NEMÁŠ PONĚTÍ, JAK MOC SE TRÁPÍM /W NIK TENDO [DOKONČENO]

45.

Už sem to neudržela a začala sem znovu brečet. Nic sem neviděla. Pak už jsem do něčeho narazila a "viděla" černo.

Pohled Dominika
Zavolala mi mamka. Ptala se kdy přijedeme pro děti.                                   

                             Niky💞

                               Mohla bys prosimtě
                               jet pro děti?
                               Nebo i na ně sereš?

Neodepsala mi. Zkusil sem jí zavolat a ani to nezvedla. Už sem pil, tak jsem poprosil Jakuba jestli mě tam odveze.
O všem věděl. Samozřejmě se jí zastával. Znají se od dětství.

Jeli sme ve tmě než sem zahlédl nabouraný naše auto. „Jakubee, zastav. To je Nicol. " rychle sem vyběhl a Jakub zatím zavolal záchranku.
Přijeli i hasiči a policaiti.

Mamce sem napsal, že pro ně přijede Natka. S Jakubem sme jeli hned za záchrankou. Šel sem za nimi. Najednou tam začal pípat nějaký přístroj. Doktor jí začal dávat na chodbě masáž srdce. Musel sem si sednout. Naštěstí naskočila. Strašně se mi ulevilo.

Jela na nějaké vyšetření. „co se s ní děje? "„omlouvám se. Nemohu vám nic říct. Nejste její manžel". Cca za půl hodiny došli její rodiče. Tím už řekli co se stalo. Seděli sme na chodbě. Zachvíli přišla doktorka, že Niky musí jít na sál. Má krvácení do mozku.

Sedíme na chodbě a furt čekáme.
Natka mi napsala, že holky už jsou s ní doma.

Nikča už je týden v umělým spánku.
Ležím v ložnici a koukám do stropu.
Mamka tu je semnou. Stará se o holky.
Příjdu si jako neschopný. Že se nedokážu postarat o děti. Sem ze všeho v prdeli. Kvůli mě se možná nevzbudí.

Ležím v ložnici a čumím do stropu.
Držím v ruce telefon a doufám, že mi někdo zavolá, že je v pořádku.

Zvoní mi telefon na obrazovce se mi ukáže NIKČI MAMKA. Rychle to zvednu a promluvím. Řekne mi, že Nikča se budí. Rychle jsem vstal a jedu do nemocnice.

Stojím u Nikči a držím jí za ruku.
Doktorka se ptá Nikči jestli mi můžou říct ci s ní je. Zakývá hlavou na souhlas. Mluvit nemůže, protože má hadičku v puse. Řeknou mi, že je naprosto v pořádku. Že to krvácení do mozku stihli a nic se tam nepokazilo.

Spadl mi velký kámen ze srdce.
Když odešli doktoři, tak mě Niky pustila ruku a já si uvědomil proč.
Rozloučil sem se a odešel.

Přišel sem domů a šel si hned lehnou.

Tohle je předposlední kapitola tohohle příběhu.. Ještě dnes vydám epilog. Ale nebojte se. Už píšu 2. Díl. Děkuji moc za ohlasy a čísla. Všechno se furt zvedá. Ily ❤️