Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎

41.

,, Jak je jí?"Zeptal se Namjoon a založil si ruce na prsou.,, Ještě se neprobudila?"

,, Ne."Povzdechl si Jin a protřel si dlaněmi obličej.,, Ona... Těšila se na porod, ačkoliv z toho měla samozřejmě strach. Doufala, že budu moct být u toho a podporovat ji. A ono tohle..."

,, Notak, to bude v pohodě."Naléhal Yoongi a pohladil Jina po rameni. Vlastně tu byli všichni. Dokonce přijela i Jiryu, byla tu do hodiny, když se dozvěděla, že Taejoon se předčasně narodilo dítě. Takže tu je ještě Namjoon, Jungkook, téměř v pohodě Tae, Yeji a Hobi, přičemž Yoongi a Namjoon obsadili židle a já s Yeji jejich klíny. Chtěli ji všichni vidět.

,, Má pravdu, Taejoon je silná ženská."Přitakal Hobi a obmotal si ruku kolem pasu Jiryu.

,, Někdy až moc silná."Usmál se Jungkook a my se krátce zasmáli.,, Ale určitě to zvládne a budete šťastná rodina."

,, Yah, poslouchej mého přítele. Výjimečně taky říká pravdu."Prohlásil Tae a Jungkook ho štípl do boku.,, Au!"

,, Vždycky mám pravdu."Zamumlal Jungkook a odvrátil pohled.

,, Děkuju, že jste tady."Lehce se usmál Jin a políbil Taejoon na hřbet ruky.,, Určitě bude taky za vás ráda, až se vzbudí. Bojím se, jak bude reagovat na to, co se děje s Yoonmin."

,, Víš kolik takových případů bylo? Vaše miminko bude patřit mezi ta, co přežila. Většina přežila."Vysvětlila Jiryu.

,, To doufám."

Dlouho jsme mlčeli. Neměl jsem co říct, všechny své uklidňující řeči jsem už Jinovi řekl, nevím, jak na to byli ostatní. Prostě jsme jen čekali, až se Taejoon probudí. Doktor řekl, že by to mělo být do hodiny. Pokud ne, máme ho prý zavolat. Je však pravděpodobnější ta pozitivní možnost, protože řekl, že je v pořádku.

Zrazu se Taejoon začala vrtět a já i z dálky viděl, že se snaží otevřít oči. Ulevilo se mi. Myslím, že jsem taky nebyl jediný, všichni jsme se o Taejoon tolik báli. Horší to bude, až zjistí, co je s jejich dítětem, to bude úplně na dně. Proto se bojím i o její psychický stav.

,, Tae, zlato?"Oslovil ji Jin a ona zamručela. Nahnul se k ní a několikrát ji políbil na obličej.,,Jsi vzhůru? Bože."

Yoongi se zvedl, avšak já ho chytl za ruku a přitáhl zpátky k sobě.,, Teď ne."Zašeptal jsem a on lehce pokýval hlavou. Občas mám pocit, že ji stále miluje. Nebo alespoň k ní cítí jakousi náklonnost. Nechci se ho na to zeptat, myslel by si, že zase žárlím. Ano, není to poprvé.

,, Uh, bolí mě břicho."Zamručela a pohladila si zmíněnou část těla.

,, Ano, to je možné."Podotkl Jin a pohladil ji po tváři.,, A je ti ještě něco?"

,, Ne, jen to břicho."Odpověděla a otevřela oči.,,Vy... Jste tu všichni?"

,, Ano, báli jsme se o tebe."Přitakal Hobi a Yeji přikývla.

,, Počkat. Kde je dítě? Kde je naše dcera?"Vykulila oči Taejoon a pokusila se si sednout, avšak Jin ji jemně položil zpátky.,,J-Jinie, kde je naše miminko?"

,, Neboj, nepotratila jsi."Upřesnil Jin a chytl ji za ruku.,, Yoonmin je jinde, starají se o ní."

,, Je v pořádku, že ano?"Vyptávala se. Zahlédl jsem, že měla slzy na krajíčku.

,, Uklidni se."Řekl Jin.,, Ona... Špatně se jí dýchá, je možné, že bude mít nemocné srdce. Prosím, buď v klidu."

,, Jak mám být v klidu, když-"

,, Bude v pořádku."Přerušil ji Yoongi a já se na něj podíval.,, Je po její matce."

Odvrátil jsem pohled a stiskl Yoongimu ruku.

_______________________________________
안녕! 👏
Ano, dneska kratší, protože jsem nestíhala kapitolu dopsat 😅 Každopádně bych vás ráda požádala o názor na tuhle knížku, abych věděla, že ji nemám mazat ^^

-ᴋɪᴋɪ

597slov❤️