Secret little rendezvous ~ Larry ✓

6.

Nemohl jsem se sousttředit. Když jsem si představil kolik ludí bylo na koncertu, když jsem tam byl jako divák, nemohl jsem myslet na nic jiného. A tak to i dopadlo, protože se ozval Louis. Sklonil jsem hlavu, protože jsem se styděl jako pes.
"Promiňte... Já jenom... Bojím se, že to zvořu. Nechci vám udělat ostudu. Vím kolik lidí na vaše koncerty chodí a bojím se, abych to neskazil," pípnul jsem.
"To už se ti podařilo," ozval se Zayn a já zůstal jenom tak stát.

Všichni jsme se překvapeně podívali na Zayna. Jo, přiznám se, tohle jsem od něj nečekal ani já. Poslední dobou byl nějakej podrážděnej.
"Zayne!" vyhrkl Niall.
"Co? Je to pravda a myslí si to všichni!" křikl Zayn a rozhodil u toho rukama.
"Není. Harry, prosím tě, neposlouchej ho. Vedeš si dobře," usmál se na něj povzbudivě Liam.

"To je v pohodě Liame," pípl jsem, když se jeho ruka ovinula kolem mých ramen.
"Má pravdu, vořu to. Musím se soustředit. Zda tam bude tisíc nebo deset tisíc lidí, zaslouží sí pořádné vystoupení a ne rozklepaného blbce. Musím na sobě pracovat. Ale já to zvládnu! Silubuju!" Nemohl jsem je nechat si myslet, že se zložím. Po tomhle jsem toužil a nevzdám se toho!

Víc, než Zaynova slova, mě překvapil Harry. Byl plný odhodlání. Šel si za svým. A mě to opravdu překvapilo a donutilo se nad ním malinko zamyslet. Možná nebude až tak špatný. Možná si opravdu zaslouží být tu s námi. Ovšem, ty myšlenky jsem zatlačil někde do úzadí mé mysle a na sobě jsem nedal nic znát.
"Tomu říkám odhodlání! Tak jo, jdeme zkoušet dál!" křikl s širokým úsměvem Niall.

"Jo!" souhlasil jsem a začal se soustřeďovat na to, jak jsem zpíval a ne nad tím, jak se totálně zesměšním před lidmi! Musel jsem si to užít.
"Vidíš, že je to lepší!" zasmál se Liam a plácnul mě po zádech.
"Jěště jednu a na dnes stačí," zhodnotil Zayn s pohledem v papírech.
"Okay, tak tedy tuhle. Louis ji napsal minulý týden, bude to premiéra. Hazzo, začínáš."

Byl jsem na něj zvědav. Byla to úplně nová písnička, kterou jsem složil. Jmenovala se One way or another. Psalo se to opravdu samo, tak snad nám to bude i dobře znít. A taky že znělo! Bylo to skvělé, opravdu se mi to líbilo.
"Je to super!" vypískla Niall.
"Tak jdeme znova, ne?" zasmál se Liam.

Tak tohle byla pecka! Byla opravdu sranda to zpívat! Mělo to tu správnou energii.
"Tak tahle je skvělí! Podařila se Louisi, opravdu moc!" pochválil jsem ho a hned ji pustil znova, protože jsem ji chtěl jěště jednou. Byla jako léto, měla energii a ten správny tón! Myslím, že se bude líbit i na vystoupení.

Překvapeně jsem se na Harryho podíval, ale musel jsem se taky usmát. Kluk má vkus, to se musí nechat.
Tuhle písničku jsme odzpívali hned pětkrát. Bylo to fakt skvělé a šlo nám to dobře. Od té doby, co si Harry dával pozor, to šlo všechno lépe.
"No jo, myslím, že bychom si měli dát přestávku. Dáme si oběd, co vy na to? Po obědě probereme detaily koncertu a večer trénink. Musíme být fit," usmíval se na nás Liam.

"Myslím, že to je dobrý nápad," přitakal jsem a ihned nasledoval Nialla do kuchyně.
"Pomůžu s obědem?" nabídl jsem se a Niall s úsměvem přikývl.
"To by bylo skvělé! Dnes dělám ratatoullie, tak mi prosím nakrájej zeleninu a já udělám omáčku, pak to poskládáme," nakázal mi ihned a já se do toho poslušně pustil.

"Hej, ne že podpálíte kuchyň, když se tam tak hrnete oba!" křikl za nima ještě se smíchem Liam a už jich nebylo.
"Tak jo, pustíme si něco?" usmál se Zayn a už hrábl po ovladači.
"Dobrý nápad," ušklíbl jsem se a lehl si tak, že jsem měl hlavu na jeho nohou. Už jsem si musel lehnout.

