Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎

66.

Naštěstí celý den probíhal v pořádku, tedy kromě toho rána. Takže už je všem určitě jasné, že Yoongi na to zapomněl někdy po obědě. Poté, co si vzpomněl, se k tomu už zřejmě nechtěl vracet. Nedivím se. Já osobně musel dělat, že se nic nestalo.

Přistoupil jsem k Yoongimu a objal ho kolem pasu. Přestal si umývat vlasy a cuknul sebou.,,Bože, lekl jsem se tě."

,, Dost možná, ale já nejsem Bůh."Usmál jsem se a políbil ho na rameno. Voda začala téct i na mě. Vůbec jsem ho nevyrušil při sprše, neee. Nechtěl jsem jen být sám v obýváku.

,, Ne, jsi moje láska."Upřesnil, otočil se na mě a pohladil mě po vlasech.,, Nechceš zase navštívit Japonsko?"

,, Jako kdy?"Uchechtl jsem se a spojil si ruce na Yoongiho pasem.

,, Já nevím, třeba někdy v průběhu tvého školního roku nebo příští prázdniny."Odpověděl a začal mi umývat vlasy.,, Odletěli bychom tam my dva. Já vím, že už jsi tam byl před několika měsíci, ale nebylo by lepší tam letět se svým přítelem?"

,, Takže ty si koupíš byt, auto a chceš letět do Japonska?"Nadzvedl jsem obočí a malinko sklopil pohled, aby mi mohl umýt vlasy i vzadu na hlavě.,, Kde ty peníze seženeš? Samozřejmě, že si letenku koupím sám, ale ty-"

,, Nekoupíš."Přerušil mě a za bradu mi zdvihl hlavu.,, Najdu si práci, koupím letenky, vše obstarám já. To už určitě budu po operaci, takže to budeš mít jako poděkování za tvou ochotu se o mě starat."

,, Yahhhh, to nemůžu přijmout."Nakrčil jsem nos.

,, Ber nebo ti ufiknu pinďoura."Vyhrkl a chytl mě za tváře. Zazubil jsem se a dal mu dětskou pusu.,,To je zřejmě souhlas."

,, Donutil jsi mě souhlasit."Mlaskl jsem a on mě vtáhl pod sprchu, přičemž mi začal vlasy oplachovat.

,, Pravda."

,, Yah, miluju tě, Min Yoongi."Prohlásil jsem a opřel si čelo o jeho hruď.,, Tolik tě miluju."

,, Já tebe taky. Vždycky jsem tě miloval."Vydechl a lehce mě objal zpátky.,,A-Ah... Ale jestli nechceš, abych tě tady omrdal, trochu se vzdal."

,, Aleeeeee... Tady se někdo vzrušil?"Ušklíbl jsem se a podíval se na něj. Ale tentokrát si svůj zadek budu šetřit. Stačilo mi to včera.

,, Zatím ne."Připustil a odtáhl se ode mě.

,, No ještě aby jo, můj zadek si toho už prožil dost."Řekl jsem a jednoduchým pohlazením odstranil vlasy z jeho obličeje.

,, Kdy jako?"

,, Včera večer. Dvakrát."

,, Vážně? Ježiš."Pobaveně nadzvedl obočí.,,Ale stejně to pořád chceš každý týden."Uchechtl se a chytl mě pod zadkem. Automaticky jsem na něj skočil a obmotal si nohy kolem jeho pasu.,, Yah... Dávej bacha."

,, Za to si můžeš sám."Usmál jsem se a políbil ho na čelo.

,, Jasně, sveď to na mě."

Zasmál jsem se a krátce ho políbil. Yoongi mě však zády přitlačil ke zdi a přisál se mi na rty, načež jsem si ho k sobě víc přitáhl za zatýlek. Pff, určitě se jen snaží mě přinutit to s ním znovu dělat. Jako vždy, jak nečekané. Můžu se vsadit, že za chvíli už něco bude zkoušet.

