Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎

52.

Vrátil jsem se domů o nějakou hodinu a půl později. Yoongi mi toho moc nevysvětlil, neustále si nadával a brečel, že je idiot. Rád bych tam s ním zůstal, avšak doma na mě čekaly dvě osoby, z toho s jednou si chci ještě popovídat. Nechtěl bych to z Jimina tahat.

,, V pohodě všechno?"Zeptal jsem se a na oba se zvlášť podíval. Tae byl v kuchyni, zatímco Jimin v obýváku, ani jeden z nic neříkali.,,Dobře no. Tae, můžem si na chvíli promluvit?"

,, Jasně, o co jde?"Přitakal a opřel se o linku.

Přistoupil jsem k němu a chytl jej za boky.,,Zlato... Jimin mi řekl, že jste se předevčírem pohádali u tebe doma."Olízl si rty a odvrátil pohled.,, Proč? A hlavně proč jsi mi to neřekl?"

,, Protože to bylo mezi námi."Upřesnil a založil si ruce na prsou.

,, Tak mi alespoň řekni, proč jste se pohádali."Naléhal jsem a natočil hlavu tak, abych se mu mohl podívat do očí.,, Pokud mi to neřekneš... Budu to brát, že mi nedůvěřuješ jako příteli a nechceš se mi svěřit."

,, Budeš naštvaný."Zamumlal a poté si povzdechl.,, Pohádali jsme se, protože jsem ti lhal. Ta mafie mi posílá nějaké injekce, že prý antidepresiva, a..."

,, Prosím, řekni, že sis to nikdy nepíchl."Vyhrkl jsem a s prosbou v očích sledoval, jak mi pohled pomalu opětoval. Jeho oči se naplnily slzami.,, Tae."

,, O-Omlouvám se."Zašeptal a vyhrnul si rukáv, načež jsem chytl jeho zápěstí. Na jeho ruce byly malé červené vpichy.,, Byl jsem nervózní. Potřeboval jsem se nějak uklidnit, jinak bych se asi zbláznil. P-Psali, že tohle mi pomůže."Silně jsem sevřel ono jeho zápěstí.,, J-Jungkooku, to bolí."

,, Proč jsi tomu sakra věřil?"Zavrčel jsem a pustil ho.,, Proč sis kurva píchal něco, co ani pořádně nevíš, co je? Vážně, Tae? Vážně uvěříš, že ta posraná mafie bude teď dbát na to, aby ses cítil dobře a tak uvěřil i tomu, že jsou neškodní?!"

,, Ne."

,, Tak proč jsi- Yahhhh!"Vydechl jsem a prohrábl si vlasy.

,, Protože je tady pořád Jimin."Řekl.,, Tedy... Neustále si něco říkáte a já co? Mám jen tupě zírat, jak si spolu nadšeně povídáte? Udělal jsem to, protože jsem i chtěl, aby sis mě všiml. Zaznamenal jsi na mě něco? Nějakou změnu? Ne, protože je tady furt Jimin! Zajímáš se o to, aby měl život s Yoongim růžový. A co já? Nevšiml sis, že by se mnou bylo něco špatně, kdežto je!"

,, A myslíš, že je to pro mě lehké? Cítím se stejně hrozně jako ty. Až na to, že jsem nikdy nic nepíchl! A ty si kurva vezmeš něco, co poslala mafie, která nás chce zabít!"Křikl jsem a on odvrátil pohled.,, Co sis myslel? Co sis myslel, když sis to bral? Že na to nepřijdu? Že v tom není nic jiného, než obyčejné antidepresiva? Že po tom, co se vše vyřeší, budeš žít zase normálně? Že budeš zdravý? Že ti do toho nepřimíchali i něco jiného než antidepresiva? Třeba něco, čím by ses mohl otrávit?"Zaregistroval jsem, že začal tiše vzlykat.,, Tae, já ti věřil. Jsi vážně až tak blbý, aby ses nechal napálit mafií. Víš, co máš teď v krvi?"

,, N-Ne."

,, A tady to je."Vydechl jsem a vzdálil se od něj.,,Odejdi."

,, J-J-Jungkookie, omlouvám se, prosím-"Žadonil, avšak já ho nenechal domluvit.

,, Říkám odejdi z mého domu!"Vykřikl jsem a zatnul pěsti.

Nic dalšího už neřekl a rozešel se ke dveřím. Když jsem uslyšel prásknutí dveřmi, bouchl jsem pěstí do linky a ihned se za ní chytl. To nebyl dobrý nápad. Ale to teď není hlavní. Jsem naštvaný. Naštvaný a zklamaný. Doufal jsem, že Tae nic takového neudělá, neuvěří jim. Šeredně jsem se mýlil a z toho se mi chce brečet. Ta mafie si prostě s námi hraje.

,, Jungkooku?"Zašeptal Jimin a spojil ruce před sebou, když přišel do kuchyně.,, Je mi to líto. Nechtěl jsem ti to říkat."

Vydechl jsem a objal ho.,, To je v pohodě. Alespoň mi teď už vše dává smysl."

,, Hm... Hádali jste se taky kvůli mně, že?"Zeptal se a objetí mi opětoval.,, Trápí mě, že jsem se tak mezi vás vecpal. Omlouvám se."

,, Nic si z toho nedělej. Za chvíli se vše vyřeší a bude to v pohodě."

Možná.

_______________________________________
안녕! 👏
Na poslední chvíli, ALE STEJNĚ 🤣 Každopádně... Mohu říct, že to je kapitola o ničem? Ne? Tak radši ne 🤣🙏

-ᴋɪᴋɪ

732slov❤️