NEMÁŠ PONĚTÍ, JAK MOC SE TRÁPÍM /W NIK TENDO [DOKONČENO]

79 BUĎ MY NEBO DROGY

„Víš jaký na to mám názor "
Kývl posmutněle a hlavu přiložil do svých dlaní.

Seděla jsem na posteli vedle něj a pozorovala ho.

Nevěděla jsem co udělá.

Hlavu zvedl a podíval se na mě.
Z očí jsem mu nic nevyčetla. Nešlo poznat na co myslí, jestli má vztek nebo ne. Prostě nic.

Najednou se zvedl a šel rychlím krokem dolů.

Já zůstala sedět na posteli. Zaslechla jsem strašnou ránu a pak sklo.

Rychle jsem seběhla dolů. Zahlédla jsem rozbitou skleničku na zemi a vedle ní schozený stůl. Dominik tam seděl na zemi a usmíval se.

Měla jsem strach. Rychle jsem vzala psa. Vzala si potřebné věci :nějaké oblečení, kartáček na zuby, pastu, věci pro psa.. Všechno jsem hodila do tašky. Tašku jsem zapla, hodila jí přes rameno. Obula jsem si boty, hodila na sebe bundu a připoutala psa na vodítko.

Šla jsem před barák a tam jsem si sedla na obrubník. Čtyřnohé zvířátko jsem si položila do klína a hladila ho. Z kapsy jsem vytáhla telefon a vytočila jsem Tokyho číslo.

Vše jsem mu řekla. „já přijedu.. Zatím tam čekej "„děkuji" hovor jsem típla a vrátila zpátky do kapsy. Po té jsem si z tašky vytáhla Dominikovo cigarety, které si u mě nechával, kdyby je zapomněl doma. Vytáhla jsem si i zapalovač a cigaretu vložila mezi rty.

Kouř z cigarety jsem nejprve nasála do úst a následně, jakmile jsem měla kouř v puse, tak jsem ho vdechla.
Po té jsem kouř nasála do plic, pak jsem ho v poklidu vydechla.
To jsem několikrát zopakovala až jsem cigaretu vykouřila do filtru.

(okey, tohle zní divně, ale jiné slovo mě nenapadlo) 😂😅

Cigaretu jsem típla o zem a vyhodila. Pak už jsem pouze čekala na Tokyho.

Uběhlo ani ne pět minut a Toky už tu byl. Šel za Dominikem do domu. Bude tam dneska s ním spát. Bála jsem se o něj.

Já šla spát k Tokymu. Nechtěla jsem jít ke Kubovi. Holky by akorát poznaly, že se něco děje.

Otevřela jsem dveře od Tomovo a Karlovo bytu. Dříve i Nikovo. Tom tam teď bydlí spíš sám. Karlo bydlí s Anet v Praze. Jezdí sem občasně.

Tašku jsem položila na gauč a psa odepla. Po té jsem šla hned do koupelny, tam jsem se umyla. Sice bylo brzo, ale já ze sebe chtěla smýt všechny špínu co se dnes stala.
-
Ležím v Dominikově posteli a hladím si Bailee (jméno psa). Rozhlížím se po pokoji a vzpomínám na všechno co se tu dělo. Nechal tu i nějaké fotky,oblečení a různé kravinky. Já tu ještě měla svojí krabici s věcmi.

Chtělo se mi brečet. Naštěstí jsem to udržela, protože do pokoje přišel člověk, kterého jsem tu nečekala.

Strašně jsem se lekla.

„ahoj"„ahoj"„já se lekla "„Prepáč, nečakal som ťa tu a keď som uvidel tú tašku, tak som si myslel že sa Dominik vrátil. Čo tu vlastne robíš?" všechno jsem mu řekla. On pouze přikyvoval.
„Zajtra to všetko bude Dobrý. Uvidíš. "uklidňoval mě.

Po chvilce Karlo někam odešel a já zase zůstala sama s Bailee. Opět jsem jí hladila.

Jo je to holka.. To jsem nějak nedala na jevo...upss...

Lehla jsem si a koukala z postele ven z okna. Pozorovala jsem, jak se v levém okněúplně nahoře paneláku perou dva kluci.

Musela jsem se tomu zasmát. Připomnělo mi to holky.

Opět jsem slyšela jak někdo přišel. Byl to Karlo. Přišel za mnou do pokoje a na postel položil jídlo. „děkuji "slušně jsem poděkovala a pustila se do jídla. Nějak jsem nenamítala, měla jsem hlad.

„Nevieš kde je ovládač?" prolomil hrobové ticho Karlo po dojezení. Podala jsem mu ovladač. On zapl televizi a přikryl se dekou, která byla složená na židli. Připomnělo mi to Kubu. Tohle též dělal, když jsme bydleli spolu. Vždy když jsem byla smutná, tak donesl jídlo, zapl telku a lehl si ke mně. Většinou jsme v objetí usínali.

Je to divný, ale Kubu znám od malička a nikdy sme spolu nic neměli.

Mrzí mě, že jsem se k němu pořád nechovala fér. On by se pro mne roztrhal a já mu za to bodala nůž do zad.

Nechápu jak mi vždycky mohl odpustit. Na jednu stranu jsem ráda, že to udělal. Nepoznala bych Dominika a neměla bych rodinu. Neměla bych Kubu... Prostě nic.

Dominik má sice své mouchy, ale já ho furt miluji. Zní to jako extrémní klišé, ale já bych bez něj byla stracená. Mrzí mě, že tam teď s ním nejsem. A zase jsem sobecká. Udělala jsem co vyhovuje mně.

Z mého dlouhého přemýšlení mě vytrhne Karlo.„Čo tam mám dať? "„dej tam co chceš ty" usmál se a pustil tam nějakou detektivku.

Zachumlala jsem se do peřiny. Karlo do deky a napětě sme sledovali televizi. Bylo to strašně dlouhý až jsem usla.

Probudilo mě volání s chodby..

Ahoj, omlouvám se, že teď nevycházely kapitoly, ale neměl jsem čas a i trošku jsem na to zapomněla. Nebudu lhát... Děkuji moc všem za neuvěřitelnou podporu. Mám vás moc ráda. Zatím pa ❤️.