NEMÁŠ PONĚTÍ, JAK MOC SE TRÁPÍM /W NIK TENDO [DOKONČENO]

47. 2.díl

Uběhl cca rok a my sme furt od sebe. Myslím si, že už to tak zůstane. Holky máme ve střídavé péči. Dominik si i dělal testy paternity. Nevěřil mi, že sem nespala jen s ním. Mrzí mě, že uvěří nějaký pomstichtivý krávě než mě. Alespoň vím, jakou má ve mě důvěru.

Má novou přítelkyni. Přeji mu jen to nejlepší.

Já bojuji s rakovinou. Už mi vypadali vlasy, obočí i řasy.

Chvíli holkám trvalo než si na mě zvykli, že vypadám takhle.
Nellince už je 5 let a Vivi tendo rok budou 2 roky. Už umí chodit a trochu povídat.

Přesně před rokem v tento čas bysme byli manželé.

Projíždím galerii a vymazávám "zbytečný" fotky. Narazila jsem na fotku s Benem a hned po ní s Nikem.
Nahrnuly se mi slzy do očí, protože
když jsem byla zdravá měla sem kolem sebe mnoho lidí. Teď? Teď ležím v bolestech v posteli a nikdo tu semnou není. Nikdo mi neříká "miluji tě" to slovo sem naposledy slyšela od Dominika ráno než se mi stala ta nehoda.

Chystám se do nemocnice na další chemoterapii. Nechce se mi tam, ale musím. Sem matka dvouch krasných, zdravých holčiček. Budu tu s nima i v tom nejhorším.

Jedu v taxíku, protože nemám nikoho kdo by mě tam odvezl. Po tom co se semnou Nik rozešel, tak sem všechny stratila i rodiče. V uších mám sluchátka a poslouchám písničky od Nika.



Vystoupila jsem před velkou nemocnici a povzdychla si. Pak už jsem jen vešla dovnitř.
První kroky mířili na krev a pak na pokoj. Pozdravila jsem se se "spolubydlícími" a lehla si do postele.
Po dvou hodinách do mě začli pouštět ten sairait. (idk jak se to píše)

Zapla sem notebook a začla psát nový příběh.

asi ani netušíš jak moc se mi po Tobě stýská. Celou tu dlouhou dobu, co nemůžu být s Tebou alespoň sním a myslím na Tebe. Chybíš mi.

Kdysi nás svedla spolu náhoda a já jsem jí za to vděčný. Dnes už vím, co je to láska, něha a štěstí.

Přál bych si Tě mít zase neustále vedle sebe. Dívat se do Tvých krásných očí a okusit chuť Tvých rtů. Poslouchat zamilovaná slovíčka a nechat se unášet na obláčcích štěstí.

Když jsme byli spolu nemyslela jsem na nic, co mě tíží. I deštivý den byl pro mě krásným a hřejivým. Bude to tím, že jsi byl můj andílek.

Andílku, vrať se mi brzy. Každá vteřina je jako celá věčnost.

Když jsem tě "nepotřebovala" byl si tu.
Teď tě potrebuji a nejsi tu.
Ty už si nepamatuješ na ty sliby?
„Budu tu vždy pro tebe".

Okey, rozhodla jsem se, že ty kapitoly spojím, takže to teď budu vydávat sem i na tu dvojku..