,, I tamti, i tamten-"
,, Není spíš divnější, když je člověk v romantický restauraci sám než když jsou dva kluci v romantický restauraci?"Podotkl Yoongi a já se na něj podíval.,, Prosimtě přestaň tady řešit, kdo na nás kouká a kdo ne."
,, Nekoukali by na nás, kdybys mě neplácl po zadku při příchodu."Upřesnil jsem a napil se vína, které nám před chvílí přinesl číšník. Ano ano, včera hned po tom, co odešel Tae, jsme se rozhodli, že půjdem do restaurace. Tak jak jsem to plánoval na naše výročí.
,, Vždyť to nebylo ani pohlazení."
,, No právě že nebylo."Ohradil jsem se a odvrátil pohled.,, To mi úplně připomíná, jak jsi mě plácl po zadku, když jsme byli na našem druhém rande."
,, To jsem fakt udělal?"Vyhrkl. Donutilo mě to se na něj znovu podívat.
,, Díky bohu, jen jednou."Připustil jsem a on se zamračil.,, Co? Tohle nebudeme probírat na veřejnosti."Náš stůl byl v rohu, takže jsme byli asi nejdál od ostatních. Přesto nebylo vhodné o něčem takovém mluvit.
,, Yahhhh, stydlivko."Usmál se a opřel se o židli.,,Seš hrozně stydlivý už od pohledu."
,, Připadal jsem ti stydlivý i před půl rokem?"Nadzvedl jsem pobaveně obočí a podepřel si hlavu rukou.
,, Jo."Odpověděl a pokýval hlavou.,, Ačkoliv ses mi snažil dostat do kalh-"
,, Yoongi."Přerušil jsem ho.,, Jsme mezi lidmi."
,, Hhhh, tak nic."Uchechtl se a rozhlédl se.,,Kam máš v plánu ještě jít?"
,, No, záleží na tobě."Řekl jsem a pokrčil rameny.,, Pouť je až za dlouho. Můžem se klidně jen tak procházet, jestli chceš."
,, Nebo jít hned domů a strávit večer tak, jako vždycky. Ty v mém objetí."Zazubil se a napil se vína.,, To chceš každý den, ne?"
,, Můžu tě znovu upozornit na lidi okolo nás?"
,, Hmmm, nemůžeš."Mlaskl a natočil hlavu na stranu.,, Myslíš, že ostatní okolo spolu nespí?"
,, Alespoň to neprobírají nahlas."Opáčil jsem a protočil oči.
Otočil jsem se však, když jsem slyšel hlasité zalapání po dechu. Nebyl jsem jediný, i ostatní v restauraci sledovali, jak muž klečí na jednom koleni u sedící ženy. Žádal ji o ruku. Neříkám, že mě mrzí, že to nemůžu zažít, přece jen by to bylo zřejmě proti Yoongimu... Hnusné, protože to zní, jakobych měl ještě před půl rokem v plánu si vzít nějakou holku. No... My dva manželé být nemůžeme. Bylo by to krásný.
Když žena zběsile pokývala hlavou, všichni začali tleskat, včetně mě a Yoongiho. Yahhh, to je nespravedlivý. Chci, aby mě taky Yoongi požádal o ruku. Nebo já jeho, to je fuk. Ale chci být jeho manželem. Proč nad tím vůbec přemýšlím teď? Ještě jsem nedodělal střední a už přemýšlím nad tím, že bych chtěl být Yoongiho manželem, ačkoliv je to nemožný?
Ohlédl jsem se na Yoongiho a semkl rty k sobě.,,Co?"
,, Nic nic."Zamumlal jsem a přestal tleskat. Yoongi to po mně zopakoval.
,, Zlato."Oslovil mě a chytl mou ruku.,, My nepotřebujeme manželství, abychom si byli blíž. Nebuď smutný."
,, Nejsem."
,, Beru to jako urážku, protože vím, že jsi."Uchechtl se a pustil mě. Okamžitě jsem Se znovu natáhl a propletl si s ním prsty.,, Omluva přijata."
