Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎

80.

ᴊᴜɴɢᴋᴏᴏᴋ
Vešel jsem do pokoje a když jsem zjistil, že Tae spí, zavřel jsem potichu dveře. Položil jsem kafe na stůl a povzdechl si. Trápí mě, že se cítí špatně, už jen kvůli tomu, že je Jimin v kómatu. Zároveň mi stále nechce říct, co se dělo, když byl u té mafie, což mě znervózňuje. Vím, že se muselo dít něco strašného, i když v to nechci doufat. Vždyť se klepe sám od sebe, když ho dotknu, občas.

Ohlédl jsem se na Jimina pro jistotu a přesto přistoupil k Taemu. Lehl jsem si vedle něj. Vzhledem k tomu, že byl otočený k oknu a rozvalený na pravé straně postele, mohl jsem mu tak vidět do obličeje. Ptal jsem se vlastně jen jednou na to, co mu dělali. Jenže on mi to prostě nechtěl říct, a tak jsem se už neptal. Už když jsem ho jen viděl vedle těch idiotů, jsem věděl, že bude něco špatně.

Pohladil jsem ho po vlasech a on ihned zvedl hlavu. V jeho očích mu viditelně problikl strach.,,To nic, lásko. To jsem já."Zašeptal jsem a dlaní sjel na jeho tvář.

Vydechl a znovu položil hlavu na polštář. Poté se ke mně přisunul a zabořil hlavu do mé hrudi, načež jsem ho políbil do vlasů. A přesně tohle dělá vždy, když neví, že jsem poblíž něj. Lekne se a až po tom, co zjistí, že jsem to já, si viditelně oddechne. Či se opravdu občas lehce klepe, když se ho jen dotknu. Je hrozný to vidět.

,, Přinesl jsem kafe. Myslel jsem, že bys to ocenil."

,, Jo, děkuju ti."Zamumlal a políbil mě na hruď přes triko.

Dlouho jsme byli oba ticho. Věděl jsem však, že nespí, cítil jsem, jak mě párkrát opět políbil na zmíněnou hruď. Já mu to oplácel polibky do jeho vlasů. Yoongi je na tom soudě už dost dlouho, měl by se za chvíli vrátit. Doufám, že to dopadlo dobře.

,, Tae-"

,, Já vím, na co chceš zeptat."Přerušil mě a já ucítil, jak se začal lehce třást.,, A-Ale ty nevíš, co mi tam dělali. Třesu se a ty se bojíš proč. Promiň, bál jsem se ti to říct."

,, Notak, můžeš mi to říct. Jsem tvůj přítel a miluju tě nade vše, mně můžeš říct cokoliv."Prohlásil jsem a stiskl ho v objetí.

,, Já vím."Řekl a na chvíli se odmlčel.,,Strkali do mě divný věci. Ani nevím, co to bylo, jediné, co jsem poznal, byl vibrátor. Chtěli, abych vzdychal. Když jsem neposlechl... M-Měli nůž."Vybavilo se mi, kolik červených fleků bylo na Taeho triku. Ještě horší to bylo, když jsem viděl, co se skrývalo pod tím.,, Píchali do mě drogy a přesto si to užívali. Nechtěl jsem ti to říct, protože by ses naštval."

,, Naštval na ně, doufám, že jsou mrtví."Zavrčel jsem.

,, Přesně tohle jsem myslel."

,, Promiň."Omluvil jsem se a políbil ho na čelo.,,Mrzí mě, že jsem tam nemohl být a zarazit to. Vážně se ti omlouvám, kvůli mně tě tam mučili. Měl jsem tě ochránit."

,, Udělal jsi toho dost."Upřesnil a na jedné ruce si se mnou propletl prsty.,, Snažil jsem se několikrát odporovat. Bál jsem se však, že bych to ani nepřežil."

,, Zlato, to neříkej."Opět jsem si povzdechl a začal se mu hrabat ve vlasech.,, Jsi tady, živý a zdravý. U mě. Už nedovolím, aby ti někdo ublížil, bude dobře."

,, Děkuju ti."

Zvedl hlavu a políbil mě. V tu chvíli se otevřely dveře a dovnitř vstoupil Yoongi. Malinko jsem si oddechl. Myslel jsem, že nám někdo bude volat, že Yoongi jde do vězení. No jakoby pořád se nemůžu radovat, třeba to nedopadlo nejlíp. Samozřejmě doufám v to nejlepší. Yoongi byl před tím hrozně nervózní, Bůh ví, jak to probíhalo.

,, Tak co?"Zeptal jsem se a Tae se otočil.

,, Jo, nakonec dobrý."Lehce se usmál a přistoupil k posteli Jimina. Pohladil ho po vlasech.,, Neuvěříš, kdo mi pomohl."

,, Kdo?"Vyhrkl Tae.

,, Jackson."

_______________________________________
안녕! 🙏
No... To je tak, když si myslím, že to stihnu do 80. kapitoly ༎ຶ‿༎ຶ

-ᴋɪᴋɪ

667slov❤️