25.

324 35 18
                                    

ᴛᴀᴇʜʏᴜɴɢ
Ustoupil jsem, aby Jungkook mohl vejít, a zavřel za ním dveře. Chvíli jsem váhal, avšak jsem nakonec k němu přistoupil a políbil ho. Přece jen to, že jsem řekl, aby odešel, neznamená, že to není můj přítel a nemůžu ho políbit po tom, co ho vidím po pár dnech. Chyběla mi jeho přítomnost, bohužel jsem neměl dostatek odvahy se s ním vidět.

,, Budu v ložnici."

Přikývl a odtáhl se ode mě. Já se rozešel do zmíněné ložnice. Nevím proč, svým způsobem mi je asi příjemnější řešit něco takového, když sedíme v měkkých peřinách. Už jsme takhle vyřešili dost věcí. Ano, vím, že je to divný, ale co si budem?

Sedl jsem si na postel a zaregistroval, jak Yeontan vyskočil za mnou. Vzal jsem si ho do klína a začal hladit. Soonshim musel být někde v obýváku. Popravdě mě uklidňuje, že jsou tady. Často, když brečím a Jungkook tu není, si sednu a zabořím obličej do jejich srsti. Zřejmě jim nevadí, že mají pak srst od mých slz.

Jungkook si sedl přede mě a sklopil pohled.,,Tae, chápu, že jsi mě nechtěl vidět. Jsi určitě vystrašený z toho, co se děje-"

,, Omlouvám se."Vydechl jsem a nepatrně ho chytl za ruku.,, Neměl jsem tě vyhánět. Momentálně potřebujeme podporu toho druhého."

,, Já vím, jen... Prostě nevím, jak tě ochránit."Připustil.,, Zase mi posílali výhrůžky. Řekni mi prosím, že tobě nic neposílali, že za tu dobu, co jsme se neviděli, se nic nestalo. Cokoliv, co ti připadá divný."

,, Ne."Zalhal jsem a sundal ze sebe Yeontana.,, Nic se nestalo."Správně bych mu lhát neměl. Nechci, aby byl ještě z toho nervózní. Zároveň jsem injekci vyhodil a tekutinu z ní vylil do dřezu. Nemusí se tedy o to starat.

,, Díky bohu. Bojím se, že o tebe přijdu. Co když ti vážně ublíží? Chci, abys byl v bezpečí."

,, Jsem v bezpečí."Upřesnil jsem a pohladil ho po tváři. Až v tu chvíli jsem viděl, že se mu oči začaly plnit slzami.,, Cítím se v bezpečí, když jsem s tebou."

,, Kéž bys vůbec se mnou v bezpečí byl."Povzdechl si a podíval se na mě.,, Odpusť mi, že tohle musíš zažívat se mnou."

,, Já jsem rád, že můžu být po tvém boku."

Usmál jsem se a s polibkem ho povalil do peřin.

ᴊɪᴍɪɴ
,, Co že je dneska za den?"

,, Čtvrtek, Yoongi, čtvrtek."Odpověděl jsem a dal si do pusy nudle. Dneska se ptá už potřetí a to mě zneklidňuje. Ještě k tomu jsme dneska měli večeři v romantické restauraci. Avšak na nás opět dopadl hlad a my momentálně jíme fazolové nudle.

,, Jo aha."Vyhrkl a pokýval hlavou.,, Zítra máme výročí, že?"

,, C-Cože?"Vykoktal jsem a odložil hůlky.,,Ehh, měli jsme výročí před víc jak týdnem."

,, Vážně? Promiň."Omluvil se a sklopil pohled.,,Mám pocit, že se začínám ztrácet ve dnech. Alespoň dneska to tak je."

,, Zlato, to nic."Lehce jsem se usmál a chytl ho za ruku.,, Říkám ti už poněkolikáté, že za to nemůžeš. Doktor říkal, že se ti to bude stávat."

,, Doktor si může říkat co chce."Zamručel a také hůlky odložil.

,, Nezačínej s tím zas."Opáčil jsem a políbil ho na tvář.,, Yoongi... Jen tak se zeptám... Nepřemýšlel jsi už nad tím psychologem?"

,, Přemýšlel."

,, A?"

,, Nechci ho."Řekl a podíval se na mě.,, Myslím, že je to zbytečné. Nijak mi to nepomůže."Chtěl jsem něco říct, avšak on znovu promluvil.,,Jimine, už jsme to probírali."

,, Já vím. Jen jsem si myslel, že ses rozhodl naopak."

,, Promiň, ale opravdu ne."Vydechl a otočil se na mě celým tělem.,, Chci, abychom o tom mluvili vážně. Alzheimer nejde vyléčit. Ať říkají doktoři cokoliv, prostě to nejde. Zůstanu takhle možná i navždy. A zapomenu."

,, Jak to můžeš říct?"Zeptal jsem se malinko vytočeně.

,, Buďme reální, Jiminie."Prohlásil a natočil hlavu na stranu.,, Ty sám víš, že se to nespraví. Nakonec zapomenu i na to, kdo jsem já."

,, Yah!"Vykřikl jsem a pustil ho.,, Pokud se mě snažíš uklidnit, děláš pravý opak."

,, Jen jen upřímný."Bránil se a odvrátil pohled. Změna osobnosti? Ne, to takhle brzo přijít nemůže. Zároveň ještě odpoledne byl úplně v pohodě.

Nic jsem neřekl a rozešel se do ložnice, kde jsem se slzami v očích padl do postele.

Opět jsi citlivka, Jimine.

_______________________________________
안녕! ಥ‿ಥ
Omlouvám se, že včera kapitola nevyšla, neměla jsem ji dopsanou a možnost k psaní také nebyla 🥺 KAŽDOPÁDNĚ OPĚT KAPITOLA O NIČEM (☞ ͡° ͜ʖ ͡°)☞

-ᴋɪᴋɪ

731slov❤️

Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat