69.

328 31 25
                                    

,, Žluté auto! Stop!"Vykřikl jsem rychle a bouchl Yoongiho do paže.

,, Co?"Zamračil se a podíval se na mě.,, Bože, neříkej, že tě to chytne i po asi dvou rokách."

,, Bylo tu moc ticho."Upřesnil jsem a znovu si s ním propletl prsty.,, Když je mezi námi takový ticho, bojím se, že jsem ti něco udělal."

,, Ale notááák."Zazubil se a políbil mě do vlasů.,, Ty vole, kde jsou?"

,, Nejenže máš Alzheimera..."Ozvalo se za námi a my se otočili.,,...ale jsi dokonce hluchý i slepý."

,, Vy jste šli celou dobu za námi?"Uchechtl jsem se a poškrábal se ve vlasech.

,, Ano, celou dobu."Potvrdil mi to Jungkook a Tae pokýval hlavou.,, Co je, Yoongi?"

,, Je... Asi blbý se ptát, ale... Kdo jsi?"Vyslovil a já se na něj překvapeně podíval.,, My se známe?"

,, Yoongi, vždyť to je Jungkook, tvůj nejlepší kámoš."Vydechl jsem. Raději jsem se na Jungkooka nedíval. Musel být stejně vyděšený a překvapený jako já. Doktor přeci řekl, že začne zapomínat na ty méně důležité. Tohle je... Upřímně a popravdě poprvé, co si na někoho nevzpomíná.

,, Můj přítel."Doplnil Tae.

,, Neměl jsem nejlepšího kámoše jménem Jungkook. A ty nemáš přítele, ne?"Řekl a Tae sklopil pohled. Po chvilce si prohlédl Jungkooka.,,Jsem Min-"

,, Můžeš mi jít koupit ledovou tříšť, prosím."Přerušil jsem ho a ukázal na krámek kousek od nás.,, Prosím prosím, Yoongi."

,, Fajn."

Vděčně jsem ho políbil na tvář a pozoroval, jak odchází k onomu krámku. Otočil jsem se na Jungkooka, který jen prázdně koukal do země. Přece jen Jungkook pro Yoongiho je důležitý, vždycky byl. Tak proč? Je to snad kvůli tomu, co se teď stalo? Kdyby už, tak Tae jeho o něco bližší kamarád není, nedivil bych se tak moc, kdyby zapomněl na Taeho. Ale na Jungkooka? Jungkook je jeho nejlepší kamarád vůbec.

,, On... On neví, kdo jsem."Zašeptal Jungkook slyšitelně a sklopil pohled.,, Jsem jeho nejlepší kámoš."

,, Kooku, mrzí mě to."Povzdechl jsem si a přistoupil k němu. Váhavě jsem se podíval na Taeho, který mi však pohled neopětoval a objal Jungkooka kolem pasu. Namlouval jsem si, že bude vše v pohodě. Avšak přišlo to tak rychle. Za chvíli může být i můj konec.

,, O-On mě tak už nebere?"Poptáhl a spustil slzy.

,, Upřímně to už ani já nevím."Přiznal jsem a pohladil ho po vlasech.,, Za chvíli bude zase všechno jak má být. Slibuju."

,, Určitě bude."Přitakal Tae a přes Jungkookovo rameno se na mě podíval. Vlastně tohle setkání jsme si domluvili kvůli mně a Taemu. Jungkook a Yoongi chtěli, abychom se už konečně usmířili.

,, Ale co když ne? To na mě zapomene ú-úplně?"Vzlykl Jungkook a zabořil hlavu do Taeho ramena.,, Na v-všechny? A zůstane sám?"

,, Nedovolím to."Skousl jsem si spodní ret a snažil se, abych nezačal taky brečet. Tae měl už také slzy na krajíčku po tom, co si zřejmě vše uvědomil. Yoongi zapomene na mě a to už mu nezbyde nikdo.

,, Kooku?!"Slyšel jsem Yoongiho a ihned se na něj ohlédl.,, Co se děje?"

Jungkook se od Taeho odtáhl a běžel za Yoongim. Zastavil se před ním.,, Yoongi, jsem tvůj nejlepší kámoš. Proč... Proč si nevzpomínáš?"Překvapilo mě, jak zoufale zněl. Přesně jako u Taeho.

,, Však já vím, že jsi můj nejlepší kámoš. Co děláš?"Pobaveně protočil oči Yoongi a rozcuchal Jungkookovi vlasy, načež se vydal za mnou.,, Děláte si ze mě tady srandu nebo co?"

Jungkook Yoongiho však objal zezadu kolem pasu a začal mu vzlykat do zad. Převzal jsem si od něj tříšť a nějak mu naznačil, ať ho obejme zpátky. Yoongi se jen nechápavě zamračil a udělal tak, jak mu naznačil. Bože, zblázním se z toho. Ale jde vidět, že nejen mě to trápí. Bude to trápit i všechny ostatní.

Protřel jsem si oči a uskrl brčkem ledové tříšti. Nabídl jsem i Taemu, který ji okamžitě přijal.

ʟᴀᴛᴇʀ
,, Měl jsi mě zavřít do blázince."Řekl Tae a pobaveně se podíval na Jungkooka.

,, To bych svému příteli neudělaaaaal."Usmál se Jungkook a políbil ho na tvář.,, Ale jak říkám; vypadal jak zombie."

,, Můj nejmenovaný přítel vypadal stejně, když OMYLEM zabloudil před můj panelák."Uchechtl se Yoongi a obmotal si ruku kolem mého pasu.

,, Máš s tím nějaký problém? Kdybych tam nepřišel, co by s námi bylo, hm?"Vyhrkl jsem a založil si ruce na prsou.,, Nebyli bychom usmíření."Jungkookovi je o něco lépe, když Yoongi opět začal prokazovat, že si ho pamatuje. Ten je však zmatený, protože jsme mu neřekli, proč Jungkook brečel.

,, Jo jo jo, to jsou ty vaše hádky."Protočil Tae pobaveně oči a zvedl se.,, Jimine, můžeš na chvilku?"

Prvně jsem váhal, avšak jsem nakonec přikývl.

_______________________________________
안녕! 👁️👄👁️
JÁ VÁM VŽDYCKY CHCI NĚCO ŘÍCT, ALE POKAŽDÉ NA TO ZAPOMENU 🤣 Jsem marná ༎ຶ‿༎ຶ

-ᴋɪᴋɪ

755slov❤️

Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat