23.

351 35 21
                                    

,, Jungkooku?"

Vešel jsem do jeho domu a rozhlédl se. Nic se neozývalo. Ani před domem nebylo žádné auto, avšak dveře byly odemklé. Usoudil jsem, že je tedy doma sám. Doufám, že mám pravdu. Popravdě jsem ani neměl v plánu za ním zajít, ve zlomku vteřiny jsem se rozhodl a zvedl se z Yoongiho náručí.

A taky mi i Tae říkal, že s ním promluví on, avšak já to prostě nemohl tak nechat. Oba jsou mí nejlepší kámoši, chci je vyslechnout. Cítím se hrozně, když nejsou mezi sebou v pořádku. Mám pocit, jakobych to zavinil já a to mě nutí s nimi promluvit.

Zavřel jsem dveře a pokračoval do kuchyně. Zaváhal jsem, protože to by se přece ozval, kdyby byl v kuchyni. A tak jsem se rozešel do obýváku. Yoongi chtěl jít vlastně se mnou, avšak já mu řekl, aby zůstal doma. Stejně... Upřímně by to bylo stejně k ničemu. A já se s Jungkookem za tu dobu hodně sblížil.

No a tam jsem ho našel. Spal na gauči, na stole ležel překvapivě slabý alkohol. Nevím sice, kde jeho rodiče jsou, ale nebojí se, že by ho takhle našli? Asi by nebyli úplně rádi, vím, že Jungkook se jim jen zřídka kdy může svěřit. Tedy tohle mi řekl Yoongi.

,, Bože, tenhle kluk je fakt něco."Zamumlal jsem a vzal alkohol.

Šel jsem to vrátit do skříně v kuchyni a poté jsem se vydal do jeho pokoje. Jakoby... Co si budem? Všichni si můžeme představit, jak moc velký bordel tu Jungkook měl. Zřejmě si tady někdo vybíjel zlost. Ale chápu to, kdysi jsem tohle dělával také.

Popadl jsem peřinu a polštář a opět se rozešel dolů. Když už tu jsem, tak mu alespoň udělám pohodlí. A pak... Já sám nevím, jestli mám počkat, až se vzbudí nebo až jeho rodiče dorazí Bůh ví odkud, či prostě jít domů za Yoongim. Chtěl jsem ho přemluvit, aby na tu policii šel. Jak vidím, půjde to těžce.

V obýváku jsem pod jeho hlavu opatrně dal polštář a přikryl ho.

,, Díky, Tae."

,, Hm, asi tě budu muset zklamat..."Začal jsem a on pomalu otevřel oči.,,...ale já Tae nejsem."

,, Jimine? Co ty tu děláš?"Zamručel a více se zachumlal do peřiny.

,, Chtěl jsem tě navštívit a ujistit se, že jsi v pohodě."Přiznal jsem a sedl si do křesla.,, Mluvil jsem s Taem, takže jsem chtěl i s tebou."Ovšem, že mu nechci říct o té injekci. Alespoň tohle dodržím.

,, Díky."

,, Kde jsou tví rodiče?"Zeptal jsem se a dal si nohy do tureckého sedu.

,, Sestra je na brigádě, rodiče jeli navštívit nějakou jejich známou, že prý má rozlučku se svobodou."Zamručel a prohrábl si vlasy.,, A já řekl matce, že budu trávit čas s Taem."

,, Ona o tom neví?"Vyhrkl jsem.

,, Logicky když jsem jí neřekl o tom, že mi volali, tak neví ani o tom, že mě Tae nechce vidět."Vysvětlil a začal hmatat rukou po stole.,,Kde to-"

,, Ten alkohol jsem uklidil. Jungkooku, ty moc dobře víš, že topit strach v alkoholu je k ničemu. Dokážu si představit, jak se cítíš, ale opakuju, že tohle nic nespraví. Jdi na tu policii, pomůžou ti."

,, Pomůžou člověku, co neměl otce mafiána."Odsekl a zahleděl se do stropu.,,Ty, co mají s mafií něco společného-"

,, Ale ty s ní nic společného nemáš."Přerušil jsem ho.

,, A co můj otec?"

,, To byl tvůj otec, ty jsi snad někdy byl součástí mafie?"Zamračil jsem se a on zakroutil hlavou.,,Tak vidíš. Nemáš s tím nic společného. To je něco podobného jako kdyby policie zavřela nevinného. Nic jsi neudělal."

,, Proberu to s Taem."

,, Já si myslím."Uchechtl jsem se a rozcuchal mu vlasy.,, Můžu být k tobě upřímný?"

,, Samozřejmě."

,, Jsem rád, že jsme se my všichni začali spolu bavit. A že jste se s Taem dali dohromady. Protože bych pak nemohl být s Yoongim a nemohl bych znát tak úžasné lidi, jako jste vy."Prohlásil a opřel se o křeslo.,, Věřím, že to s Taem vyřešíte. Prožili jste si toho hodně, není k vám život fér."

,, Yoongi se taky uzdraví."Podotkl.,, Ale můžeš za mnou kdykoliv přijít. Je mi jasné, že jsi vyčerpaný. U mě si můžeš odpočinout."

,, Díky, Kooku, budu ti vděčný."

_______________________________________
안녕! 😅
Já vím, pozdě, ale co se dá dělat? To je úplně normální... Každopádně Jungkooka a Jimina nebudu radši komentovat 🤣🤣

-ᴋɪᴋɪ

720slov❤️

Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat