Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎

73.

ɴᴇxᴛ ᴅᴀʏ
ʏᴏᴏɴɢɪ
Pozoroval jsem Jimina, jak poklidně spí na gauči, přičemž má až roztomile pootevřenou pusu. Usnul před tak hodinou, když jsme se dívali na televizi, musel jsem ho pak přikrýt. Bože, je tak roztomilý. Dopoledne po Jungkookově hovoru uklízel a také uvařil oběd. Řekl jsem, že se může prospat, první řekl, že se mu spát nechce, ale usnul hned po pár minutách.

Nakonec jsem zaklapl notebook a vstal ze židle. Přistoupil jsem k němu a sedl si na gauč k jeho hlavě. Začal jsem ho hladit po vlasech. Až tohle všechno skončí... No, nebudu vědět, jak se mu odvděčit. Tolik toho pro mě udělal, ani si to nezasloužím. I vzhledem k tomu, že na něj občas nejsem úplně nejpříjemnější.

Políbil jsem ho na spánek a deku mu potáhl více ke krku. Co bych měl pro něj udělat? To, že spolu poletíme do Japonska, mi připadá velmi málo, když toho pro mě udělal tak moc. Unavuje ho a jistě ho trápí jeho každodenní starost o mě.

Rukou jsem zajel pod jeho triko a hladil ho po zádech, přičemž zamručel a trochu se prohl v zmíněných zádech. Yahhh, bože, čím jsem si ho vysloužil? Vždyť je to přímo boží dílo, prostě bezchybný. Je to úžasný pocit, když vím, že je jen můj a nikoho jiného.

Zrazu se bytem rozezněl zvonek a já sebou cukl. Jimin znovu něco zamumlal a začal otevírat oči.,, To je dobrý, jdu tam. Spinkej."

Políbil jsem ho na čelo a zvedl se. Rozešel jsem se chodbou ke dveřím. Čekáme někoho? Vyloučeno. Očekával jsem tak Baekhyuna, jezdil sem často Jiminův minulý školní rok. Nemůžu říct, že mě to štvalo, ale dvakrát nadšený jsem z toho nebyl. Jako pardon, vždy, když Baekhyun přijede, mám Jimina přímo pod dohledem. Sám nechápu, proč tak žárlím na jeho kámoše.

,, Kooku?"Zamračil jsem se, když jsem otevřel dveře.

,, Čau, neruším?"Vyhrkl udýchaně a opřel se o kolena.

,, Eh... Jimin teď spí. Potřebuješ něco?"

,, Včera jsi mi ještě psal, že mám někdy přes den přijít."Upřesnil a nadzvedl obočí.

,, Vážně? Aha, promiň."Uchechtl jsem se a ustoupil ode dveří.,, Pojď dál."

Usmál se a vešel dovnitř. Zavřel jsem za ním dveře a opřel se o stěnu, zatímco se zul. Ani nevím, že mi psal. Hhhh, podle Jimina poslední dobou zapomínám téměř na vše. Co se dá dělat? Stárnu, narozdíl od něj mám už hotovou střední. Fajn, mezi námi věkový rozdíl tak úplně není. Jen skoro rok.

,, Půjdem do kuchyně, ale buď ticho."Mlaskl jsem a vydal se s ním do oné kuchyně.,, Jimin usnul před hodinou."

,, Vždyť je teprve půl třetí."Podotkl.

,, Já vím, byl unavený."Povzdechl jsem si a ohlédl se na mého přítele, který stále spal na gauči.,, Celé dopoledne uklízel, zaslouží si spánek."

,, Pomáháš mu ale, že?"

,, Snažím se."Řekl jsem a vytáhl ze skříňky slabé pivo.,, Mám však takový pocit, že mu to vůbec neusnadňuju."

,, Děláš, co můžeš, zlato."Slyšel jsem a okamžitě se otočil směrem ke gauči. Jimin zrazu otevřel oči.,, Snaha se cení."Jasně, takže celou dobu jen dělal, že spí. Pff, příště se zvedne on.

,, Vzbudil jsem tě?"Vyhrkl Jungkook a sedl si ke stolu.

,, Upřímně tak trochu."Uchechtl se Jimin a protáhl se.,, Co se děje?"

ᴊᴜɴɢᴋᴏᴏᴋ
,, Stále je nedostupný."Vyhrkl jsem a vjel si prsty do vlasů.,, Yahhh, nahlásil jsem to na policii už včera a stejně nemají i ty nejmenší důkazy."

,, Jungkooku, neber to ze začátku tak černě."Upřesnil Jimin a založil si ruce na prsou.,, Třeba prostě někam jel a má vybitý mobil."

,, Nebo rozbitý a on je někde svázaný bez mé pomoci."Odvětil jsem a podíval se na Jimina.,,Taky jste si říkali, že jsem prostě někam jel před Vánoci, že? A jak to dopadlo."

,, Nemusí to být to samý."Prohlásil Yoongi a opřel se o linku.

,, Ta zkurvená mafie se neozvala už druhý týden. Naposledy jsem je pěkně naštval, začal jsem se prostě bránit. Je mi jasné, že za tu dobu něco vymysleli. Vždyť už tak Taemu dávali heroin."

,, Já nevím."Zamumlal Jimin a sklopil pohled.

Chvíli bylo ticho. Co bych měl udělat? Jako správný přítel bych ho měl hledat, ale já nemám nejmenší tušení, kde začít. Možná mají pravdu. Tae si někam odjel a může mít vybitý mobil. A nestihl mi to říct. Ale to by neodjížděl dřív než v šest! Do háje.

,, Počkat. Heroin říkáš?"Zamračil se Yoongi a já přikývl.,, Ten hajzl."

,, Co je?"

,, Taky nevím."Zamručel jsem.

,, Donghyuck ti dával heroi- Doprdele!"Vyjekl Yoongi a vzal do ruky mobil.,, Co když má něco společného s tou mafií? Přece ten heroin potřebovali někde sehnat. A pak ho dávali Taemu. Proč mě to nenapadlo dřív?"Přiložil si mobil k uchu, zatímco jsme s Jiminem vstřebávali informace.,, Kde seš? To ti může být u prdele, kde seš? Potřebuju s tebou o něčem mluvit. To je o dva paneláky doprava. Počkej tam na mě, ty parchante."

,, T-Tys mu zavolal?"Vypustil Jimin a vstal, když Yoongi zavěsil.

,, Jo, pěkně mu všechno vymlátím z duše."Odpověděl Yoongi a narovnal se.,,Prodlužoval jsem to až moc."

,, Nemůžeš jít sám."Fňukl Jimin a chytl ho za ruku.

,, Já půjdu s tebou."Vyhrkl jsem a vstal.

,, Vy dva tady zůstanete, ať se vám to líbí nebo ne."Odsekl Yoongi a chtěl jít, avšak Jimin ho stále držel za ruku. Proto Jimina pohladil po vlasech a políbil jej.,, Budu v pohodě, žádný strach. Kdyžtak jsem o dva paneláky dál v té uličce, co vede na náměstí."

,, Fajn."

Jimin ho nakonec pustil a Yoongi si to už šel rychlým krokem ke dveřím.

_______________________________________
안녕! 🤭
Já vím, další timeskip 😅 Ale už se blížíme ke konci 👀
Mimochodem... Tady začíná ta PRAVÁ ZÁBAVA :3

OPĚT NA KONCI 🤣🤣

-ᴋɪᴋɪ

945slov❤️