"Kluci ti nepomáhají s vařením?" optal jsem se Nialla, když se zápalem ukládal zeleninu do mísi, aby jsme to mohli dát zapíct.
"Ne, ale to je taková dohoda. Vařit nemusím, jídlo si klidně můžeme objednat, ale mě to baví a hlavně vím, co jíme, takže se nemusím bát, jestli se někomu neudělá špatně. To si nemůžeme dovolit. Takže proto, ale teď už tady mám tebe a budu tě zneuživát jak budu moct," broukl se smíchem a žďuchl do mě ramenem.
"Tak teď na patnáct minut do trouby a můžeme jíst! Ale nejdřív nádobí," usměrnil mě hned jak jídlo skončilo v troubě. Chopil jsem se houbičky a hodil po něm utěrku.
"Já myju, ty utíráš!" Neprotestoval a pustil se do toho. Za patnáct minut byl oběd hotov a nádobí na místech kam patřilo.
"Kluci oběd!"

"No vy jste ale sladcí," uculil se na nás Liam. Ukázal jsem mu prostředníček a dál se věnoval telce. Magor, dělá jakoby jsme takhle někdy neleželi.
"Jo! Už mám hlad!" křikl Liam, když nás Niall volal k jídlu. Stůl byl prostřený a veprostřed byl velká mísa s Ratattouille.
"Hmm, voní to hezky," pousmál jsem se a sedl si.

"Hodně zeleniny," povzdechl si Liam a já se jenom zasmál a dokončil prostírání i pro mě.
"Naložím vám kluci?" nabídl jsem se a ihned mi v ruce přistal Liamův talíř.
"Málo zeleniny," broukl načem jsem se musel ušklíbl, protože to byla všechno zelenina. Hned potom jsem sebral Niallův talíř.
"Mně můžeš dát i tu Liamovu," broukl a tak jsem mu dal opravdu hodně.
"Zayne?"
"Jak uznáš za vhodné," odfrkl a něco hledal na telefonu.
"Máme novou mámu kluci," pronesl Liam se smíchem, ke kterému se připojil i Niall.
"A ty Louisi? Kolik?"

"Já si dám plný talíř. Prý je zelenina zdravá a já se snažím shodit," zasmál jsem se a poklepal si po velkém bříšku, čemuž se zasmáli i kluci.
"Děkuji," vydechl jsem, když mi Harry naložil a hned jsem se do toho pustil.
"Kluci, je to dobrý," řekl s plnou pusou Liam.
"Díky. Hned to jde lépe, když jsme dva," zasmál se Niall a loktem drcnul do Harryho, než si naložil další porci.

Sám jsem si nenaložil hodně. Nikdy jsem nebyl jedlík, ikdyž musím uznat, že to bylo opravdu dobré. Klukům taky chutnalo a to bylo důležité. Všichni si dokonce dali jěště jednou. Nechápu, kam to dali. Po obědě ze stolu zmizeli talíře a nahradili je papíry, tabulky a nevím co všechno jěště.
"Musíme dát dohromady, co se bude hrát na koncertu," prohlásil Liam a začal s rozpisováním do obří tabulky, kde byli časy, dátumy, nákres pódia a nevím co jěště. Všechni něco navrhovali a upravovali. Já jsem byl radši zticha. Přece jen, bude to poprvé co budu na pódiu, takže je rozumné to nechat na těch, kteří to máji za sebou už několikrát.

Nápady létali sami. Každý (kromě Harryho) něco navrhoval a přispěl tak k navržení koncertu. Po tak dobrém obědě, kdo by se divil, šlo to samo.
"Jo, myslím, že takhle to bude fajn. Hezky v tomhle pořadí, možná něco do té doby přesuneme, když to nebude znít dobře. Jako pokaždé." Při poslední větě se Liam podíval na mě.
"No promiň. Beztak pak vždy řekněte, že je to tak lepší a mám pravdu," obraňoval jsem se.
"To je pravda," zamyslel se se smíchem.

Koukl jsem se na konečný seznam písniček. Všechny jsem znal a měl rád už jako fanoušek.
"Hazzo, všechno v pořádku?" zeptal se Liam, když jsem se koukal na papír přede mnou.
"Jo, jo, všechno skvělé!" zhodnotil jsem a odkýval všechno hlavou.
"Čas na trénink kluci! Převléct a odchod do posilky, čekám tam za patnáct minut!" Tleskl Liam a sbalil všechny papíry.

"Rozkaz, kapitáne!" zasalutoval jsem se smíchem a vyprovodil všechny pohledem. Jo a úklid zůstal na mně. No nic. Všechno jsme umyl a uklidil, než jsem se mohl vybrat do pokoje a převléknout se do sportovního. Na tuhle část dne jsem se celkem těšil. Hezky na večer vybít energii, pak večeře a s čistým svědomím spát.
V posilce jsem si hned jako první rezervoval běžící pás.

Jěště že jsem si ty tepláky a trika donesl. Posilovna byla opravdu rozlehlá a já se opatrně uklidil do rohu s menšíma váhama a nějakým tím kardiem. Nechtěl jsem se natahovat před nima, i když jsem už před nima byl jenom v trenkách. Teď mě vidět nemuseli.
"Hazzo, proč nejdeš k nám?" křikl na mě Liam, který pravě zvedal závaží, které vážilo téměř tolik co já.