NEMÁŠ PONĚTÍ, JAK MOC SE TRÁPÍM /W NIK TENDO [DOKONČENO]

65

„já nejsem žádnej tvůj majetek. Všiml jsi si že se všechno točí jenom kolem tebe a dětí. Já jsem ti úplně u prdele. Připadám si tu jako nějaká služka a nádoba do které si můžeš vylít tvoje nálady. "„ty jsi si takový život vybrala. Nikdo nestojí o to aby si tady byla." „cože? "„slyšela jsi dobře."

Takhle začínají každý naše dny. Tentokrát to přehnal. Běžela jsem do ložnice. Zbalila jsem si věci. Děti jsou furt u babičky, takže nás naštěstí neslyší. Šla jsem zpátky dolů. Vzala jsem obálky a hodila je po něm. „kdyby tě něco zajímalo. Tady jsou výsledky. Jsem zdravá. A tady byli letenky. Můžeš si tam vzít nějakou děvku. "

Hodila jsem to po něm a odešla jsem.

Dominik
Vím že jsem to přehnal. Mrzí mě to, ale asi bude lepší, když chvíli budeme bez sebe. Láska mezi námi už vyprchává. Třeba když teď spolu nebudeme, tak si uvědomíme, že k sobě patříme a nebo se naše cesty rozejdou. Furt se budeme scházet. Máme dvě dcery, které nás potřebují a my je. Dýchali bysme pro ně.

Jsem rád, že je zdravá.

Mrzí mě, že jsem se to dozvěděl takhle a, že na tu dovolenou nepojedeme. S žádnou jinou tam nepojedu. Buď s ní nebo s nikým.

O 3 dny později
Už jsem se vrátila domů. Dominik tu není. Jak nečekané. Bylo tu celkem uklizeno. Dost jsem se divila. Vybalila jsem si a pak si sedla do kuchyně na barovou židli.

Po chvilce někdo odemykal. Kdo asi? Nikdo jiný klíče němá. Kromě Nelly, která je nechává doma. Vypla jsem mobil a koukala na chodbu. Uviděla jsem Dominika jak se zouvá. Po chvilce si všiml mé bundy a bot. Otočil se a uviděl mě.

„ahoj"usmála jsem se na něj. „ahoj" odpověděl a též se usmál. Bylo to jakoby jsme se neviděli dvacet let. „chyběla jsi mi "„ty mně taky" přišel ke mně a obejmul mě. Objetí jsem mu oplatila. Stáli jsme tak pět minut.

„zabal si věci "„proč?" před chvílí jsem se vrátila. „nevyptávej se a honem. Máš na to jenom pět minut. "
„to jsem si nemusela vybalovat"

Už jsem natěšená a zároveň vylekaná stála u auta a čekala na Dominika. Po chcilce přišel. Zamkl dům a sedl si do auta. „kam jedeme? "„do Prahy a už se nevyptávej víc se nedozvíš".