Outcast | H.S.

kapitola devátá

♠️
Outcast | chapter 9
This is how you don't solve problems

Popadnu jednu skleničku a kopnu její obsah do sebe. Hořká tekutina mi projede hrdlem a já musím pár vteřin počkat, než ten nechutný pocit zmizí a štípaní slz v očích jsem schopná rozmrkat. Člověk by řekl, že si na to u pátého panáku zvykne, ale očividně to tak nefunguje.

Lokty jsem se opírala o dřevěnou desku vysokého stolu, protože moje nohy jako by vypověděli službu. Jsem si jistá, že kdyby nebylo onoho stolu, už bych skončila na zemi.

Když hnusná chuť v mých ústech neodchází, vezmu do ruky skleničku obyčejné vody, kterou jsem si od Kim vyprosila, a párkrát si loknu. Musela být už hluboká noc, protože to tu bylo tělo na tělo. To jsem ale mohla jen hádat, protože od chvíle, co jsem vstoupila dovnitř, jsem svůj telefon ani hodiny neviděla. 

Hlasitá hudba kolem pomáhala mé začínající bolesti hlavy, takže jsem si musela držet jednu ruku na čele.

Netuším, jak dlouho už tu vlastně jsem. Vlastně se o to ani nezajímám.

,,Bay! Nesu další rundu!"

Jenom z pohledu na tekutinu v nízkých skleničkách zaskučím bolestí a složím si hlavu do dlaní.

,,No tak, dej si taky!" Kopne do sebe prvního panáka.

Dnes večer se mi nálady střídaly jako počasí. Chvíli jsem skučela nad bolestí hlavy a myslela si, že se obsah mého žaludku každou chvíli dostane na černé martensky, které patřily Kim.  tu druhou jsem zběsile tancovala na stole na písničku A Little Party Never Killed Nobody a smála se na celé kolo. Právě jsem ale zažívala menší verzi kocoviny, kdy jsem myslela že to se mnou sekne.

Popadnu jednu malou skleničku a kopnu její obsah do sebe, aby mě Kim přestala přemlouvat. Nechutná chuť mě okamžitě probudí a během dvou minut jsem zase schopná se pořádně postavit na své nemotorné nohy.

Když začne hrát písnička kterou matně znám, popadnu Kim za paži a táhnu ji na parket. Dalších šest písniček se snažíme tancovat, později se k nám přidají i  její, pro mě neznámí kamarádi. Celý večer mě chodila seznamovat s jejími známými. Ani mi nešlo o dobrý první dojem, stačilo, že jim prostě nepozvracím nohy.

Většinu času se ale opile smějeme, místo opravdového tancování.

Kim možná vypadala se spoustou piercingů a tetování jako věčně nasraná a drsná ženská, stejně jako její kamarádi, ale byla naopak láskyplná a starostlivá, navíc i vtipná. I když, v tuhle chvíli mi přišlo vtipné opravdu všechno.

Když už nemůžu dýchat, omluvím se ostatním a vydám se zpátky k našemu stolu.

,,Panebože, hrozně se omlouvám!"

První zaregistruju náraz, až potom ženský hlas, a nakonec vlhkou skvrnu na mých šatech.

Zvednu pohled k vyděšené brunetce, která v ruce drží teď už poloprázdný koktejl, a překvapením má připláclou dlaň na ústech, když vyděšeně pozoruje stále se zvětšující skvrnu na mé hrudi.

Skloním pohled na svůj výstřih, na kterém teď vyčnívala velká skvrna mléčného ovocného drinku.

,,To je mango?"

Moc dobře jsem si uvědomovala, že jsem ožralá. Ne že bych se za střízliva zlobila, ale chytnout výbuch smíchu z toho že na tebe někdo vylije koktejl, to je už jiná liga.

Brunetku jsem svou otázkou zaskočila, asi opravdu čekala, že na ni začnu řvát.

,,Mám sebou kapesníčky, pojď si sednout. Zkusím to nějak usušit." Popadne mě za paži a táhne mě pryč.