až na jeho odhalené pozadí.
"No tak to si nechám líbit," ušklíbl jsem se a vrátil se k líbání jeho rtů.

Když se jeho dlaně ocitlyna mém pozadí, musel jsem se zasmát nad uličnickým pohledem v jeho očích.
"Blázne. Ale chci si jít zaplavat, jdeš taky?" zeptal jsem se s ďábelským úsměvem. Plavat nahý v moři, kde mě nikdo nebude vidět? Sen...