♠️
Outcast | chapter 34
Screwed for youHARRY
Ta holka mi přivede zkurvenou mrtvici.
Nemůžu odtrhnout pohled od jejích houpajících se boků, když snad jen metr přede mnou kráčí směrem k vchodu do Melody Lounge. Pozorovat její nohy v černé sukni a sebevědomý úsměv bylo peklo kterým bych si prošel každým dnem, i přes to že mi ten pohled způsoboval husinu a sucho v krku.
,,V pohodě, Harry?"
Můžeš přestat říkat moje jméno zrovna takhle? Děláš to mnohem těžší, ma chérie.
Snažil jsem se zuby nehty držet původního plánu - dát ji dnes důvod aby ztratila zájem o jakýkoliv kontakt se mnou. A já kretén to nevydržel ani jednu cestu autem, tak moc v háji z téhle holky sem.
El se mi vysměje. Původně se chtěl vsadit že to nevydržím ani do desíti večer a kdybych mu řekl že jsem začal mávat bílou vlajkou už po pár minutách cesty, ten idiot by se mohl pochcat smíchy.
Bože, jsem jako zkurvenej puberťák kterého se právě poprvé v životě dotkla žena.
,,J-Jo, proč?" Vyklopu za sebe když ji následuju dovnitř. Doteď jsem byl tak fascinován jejím sebevědomým stylem chůze až sem na chvíli byl v jiném světě, kde na sobě nemá ani tu černou sukni, ani nic jiného.
Bodyguard u dveří, Evan, nás přejede pohledem a v momentě kdy narazí na můj obličej, na chvíli pootevře ústa, než je zase zavře a ustoupí na stranu, aby se zase mohl vrátit k seznamu hostů na dnešní večer. Je mi jasné že zděšeně pozoroval ty stopy na mém obličeji po Dexterových hlídacích psech, co si ze mě před několika dny udělali boxovací pytel, ale nemám náladu na to mu něco říct.
Nejde přehlédnout jak si Dory užívá to že má navrch, ale vsadím se že kdyby věděla jen polovinu věcí co mi prolítaly hlavou když mi skousla lalůček a držela ruku na mé noze, udusila by se vlastní slinou.
,,Přijdeš mi trochu zamlklý, víš." Pokrčí rameny a pokračuje dál černou chodbou. ,,Ztratil jsi snad slova, Harry?"
Dobře, tahle ženská moc dobře ví co dělá. A cítím se jako prase za to že mi to přijde tak přitažlivé.
To se v té stydlivé, neustále se červenající holce celou tu dobu schovávalo tohle? Jestli ano, možná budu častěji držet hubu, protože už jen z jejích slov jsem se málem udělal.
Jak říkám, naprostej puberťák.
A ještě k tomu předpokládám že je Dory střízlivá, co se bude dít až do ní Jade nalije pár panáků? Nemůžu si pomoct, ale těším se až to zjistím.
,,Slaví se tu dnes něco?" Otočí se na mě zatímco scházíme ze schodů do davu, kde se to během pár hodin začne rozjíždět.
,,Dneska? Nevím o tom, ale je to možné. Popravdě, majitel je schopný tu uspořádat obrovskou oslavu pro každou tanečnici." Pokrčím rameny.
Na pódiu už jedna ze skupin předváděla dnešní vystoupení, které bylo na téma dnešního večera - sedmdesátá letá. Upřímně, miloval jsem jak si Hugo hraje s různými ikonickými desetiletími, protože přesně tohle udělalo z Melody Lounge to, co je dnes.
,,Jo, Hugo, že?" Zapřemýšlí na chvílí když mě následuje do druhého patra, kde jako vždycky sedáváme. Přijde mi že to místo už tak nějak patří nám, je zde výhled na celý klub a navíc v druhém patře ze sebe nemusíš tanečnice skoro shazovat, ne pochopí jako prostě ne.
![](https://img.wattpad.com/cover/248834259-288-k839602.jpg)
ČTEŠ
Outcast | H.S.
FanfictionAbychom se dostali do ráje, musíme se projít peklem. A on byl můj průvodce v obou případech. ♠️ příběh může obsahovat vulgarismy, násilí i obsah nevhodný pro čtenáře mladších 15 let. original story•milliesthoughts 24/12/2020 - 12/12/2022