NEMÁŠ PONĚTÍ, JAK MOC SE TRÁPÍM /W NIK TENDO [DOKONČENO]

42. 7.2.

Vzbudila jsem se na gauči vedle Dominika. Byla jsem celá polámaná.
Vzbudila jsem ho.. „Domčo.. Jestli chceš ještě spát, tak běž do ložnice. Ať nejsi ještě víc polámaný. "„už spát nebudu"šibelácky se usmál přitáhl si mě k sobě.

„tady ne, vzbudíme Nellu"„tak budeš muset být potichu" jenom sem se usmála.

(všichni víme co se tam stalo)

Ležela jsem vedle něj a hladila ho na hrudi. Slyšela jsem jak někdo jde ze schodů. Jediný kdo to mohl být a umí chodit kromě nás.. To je Nella. Rychle sme se začali oblíkat. Rychle jsem vstala a šla jsem do kuchyně.

„ahoj princezno, jak to, že si vzhůru. "
„mám žízeň, tak si jdu pro pití."
„tak já ti udělám čajík" pouze kývla a běžela za Domčou na gauč. Pustili si tam shreka a koukali. Já mezitím udělala snídani a běžela pro Vivi.

Udělala jsem obložený talíř se zeleninou a se salámem,sýrem. K tomu sem nám rozpekla rohlíky.

Seděli sme společně na gauči a jedli.
Miluji, tyhle chvilky.. Jsme všichni spolu a smějeme se.

Nella už převlečená a učesaná sedí na gauči a kouká na MIMONĚ (idk, jak se to píše). Já jsem v koupelně a žehlím si vlasy. Přešla jsem do ložnice a zapla stream na instagramu. Rozhodla jsem se, že jim ukážu jak se maluji.

Skončila jsem a šla jsem zas dolů. Už namalovaná. Vivi jsem dala do houpátka a šla jsem vařit oběd.

Dnes se nic zajímavého nedělo. Venku bylo hnusně, tak jsme celý den byli doma.