Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎

75.

Chytl jsem Jimina za boky, když se mu podlomila kolena a on padl na zem.,, Ne ne ne, Jiminie."

Sedl jsem si a Jimina při tom držel v náručí. Pohlédl jsem na nožík zabodnutý v jeho boku a rozklepanýma rukama mu jej pomalu vytáhl. On ho bodl. Prostě ho bodl nožíkem! Ten parchant! A přesto ho policie nenajde a on se mě tady pokouší zabít? Místo toho bodne Jimina? Hej, nenávidím ho.

,, Yoongi, b-bolí to."Zašeptal a chytl se za onen bok.

,, Já vím, mrzí mě to."Vydechl jsem ztěžka a vysvlékl si mikinu.,, Bože, odpusť mi to."Přitiskl jsem mikinu k jeho krvácejícímu boku a podíval se na Donghyucka.,, Ty hajzle! Proč jsi to udělal?!"

,, Neboj se, nechám vám ještě chvíli čas."Ušklíbl se a dřepl si kousek od nás. Já ho prostě nikdy nepochopím. Nedává smysl, co říká.

,, Ty..."Zavrčel jsem a pohlédl na Jimina, kterému pomalu klesaly víčka.,, Jiminie, zlato, podívej se na mě. D-Dívej se na mě, prosím."Když tak učinil, nedokázal jsem kontrolovat své slzy.,, Mluv se mnou, cokoliv řekni, jen p-prosím se mnou mluv. Bude to v pořádku."

,, Nebreč, j-jsi chlap."Lehce se usmál a pohladil mě po tváři.

,, Doprdele, co když tě ztratím?"Vzlykl jsem a opřel si čelo o to jeho.,, Jsi silný, ty to z-zvládneš. Omlouvám se."Nevěděl jsem co říct. Tedy spíš co říct první. On mi tady umírá v náručí!

,, Neomlouvej se, n-není to tvoje vina."Upřesnil a otočil hlavu na stranu, aby vyplivl krev. Neudržel jsem se, začal jsem vzlykat hlasitěji.,,Vždyť jsem ti říkal, ž-že chci pro tebe to n-nejlepší."

,, Ale tohle je absurdní."Řekl jsem a chytl ho za tvář.,, K-Kvůli mně ses tolik trápil a-a teď... Kurva, co mám dělat?!"

,, Chce se mi spát."Zamumlal.

,, Ne ne ne! Zlato, musíš se dívat pořád na mě, ano?"Naléhal jsem.,, D-Dívej se na mě, neodcházej."Na co vlastně čekám? Až budu moct zavolat záchranku? Nechci Jimina od sebe pustit, chci ho pořád držet.

,, Jungkook zavolal policii i sanitku. M-Měla by tu být za chvíli."Zašeptal a stiskl mi triko.,,Y-Yoongi, řekni mi, že to je vážně v pořádku, že neumírám. P-Prosím."

,, N-Neumíráš, ovšem, že ne."Tentokrát jsem se naplno rozbrečel a odvrátil od něj pohled. On ví, že mu lžu.,, N-Nedovolím to."

,, Je hezký slyšet l-lež o tom, že neumíráš."Lehce se uchechtl a za zatýlek si mě přitáhl k sobě.

,, J-Jenže já tě prostě n-nikdy nedokážu ochránit."Povzdechl jsem si a popotáhl.

,, Y-Yoongi, to si jen myslíš."Vydechl a prohrábl mi vlasy.,, Zachránil jsi mě před všemi problémy. Právě proto tě tolik miluju. N-Nedokážeš si ani představit, jak m-moc."

,, J-Já tebe."

Krátce jsem ho políbil a znovu si opřel čelo o to jeho, přičemž jsem mu říkal další uklidňující slova. Nemůže mi odejít. Vždyť to on je smysl mého života. On je to, pro co žiju. Řekl jsem mu to někdy? Vsadím se, že ne. Bože, hrozný přítel jsem.

Podíval jsem se na něj a zarazil se.,, J-Jimine."Vykoktal jsem a chytl ho za obě tváře. Měl zavřené oči.,, Jimine!"

