Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎

54.

Hodím vám sem menší flashback, jen tak pro nic za nic 🤣

ғʟᴀsʜʙᴀᴄᴋ
ʏᴏᴏɴɢɪ
,, Jimine, to není dobrý nápad."Řekl jsem a sedl si na postel.

,, Proč ne?"Usmál se a vysvlékl si triko. No jasně, bude mě provokovat. A já tady mám přespat ještě zítra, to je úžasný.

,, Protože dole v obýváku je tvoje mamka s tvojí sestrou a ty po mně chceš, abych tě ohnul."Odpověděl jsem a on si na mě sedl obkročmo. Překvapilo mě, když mi sebevědomě olízl krk.,, Ah, ale ty víš, jak mě svést."

,, Ano, to je důvod proč vždy vyhraju."Přitakal a povalil mě do peřin.,, Yoongiii, budu tichý, neboj."

,, Asi ti zakážu alkohol."Navrhl jsem a pohladil jej po vlasech. Ten blbec si prostě dal několik panáků i před svou mamkou, a ačkoliv jsem tu teprve podruhé, chce po mně takový věci. A prý podle Jiryu já jeho do toho nutím. Samozřejmě to myslela ze srandy, přesto to není pravda, on si o to sám říká.

,, Nezakážeš."Zakroutil hlavou a políbil mě na rty.,, Zároveň i ty jsi opilý."

,, Možná."

Vysvlékl triko i mně a začal mou hruď obsypávat polibky. Navhlčil jsem si rty jazykem a lehce zaklonil hlavu, když se blížil k podbříšku. Cítil jsem se vždy tak bezmocný, jeho rty, jazyk plus mé tělo je něco příjemného. On prostě ví jak na mě.

Tlumeně jsem vzdychl v ten moment, kdy přejel rukou po mém rozkroku. Poté jazykem přejel z mého podbříšku přes mé břicho až k mému hrudníku. Líbilo se mi, že je 'odvážný' vzhledem k tomu, že jsme spolu čtyři měsíce. Netušil jsem, že by něčeho takového byl schopný. Ano, byl takový i před pár měsíci, ale teď je to horší.

Vyměnil jsem naše pozice, abych se mohl sklánět nad ním, a začal ho líbat. Nadrženec samozřejmě přidal jazyk, přičemž rukama putoval všude po mém těle. To chci vidět, jak bude tichý. S tímhle nadrženým opilcem nebude tichý ani šepot.

Zrovna by rozepínal poklopec, když vtom se otevřely dveře.,, Hej, jde se někdo z vás sp-O můj bože!"Vyjekla Jiryu a zakryla si oči. S Jiminem jsme také vykřikli a já cuknutím spadl z postele.

,, Co se děje?"Slyšel jsem jejich matku, která po chvilce došla před dveře.,, Bože, Jimine, obleč se."

,, To on to udělal!"Bránil se Jimin a ukázal na mě.

,, Jo, Jimine, obleč se."Zamumlal jsem a pokusil se skrýt svou hruď za postelí.,, A zároveň tos byl ty sám."

,, Já myslím, že jste to byli oba, takže se neschovávej, Yoongi."Podotkla Jiryu a já semkl rty k sobě. Jimin si odfrkl.,, Dneska ani zítra nic nebude. Nechte si to na doma u Yoongiho."

,, Jiryu, jak to mluvíš?"Zamračila se jejich matka.,, Ti dva nic takového neměli v plánu."

,, Správně, neměli."Upřesnil Jimin a já držel smích, načež mě trefil polštářem do obličeje.,,Yoongi souhlasí, takže pokud dovolíte, vezmu si triko a půjdeme spát."

,, Jasné, přijdu vás zkontrolovat."Ušklíbla se Jiryu.

,, Ne!"Křikl Jimin. Hned po tom, co zavřela dveře, se na mě podíval a začal mě mlátit polštářem.,, Ty parchante! Měl jsi se držet plánu a říct, že jsme to neměli v plánu!"

,, To nebyl plán, zlato."Uchechtl jsem se a poplácal ho po stehně.,, A proč bych měl lhát tvé mámě?"

,, Proč? Co si o mně teď může myslet?"

,, O nás."Opravil jsem ho a znovu se vyšplhal na postel.,, Ale stejně si myslím, že nechceš přestat."

Žduchl jsem do něj, aby se na posteli vyvalil, a jeho ruce uvěznil nad jeho hlavou.
ᴇɴᴅ ғʟᴀsʜʙᴀᴄᴋ

ᴊɪᴍɪɴ
,, Jimine, prosím, alespoň mi odepiš. Už to bez tebe nevydržím, strašně moc tě miluju. Jsem zoufalý z toho, že tu se mnou nejsi."Ozval se Yoongi z mé hlasové schránky.

Odložil jsem mobil a s povzdechem se vyvalil na gauči. Jungkook je ve sprše, jeho matka dělá večeři a jeho sestra nás jako vždy ignoruje. Zároveň Jungkookovi jen tak zničehonic ulétlo, že jsem se pohádal s Yoongim a že máme problémy s policií. To znamená, že mě uklidňovala jeho matka další hodinu. Snažil jsem se, abych neřekl něco, o čem by třeba nemusela vědět.

Silně jsem stiskl oční víčka k sobě a vzal do ruky mobil. Neuškodí mi to, zároveň je pravda, že bych ho alespoň na chvíli chtěl slyšet. Jen... Se zeptám na něco okolo případu, to je vše. Asi to je i vhodné, protože mi volal Taeyang a Yoongi u té policie byl taky.

Zvonilo to jen chvíli a už jsem slyšel Yoongiho hlas.,, Jimine? Ah díky bohu, už jsem myslel, že-"

,, Volám jen, abych se zeptal, co ještě říkali na policii."Upřesnil jsem a prohrábl si vlasy.

,, Je mi to jasné."Vydechl. Slyšel jsem v jeho hlasu zklamání.,, Ale my dva-"

,, Yoongi, říkám, že volám je kvůli tomu případu."Přerušil jsem ho a podíval se na Jungkooka stojícího vedle gauče.,, Ale samozřejmě tě pořád miluju, pokud chceš slyšet tohle."

,, Díky. Já tebe taky."Odpověděl Yoongi.

Jungkook se usmál a já sklopil pohled.

_______________________________________
안녕! °^°
Ne, vůbec jsem nenapsala ten flashback, protože jsem nevěděla, co napsat na začátek kapitoly, vůbec... ಥ_ಥ Každopádně nikdy bych nečekala, že IZ*ONE skončí po 3 letech :(( Jakoby... Slzička ukápla

-ᴋɪᴋɪ

853slov❤️