Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎

7.

,, Do háje, to nedám."Vyhrkl Yoongi a odvrátil pohled od schodů pod námi.,, S tímhle jděte do prdele."

,, Vždyť jsme tady, neboj."Vydechl jsem a znovu ho chytl kolem ramen.,, Při nejhorším tě Jin vezme na záda."

,, Co?"Podivil se Jin a také podepřel Yoongiho, načež jsem se na něj zamračil.,, Jo, jasně, že tě vezmu na záda."

,, Trvá vám to!"Křikla Taejoon a dala si ruce v bok. No ta si založit ruce na prsou už pomalu nemůže.,, Však to není tak prudký!"

,, Pojď si to zkusit sama."Odsekl Yoongi a s berlemi znovu 'došel' ke schodům.,, Bože můj, fakt se bojím."Momentálně jsme byli po týdnu propuštěni z nemocnice. Já jsem prý v pořádku, Yoongi má však ještě zasádrovanou nohu, takže dostal berle. No a teď se mu snažíme pomoct sejít schody.

,, Zlato, nespadneš, jsme tady."Uklidňoval jsem ho a políbil jej na tvář.,, Tak pojď."

Položil berle na první schod, avšak v tu chvíli ven vyběhl doktor.,, Pane Parku?"Oslovil mě a já pevně zavřel oči. Zrovna teď? Yoongi bude zase v háji, když tu nebudu.

,, Ano?"Odpověděl jsem a otočil se na něj, přičemž jsem Yoongiho musel pustit. On se tak zastavil a čekal, co doktor řekne.

,, Můžete za mnou do kanceláře na chvíli? Potřebuju s vámi mluvit."Vysvětlit a já se letmo podíval na Yoongiho a Jina.,, Myslím, že by vás to zajímalo."

,, Ehm, fajn, bude to na dlouho? Můj přítel-"

,, Nebojte, nebudu dlouho zdržovat."Lehce se usmál.

Přikývl jsem a naposledy Yoongiho políbil, než jsem odešel za doktorem.

ʏᴏᴏɴɢɪ
,, No vidíš! Zvládls to."Usmála se Taejoon, když jsem měl konečně schody za sebou.,, Jestli chceš, můžeš si jít sednout do auta."

,, Ne, počkám na Jimina venku."Řekl jsem a stoupl si vedle ní. Zapřel jsem se tak o berle celou váhou.

,, Mimochodem jsme koupili jídlo cestou sem."Vydechla a opřela se o Jinovo auto.,,Mám hrozný hlad, takže snad nevadí, že jsem už něco snědla."

,, Nepřekvapuje mě to."Uchechtl jsem se a podíval se na ni.,, Ještě že nejíš za tři."

,, Taky si občas říkám."Vložil se mezi nás Jin a zastrčil si ruce do kapes.,, Je hrozně nepříjemná, když má hlad. A teprve nedávno si uvědomila, že za chvíli bude rodit."

,, Porod budeš mít za dva měsíce, že?"

,, Jo, je hrozný, jak to uteklo."Odfrkla si a chytla Jina za ruku.,, No ale co si budem? Možná to je teď hrozný se mnou, ale za chvíli to bude hrozný s dítětem. Ani jeden z nás nemá mladšího sourozence, takže je záhadou, jak se přebalují plenky a další."

,, Co tvoje máma?"Zeptal jsem se a pohodil hlavou, abych odstranil vlasy z mého obličeje. No jo no, Taejoon je v sedmém měsíci a dost ji to rozrušuje. Jak to vím? Nebyl jsem s ní sice přes měsíc, ale už v pátém měsíci začala vyvádět. Ano, dost brzo.

,, Moje máma? To, že se s tím vypořádala, neznamená, že bude mít čas na to, aby mě naučila být matkou. Zní to dost pošetile, když to říkám. Ty a Jungkook můžete být rádi, že máte submisivní partnery, co nemůžou otěhotnět."

,, Jak víš, kdo je submisivní a kdo dominantní?"Zamračil jsem se a letmo se podíval na Jina. Zřejmě jsme ho oba ignorovali.

,, Tebe a Jungkooka znám až moc dobře, abyste se nechali ojet svými partnery. A své postavení ve vztahu dáváte najevo."Upřesnila a pohladila si břicho.,, Určitě nechceš vidět Jimina s takhle velkým pupkem."Zamračil jsem se a nakrčil nos. Upřímně to asi ne.,, Tak nade mnou nepochybuj."

,, Přemýšlím nad tím, jak může Jimin otěhotnět."Zamumlal Jin.

,, Yoongi jednou řekl, že kvůli němu Jimin otěhotněl."

Usmál jsem se a skousl si spodní ret. Na to, jak Jimin zčervenal, si pamatuju moc dobře.

,, Víš, kolik holek i kluků kvůli mně otěhotnělo?"Nadzvedl jsem obočí a potáhl z cigarety.

,, Nula?"

,, Dvě holky a jeden kluk."Vydechl jsem kouř a podíval se na Jimina. Nešly přehlédnout jeho červené tváře, avšak jsem úsměv potlačil.,, S těmi holkami si dělám srandu."

,, S tím klukem ne?"Zeptal se Jungkook.

,, Ne."

Viděl jsem na Jiminovi, jak byl v háji z toho, co jsem řekl. Častokrát jsem ho viditelně přiváděl do rozpaků, doteď mě to nepřestává překvapovat. Proč mě tedy nenapadlo dřív, že by ke mně mohl něco cítit? Možná to bylo až moc... Sebejisté či jak to říct?

,, Už jde!"Vyjekla Taejoon a ukázala na Jimina vycházejícího z nemocnice. Moc nadšeně nevypadal.,, Bože, pomaleji jít nemůže?"

Sešel schody a já mu šel automaticky naproti.,,Stalo se něco?"Vyhrkl jsem a pohladil ho po tváři, když jsme se u sebe zastavili.

,, V pohodě, řeknu ti to pak."Malinko zvedl koutky úst a propletl si se mnou na té samé ruce prsty.,, Ale teď pojedem k tobě domů."

,, Fajn, ale ještě se tě zeptám."

,, Tak jedem! Nezdržujte!"

_______________________________________
-ᴋɪᴋɪ

794slov❤️