,, Jeho čas došel, Yoongi."Ozval se Donghyuck. Jasně, zrovna jeho bych chtěl slyšet.

,, Tak mě zabij. Ch-Chci jít za ním!"Křikl jsem.

Vstal a udělal krok k nožíku na zemi. V tu chvíli se však před uličkou objevila policejní auta společně se sanitkou. Zanadával a rozeběhl se pryč. Zbabělec! Co teď budu dělat bez Jimina? Ah, bože. Co když ho nepůjde vrátit zpět?

,, Tady!"Vykřikl jsem a zvedl ruku.,, Pomoc!"Tři policisté se vydali k nám, zatímco další čtyři následovali Donghyucka.,, P-Prosím, nemůžu bez něj žít."

ᴊᴜɴɢᴋᴏᴏᴋ
Doslova jsem vyrazil dveře do budovy někde úplně v háji Seoulu a vstoupil dovnitř. Nikdo nikde. Jsem snad špatně? Vyloučeno, tohle je přesně to místo, kam jsem měl jít. Určitě tady někde jsou a mají Taeho. Já to prostě vím. Jinak si to vysvětlit nedokážu.

,, Princ si přišel pro svou princeznu?"Promluvil někdo a po chvilce zpoza sloupu vyšel nějaký chlap.,, Takže se konečně setkáváme."

,, Kde je?"

,, Kdo?"

,, Vy moc dobře víte kdo!"Křikl jsem a zatnul pěsti.,, Kde je můj přítel?"

,, Jo taaak."Ušklíbl se a zastrčil si ruce do kapes.,, On... Se necítí dobře."

,, Doprdele, chci ho vidět!"Nenechal jsem se odradit.

,, Bože, s tebou je teda řeč."Protočil oči a vytáhl mobil. Vytočil něčí číslo a přiložil si onen mobil k uchu.,, Jo, to jsem já. Přiveď ho."Schoval si mobil do kapsy a znovu se na mě podíval.,,Yah, je to znechucující. Ta vaše láska."

,, Laskavě se do toho neserte."Zavrčel jsem.

,, Já vás dva viděl celé dva měsíce."Upřesnil a založil si ruce na prsou.,, Takže můžu říct, že to, jak do něj přirážíš a vyznáváš mu lásku, je nechutný."

Chtěl jsem něco říct, avšak se otevřely dveře a dovnitř vstoupil nějaký chlap s Taem před sebou. Téměř jsem ho nepoznal. Vlasy měl rozházané a neučesané, ruce svázané před sebou. Hlavu měl sklopenou, přesto jsem viděl, že je bledší než obvykle. Spíše mě zarazilo, že na pár místech na oblečení má červené skvrny. Celkově byl špinavý. Co to s ním udělali?

,, Tae..."Vydechl jsem šeptem a udělal k němu krok, když se sesypal na kolena.,, Co jste mu to udělali?!"

,, Hráli jsme si."Usmál se jejich šéf a dřepl si vedle Taeho. Tae sebou cukl, ten šéf však na to nebral ohled a chytl ho za čelist.,, I ty dva dny si dost užil, co? Jde to na něm vidět."

,, Nesahej na něj!"Křikl jsem.

,, Aby ses neposral."Řekl a vstal. Kopl Taeho do zad tak, že se vyvalil na zemi, a uchechtl se.,,Tak si pro něj pojď."

Bez váhání jsem přiběhl k Taemu a klekl si k němu. Chytl jsem ho za tváře a zdvihl jeho hlavu.,, Bude to v pořádku, neboj se."Povzdechl jsem si a on se na mě se slzami v očích podíval.,,Bože můj, co ti to udělali?"Semkl rty k sobě a já ho políbil na čelo.,, Omlouvám se, že mi to tak dlouho trvalo. Budeš v pořádku, slibuju. Teď!"

Během sekundy dovnitř vtrhli členi mafie mého táty a já Taeho objal, aby neviděl, jak po sobě všichni střílejí.

_______________________________________
-ᴋɪᴋɪ

1041slov❤️