ɴᴇxᴛ ᴅᴀʏ
ᴛᴀᴇʜʏᴜɴɢ
Vstal jsem nezvykle brzo. Nehorázně mě bolela hlava, včera večer jsem se do jedenácti večer jen opíjel. Bože, bojím se, že bych jednou něco udělal Yeontanovi nebo Soonshimovi. Možná jsem vážně více agresivní. Ale jen možná, už jsem řekl, že jsem nezaznamenal žádnou změnu na sobě.Pohlédl jsem na menší díru ve dveřích ložnice a zamračil se. To jsem udělal já? O můj bože, je pravděpodobné, že jsem to udělal já. Obávám se, že za chvíli skončí celý byt úplně stejně jak o ty dveře.
Povzdechl jsem si a zaregistroval, že za mnou přišel Yeontan. Po včerejšku nemám náladu na to, abych si něco píchal. Takže jsem neměl nic a zřejmě proto vypadám dnes klidněji. Ve skutečnosti mám takový vztek na sebe, že bych se nejraději sám uškrtil. Ale jak říkám; neměl jsem náladu, abych přinutil sám sebe se maximálně naštvat a udělat to.
Najednou se mým bytem rozezněl zvonek a můj mobil ohlásil novou zprávu. Tak co první? Vytáhl jsem mobil a rozešel se ke dveřím, přičemž jsem si četl novou zprávu.
Neznámé číslo: Po včerejšku se zřejmě necítíš moc dobře, Jungkook vypadal naštvaně. Za dveřmi máš něco, co ti vystačí na dva týdny, můžeš to brát i třikrát týdně. Neboj, my se o tebe postaráme, aby ses cítil dobře :)
Skousl jsem si spodní ret a otevřel dveře. Oči se mi rozšířily, když jsem spatřil malou krabici. Rychle jsem to vzal a zavřel se v bytě. Nikdo to nesmí vidět, byl by z toho hrozný problém. Předtím to byly prostě injekce v kapesnících a už to bylo podezřelé. A kdyby někdo viděl tohle, nedokážu si představit, co bych dělal.
,, Do prdele."Vydechl jsem tiše, když jsem krabici otevřel. Jedna injekce a lahvičky s Bůh ví čím. Po zádech mi přejel mráz.
Mobil mi cinkl podruhé a já se v rychlosti znovu podíval na zprávu.
Neznámé číslo: Správně, jen si to vem❤️
ᴊɪᴍɪɴ
,, Je to zvláštní."Promluvil jsem po chvilce ticha a dal na stůl talíře s palačinkámi.,, Co myslíš?"
,, Přišel jsem za tebou, protože jsem chtěl uklidnit, jelikož jsem se pohádal s Yoongim, a teď chceš zase uklidnit ty, protože ses včera pohádal s Taem."Upřesnil jsem a sedl si ke stolu.
,, Momentálně zřejmě chceme toho druhé- Teda!"Uchechtl se a já se zasmál.,, Myslím jakože přítomnost toho druhého."
,, Jo."Přitakal jsem a pokýval hlavou.,, Zároveň bych za nikým jiným nechtěl jít, nemají takové problémy a ani neví, o co se teď jedná. Nepochopili by mě, ty ano. Všichni teď spíše řeší Taejoon. Jak na tom vůbec je?"
,, Souhlasím s tebou."Zamumlal, vypl sporák a sedl si vedle mě.,, Psal mi ráno Jin, že ona je v pořádku, nic jí není. Ale to dítě... Pořád spí a Joonie za ním nemůže. Takže o něm toho moc neví."
,, Poslední dobou se skoro vše rozpadá."Usoudil jsem a začal jíst.,, Já a Yoongi máme problémy s jeho nemocí a s drogami, ty a Tae s mafií, Taejoon a Jin s dítětem. Ostatní jsou v pohodě, Namjoon a Yeji mají v plánu jet do zahraničí a Hobi s Jiryu vůbec nic neřeší."
,, Namjoon a Yeji řeší peníze."
,, Tos mi moc nepomohl."Zamručel jsem a on se lehce usmál.,, Nevypadáš moc ale zraněně po včerejšku."
,, To se ti zdá."Vydechl a polkl sousto.,, Snažím se být před tebou v pohodě. Ale ve skutečnosti mě to mrzí a bolí."
,, Přede mnou své pocity neskrývej."Řekl jsem a pohladil jej po rameni.,, Jsi můj kámoš. Klidně můžu odejít, pokud nechceš, abych tu byl vzhledem k tomu, že ti je mizerně. A taky se mi můžeš svěřit."
,, Jak se ti můžu svěřit, když už to víš?"Pobaveně nadzvedl obočí a podíval se na mě.
,, Ale vždyť ty víš, jak to myslím!"
Zrazu se ozval můj mobil a já po něm okamžitě sáhl.,, Kdo to je?"
,, Taeyang."Odpověděl jsem a hovor přijal.,,Ano?"Upřímně vnitřně jsem doufal, že to nebude Yoongi. Ale proč by mi taky volal? Muselo by mu být jasné, že bych to opět nezvedl. Myslím, že už tak je s tím vyrovnaný.
,, Čau, jen jsem ti chtěl říct něco ohledně vašeho případu."Vyhrkl a já se napjal.
,, Říkej."
,, Zrovna s Yoongim jedeme od policie, byli jsme vyřizovat to, jak jsem ti říkal, že chtějí prohledat Donghyuckův dům. Je jasné, že nikdo nevíme, kde bydlí teď, takže jsem jim řekl adresu jeho starého domu, kde bydlel v průběhu vašeho druháku. Prý ho půjdou prohledat zítra ráno."Prohlásil.
,, A Donghyuck se neukázal, že?"Zeptal jsem se a promnul si obličej. Byl jsem z toho už vyčerpaný. Kdybych jen někdy teď znovu ve Donghyucka potkal, třeba bych ho přinutil jít se mnou. Nebo bych mu musel zalhat.
,, Ne, včera jsem ho potkal. Říkal jsem mu to, ale víš co na to řekl?"Lehce se uchechtl.
,, Co?"
,, Že pokud se prokáže, že ty drogy jsou jeho, všechny nás zabije."
_______________________________________
안녕! 😏
A Taeho nám zase otravují :) Musím se přiznat, že to, co se teď bude ještě dít, jsem ze začátku vůbec nevěděla, jak seřadit do děje tak, aby to pasovalo 🤣 ALE DON'T WORRY, UŽ MÁM PLÁN!-ᴋɪᴋɪ
846slov❤️
ČTEŠ
Forgotten days [p.jm x m.yg] ✔︎
FanfictionPrvní trpí, druhý čeká až to přetrpí. Je jen otázka času, kdy druhý zapomene na prvního. ------------------------- •Yoonmin •Boyxboy •Navazuje na School Bitches (Doporučuju si SB přečíst první) -------------------------- Start: 1.3.2021 End: 14.6.20...