Zrazu se ozval zvonek a následně jsem slyšel, jak někdo otevřel dveře. Yoongi se ode mě okamžitě odtáhl a položil mě do stoje. Takže se teď někdo vloupá to Yoongiho bytu? Nebudu lhát, zmocnil se mě strach. Kriste, tohle mi nedělejte.

,, Y-Yoongi."Zašeptal jsem. Ozývalo se jen šustění oblečení.

,, Počkej tady."

Yoongi pomalu vyšel ze sprchy a natáhl se pro to své oblečení. Stále mi zrychleně bušilo srdce. Mám štěstí, že mám takového přítele, který by mě vždy ochránil, jak jde vidět. Já osobně bych se asi neodvážil jít ke dveřím, kdybych slyšel, že je někdo otevřel. Nenávidím svou zbabělost.

,, Yoongi?!"Vykřikl ten někdo. V tu chvíli jsem poznal jeho otce a oddechl si.

,, Bože..."Vydechl Yoongi a obmotal si kolem pasu ručník.,, Už jdu!"

Taktéž jsem vydechl přebytečný vzduch a pozoroval Yoongiho, jak odchází za jeho rodiči. Vypl jsem vodu, vylezl a oblékl si župan. Nezapomněl jsem na boxerky, které jsem na sobě měl ještě před sprchou. Nejlepší je, když si zapomenete oblečení na spaní a musíte jít do ložnice v županu před rodiči vašeho přítele. A váš přítel má jen ručník kolem pasu. Je hned jasné, že jsme byli spolu ve sprše.

Vydal jsem se za nimi a nahodil milý úsměv. Už byli v obýváku. To bude v pohodě. Určitě. Nebude jim připadat divný, že mám na sobě jen župan, neee. A ještě divnější ty cucfleky na mém krku a hrudi. I na Yoongiho. Vůbec. Proč by?

,, Dobrý den."Pozdravil jsem je a opřel se o gauč. Yoongi byl v kuchyni a naléval jim džus.

,, Ahoj, Jimine."Opětovala mi pozdrav jeho matka a jeho otec se na mě jen usmál.

,, Ah... Omlouvám se, jestli to je nevhodné, jen-"Chtěl jsem nějak vysvětlit svůj župan, avšak jeho matka mě přerušila.

,, V pořádku, prosimtě."Také se usmála a pokývala hlavou.

Ohlédl jsem se na Yoongiho.,, Můžeš se jít alespoň obléct?"

,, Proč jako?"Vyhrkl Yoongi a podíval se na mě.

,, Pokud sis nevšiml, jsou tu tví rodiče."Uchechtl jsem se.

,, Pff, snad ví, co stvořili."Zamumlal a já překvapeně otevřel pusu dokořán.,, Kde mám ložnici?"

,, První dveře vlevo."Odpověděl jsem a narovnal se.,, Tu tvoji odpověď nebudu komentovat."

,, To je dobře, protože to nejsou tví rodiče a ty se tady procházíš v županu."Upřesnil a položil sklenky před jeho rodiče. Poté se na mě vítězně usmál a políbil mě na tvář.,, Takže jsem vyhrál. Běž se obléct."

,, Co-Yah."Zamručel jsem. Obešel mě a já se na něj otočil.,, Ty-"

,, Taky tě miluju!"Vykřikl a zalezl do ložnice.

,, Vím!"Křikl jsem nazpátek a věnoval krátký pohled jeho rodičům, kteří nás pobaveně sledovali.,, To je úplně normální."

Zasmáli se a já mezitím odešel za Yoongim do ložnice se obléct.

_______________________________________
안녕! 🤙
Dobře dobře, ačkoliv bude první týden ve škole otřesný, budu se snažit vydávat kapitoly opět každý den 🙏 Doufám, že se nezlobíte 🥺 Luv ya~❤️✨

-ᴋɪᴋɪ

952slov❤️