Usmál jsem se.
ʟᴀᴛᴇʀ
,, Tohle mi taky něco připomíná."Promluvil Yoongi a kývl směrem k lampionům v dáli. Slunce teprve zapadá, není to moc brzo?,, Ano, mně taky."Usmál jsem se a stiskl jeho ruku.,, Ale je trochu brzo na vypouštění lampionů. Slunce ještě nezapadlo."
,, A co? Stejně je to nádhera."Připustil a opřel se zády o kamenné zábradlí. Poté mě chytl za boky a přitiskl si mě rovněž zády k jeho hrudi.,,Když jsme spolu poprvé viděli vypouštění lampionů, řekl jsem, že tě mám moc rád. A pak jsem tě políbil."
,, Jo, to bylo romantický."Uznal jsem a více si obmotal jeho ruce kolem svého pasu.,,Měl jsem v tu chvíli pocit, jakoby mi mělo srdce vybouchnout tím, jak rychle bušilo. Ale to je normální, způsoboval a pořád způsobuješ mi to vždycky."
,, Vážně jsem tě až tak moc okouzlil?"
,, Od prvního pohledu na tebe."Přiznal jsem a nepatrně si sáhl na náhrdelník, který mi dal k Vánocům.,, Nebylo to zamilovaní, spíš... Ses mi jen líbil. Věděl jsem však, že ty o mě nebudeš mít zájem."
,, Je zvláštní, že o tom mluvíme až teď."Řekl a otřel se svým nosem o můj krk.,, Miluju tě."
,, Já tebe taky."
Otočil jsem se na něj a za tváře si ho přitáhl do polibku. Tentokrát mi bylo jedno, že nás většina lidí vidí. Přece jen si chceme užít výročí tak, jak chceme. Neměli jsme možnost přímo ten den, tak alespoň dneska. A vsadím nohu, že určitě nejsme jediní, kdo se líbají na mostě mezi lidmi.
,, Yahhhh, buzničkyyy."Ozvalo se. V tu chvíli do mě ze zadu někdo žduchl a já s vypísknutím narazil do Yoongiho hrudi.,, To si nechejte na šukání."
Yoongi mě od sebe lehce odstrčil a za rameno si otočil k sobě čelem jednoho z kluků, kteří kolem procházeli.,, Máš problém?"
,, Jo, ta tvoje buznička tady vzdychá jak nějaká kurva."Uchechtl se a Yoongi mu automaticky dal pěstí.
,, Zopakuj to a seš mrtvej!"
,, Do toho, zmlať mě."Ušklíbl se ten kluk a znovu se na Yoongiho podíval.,, Aleeee... Neznáme se?"
,, Je mi u prdele kdo jsi."Odsekl Yoongi a pustil ho. Ti kluci však k nám udělali krok.,, Jestli nechcete mít problémy, být vámi radši odejdu."
,, Ty jsi jeden, popřípadě jste dva, ačkoliv pochybuju, a my čtyři."Upřesnil.
,, Jo a pak tam je policie."Podotkl Yoongi a kývl za ně. Kousek od mostu opravdu stáli policajti a koukali na nás.,, Takže se kliďte z cesty."Ten kluk si odfrkl a všichni se rozešli pryč. Yoongi mě chytl za ruku a také mě vedl jinam.,, Idioti."
,, Děkuju, vážím si tvé ochoty. Pokaždé."Pokusil jsem se ho něčím uklidnit a překvapivě s ním udržel krok.
,, Nikdo nebude urážet mého přítele."
Usmál jsem se a stydlivě sklopil pohled.
_______________________________________
-ᴋɪᴋɪ968slov❤️
ČTEŠ
Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎
FanfictionPrvní trpí, druhý čeká až to přetrpí. Je jen otázka času, kdy druhý zapomene na prvního. ------------------------- •Yoonmin •Boyxboy •Navazuje na School Bitches (Doporučuju si SB přečíst první) -------------------------- Start: 1.3.2021 End: 14.6.20...